Článek
Situace na afghánském válečném poli se mění velice rychle. Ve čtvrtek, kdy vznikal tento rozhovor, se ještě bojovalo o město Laškargáh, dvousettisícovou metropoli provincie Hílmand na jihu země. V pátek ráno už světové agentury informovaly o tom, že ji bojovníci islamistického hnutí Tálibán dobyli.
Jak moc se v Afghánistánu zhoršila bezpečnost od doby, kdy americká administrativa oznámila stahování vojáků ze země? Nemyslím jen boje Tálibánu proti vládním jednotkám, ale i bezpečnost obyčejných lidí, když třeba cestují z jednoho města do druhého…
V posledních týdnech se boje přesunuly z venkovských oblastí i do velkých měst. To samozřejmě zvýšilo riziko, že se lidé stanou obětí křížové palby. Například ve městě Laškargáh, kde jsou boje velmi intenzivní už od května, podporujeme tři stovky nemocničních lůžek. V posledních týdnech se boje ještě vystupňovaly, neustále tam dopadají rakety, dělostřelecká palba, střelba z automatických zbraní. Náš personál přesto zůstává v nemocnici, kterou vůbec neopouští, a pokračuje v péči o pacienty. Mnoho lidí už z města uprchlo, tak nyní máme o něco méně pacientů. Jen v prvních šesti srpnových dnech jsme měli 170 zraněných.
Působíme i v Kandaháru, který teď také zažívá tvrdé boje. I tam jsou lidé vystaveni náletům, bojuje se i v ulicích města. Boje v okolí města jsou velmi intenzivní už několik týdnů. Spousta lidí uprchla, pět tisíc z nich zůstalo v uprchlickém táboře, chtěli jsme pro ně něco udělat. Zajistili jsme jim přístup k vodě, aby se mohli alespoň umýt, a zřídili jsme provizorní kliniku pro ošetřování dětí do pěti let.
Podobně i v Kundúzu se bojovalo v okolí města už od konce června, zpomalila se nám proto výstavba traumatologické nemocnice. Místo ní jsme na traumatologické centrum s 25 lůžky přeměnili kancelářské prostory. Od 1. do 9. srpna jsme ošetřili 127 pacientů, kteří byli buď postřelení, nebo zranění při výbuších. 27 z nich byly děti.
Při pohledu na mapu jsou územní zisky Tálibánu působivé. Mnozí odborníci spekulují, že celá země padne během dvou až tří měsíců, souhlasíte?
Jsme lékařská organizace a nevyjadřujeme se k vojenské situaci a k tomu, co se stane. Víme ale, že rozšíření bojů znamená větší nároky na zdravotnictví. Lidé jsou zranění, opouštějí domovy a ocitají se bez základních životních potřeb, intenzita bojů jim často ani nedovoluje dojet k nejbližšímu zdravotnickému zařízení. To platí třeba i pro nemocné děti nebo těhotné ženy. Zpoždění může způsobit zhoršení jejich stavu, tady se ukazuje, kolik zdravotních aspektů má takovýto válečný konflikt.
Víte, jaká je situace v místech, která už Tálibán dobyl? Nechává tam vaše kolegy i nadále pracovat?
V Kundúzu, který už Tálibán dobyl, pokračujeme a poskytujeme zraněným lidem traumatologickou péči.
Změnil se nějak Tálibán, nebo vyžaduje stejná striktní pravidla jako dříve?
Mohu komentovat jen to, co se týká lékařské péče. A jak jsem říkal, v Kundúzu můžeme působit. Bavíme se s oběma stranami a vysvětlujeme jim důležitost lékařské péče, obě strany to respektují.
Jaká je situace v Kábulu? Přicházejí zprávy o tom, že tam míří tisíce uprchlíků z jiných částí země. Budete jim nějak pomáhat?
V současné době v Kábulu lékařskou péči neposkytujeme, ale přesídleným lidem pomáháme a poskytujeme péči v Herátu, Kundúzu a Kandaháru. Víme, že budou potřebovat základní lékařskou péči, čistou vodu, atd. S nedostatkem vody a ve špatných hygienických podmínkách se mohou šířit nemoci, s tím máme zkušenosti i z jiných částí světa.
Rádi bychom udělali rozhovor i s jednou vaší kolegyní, která zůstává navzdory tvrdým bojům ve městě Laškargáh. Je v bezpečí? Používá vaše organizace nějakou ozbrojenou ochranku?
Máme stráže, ale nejsou ozbrojené. Pro Lékaře bez hranic je jedním z pravidel to, že vysvětlují důležitost lékařské péče oběma stranám konfliktu. Máte pravdu, že v Laškargáhu je situace extrémně násilná. My se stále snažíme upozorňovat obě strany, kde se naši lidé nacházejí, a připomínáme jim, že nemocnice musejí být během konfliktu chráněné. Samozřejmě ale nic není jisté. V pondělí 9. srpna dopadla jedna raketa do nemocničního areálu, naštěstí nebyl nikdo zraněn.
Požádal vás už Tálibán, abyste se postarali o jeho zraněné bojovníky?
Částí dialogu, který vedeme s oběma stranami, je vysvětlování našich principů. Sem patří nestrannost. Poskytujeme lékařskou péči komukoli, kdo ji potřebuje, nehledě na stranu konfliktu, pohlaví nebo náboženství. Obě strany tomu rozumějí.
