Hlavní obsah

Svérázný pedant Conte se vrací dobýt Premier League

Foto: Profimedia.cz

Antonio Conte ještě z dob působení v londýnské Chelsea, rivala Tottenhamu.

Reklama

Antonio Conte, nově jmenovaný kouč Tottenhamu, patří mezi nejuznávanější fotbalové trenéry. Během své bohaté kariéry se stihl prosadit v Itálii, ale obstál i v anglické konkurenci. Jak si povede při svém druhém londýnském angažmá?

Článek

Poslední ligový zápas mezi Tottenhamem a Manchesterem United se vlastně stal takovým neoficiálním duelem o to, který z těchto dvou celků se přiblíží výměně svého dosavadního kouče za Antonia Conteho. Hosté z Manchesteru, vedeni kritizovaným Ole Gunnarem Solskjaerem, vyrukovali na Spurs s formací připomínající právě Conteho rukopis a po zásluze Kohouty rozprášili v poměru 3:0. Místo norského trenéra, pod nímž už se nějaký ten pátek kývalo křeslo, se pozornost odvrátila k jeho protějšku – Nuno Espiritu Santovi.

Já potřebuji hráče, kteří jsou připraveni dřít pro tým. Jestli jsou zrovna šťastní, to je mi upřímně jedno.
Antonio Conte, nový trenér Tottenhamu

Pro Santa se v sobotu skutečně jednalo o poslední utkání v roli hlavního trenéra Tottenhamu. Portugalský kouč, jenž skončil na lavičce Spurs po pouhých deseti ligových zápasech, se loučí s bilancí pět výher a pět proher. Ze dne na den se tak v anglické metropoli uvolnilo místo pro jednoho z nejlepších trenérů současného fotbalu, který v posledních devíti sezonách nasbíral hned pět titulů. Antonio Conte nezaváhal a brzy se dostavil do severního Londýna vstříc obrovské sportovní výzvě.

Pověst pedanta

Antonio Conte zaznamenal během své bohaté trenérské kariéry mnoho úspěchů. Patří mezi ně celkem sedm ligových titulů, které na přeskáčku vybojoval v jeho rodné Itálii a v Anglii, zisky čtyř domácích pohárů a několika prestižních individuálních ocenění. Bouřlivák Conte ztělesňuje prototyp trenéra, jehož jedni milují a druzí nenávidí.

Trenérské úspěchy Antonia Conteho

Klubové

  • 4× vítěz italské ligy (2011/12, 2012/13, 2013/14, 2020/21)
  • 1× vítěz anglické ligy (2016/17)
  • 1× vítěz anglického poháru (2016/17)
  • 2× vítěz italského superpoháru (2012, 2013)
  • 1× vítěz 2. italské ligy (2008/09)

Reprezentační

  • Účast na ME (2016, konec ve čtvrtfinále)

Individuální

  • 3× nejlepší trenér roku v Itálii (2012, 2013, 2014)
  • 1× Globe Soccer Awards (2013)
  • 1× nejlepší trenér v Anglii (2016/17)

Conte přičichl k atmosféře ostrovního fotbalu už mezi lety 2016 a 2018. Londýnskou Chelsea tehdy přebíral v relativně pochroumaném stavu. Po druhém působení Josého Mourinha zůstala na Stamford Bridge pořádná neplecha, ale systematický Conte dokázal najít až zázračně rychle vítězný recept.

„Hráči jeho praktiky občas vyloženě nesnášeli. Proč? Protože je neustále driloval. Ale právě proto se stali ryzími vítězi, tak jako on. Vtloukl to prostě do všech,“ vzpomínal na Conteho působení John Terry, legendární stoper Blues. Conte pravidelně zastavoval tréninkové cvičení, aby okamžitě opravoval postavení svých svěřenců. Přetvářel je v organizované roboty naprogramované k úspěchu. Chelsea nakonec dovedl už během své premiérové sezony k titulu pro mistra Premier League, k němuž Blues dospěli dosud rekordní sérií, když zaznamenali v 38 kolech hned 30 výher.

Nejsi šťastný? Je mi to jedno!

„Moje minulost hovoří jasně. Můžete si říkat, co chcete, ale jako hráč i jako trenér jsem byl vždycky sériovým vítězem,“ má jasno Conte. Italský stratég opravdu ztělesňuje prototyp rozeného vítěze. Ať už bereme v potaz jeho nastavení mysli, neutuchající ambice, smysl pro detail a ohromné pracovní nasazení, lídr Conte si jde vždy tvrdě za svým. Pokud bychom měli v laboratoři k dispozici vzorek Conteho DNA, vypozorovali bychom na její spirále s jistotou samé vítězné útvary.

Contemu se podařilo dostat do Serie A, tedy nejvyšší italské fotbalové soutěže, hned dva celky – Bari (2008/09) a Sienu (2010/11). Jeho tehdejší úspěch ilustruje i skutečnost, že ani jeden z nich se mezi domácí elitu po jeho odchodu dosud nevrátil.

V létě roku 2011 převzal slavný Juventus, se kterým hned ve svém premiérovém ročníku uspěl. Po několikaletém půstu zapříčiněném korupčním skandálem z roku 2006, který vyvrcholil administrativním sestupem do druhé italské ligy, se Juventus pod Contem konečně zhluboka nadechnul a dokráčel si jakožto neporažený celek pro mistrovský titul.

„Hrál jsem pod ním pět let v Juventusu a dva roky za národní tým. Znám ho velmi důvěrně a musím říct, že mi do fotbalové kariéry, ale i do života dal snad ze všech trenérů nejvíc. Jeho silné stránky jsou pro hráče nesmírně užitečné, a ty nejslabší stránky mu s radostí odpouštím. On totiž nedokáže ani na chvíli od fotbalu vypnout. Žije svou prací 24 hodin. Každý týden pořád dokola,“ chválil si Conteho přístup Giorgio Chiellini, kapitán italské reprezentace.

Následnou devítiletou domácí nadvládu Juventusu pak sám Conte utnul v uplynulém ročníku s Interem Milán, kde za několik měsíců stihl vybudovat jedno z nejsilnějších mužstev v Evropě. Když Conte v roce 2019 přicházel do Interu Milán, výkonný ředitel Nerazzurri Giuseppe Marotta o něm dokonce hovořil jako o „budoucím nejlepším hráči mužstva“.

Interu náramně sedla Conteho formace 3–5–2, se níž mimochodem dokázal vyhrát Premier League jako první trenér v celé soutěžní historii. V takovém rozestavení je stěžejní součinnost obou útočníků. Duo Lautaro Martínez a Romelu Lukaku se stalo okamžitým postrachem všech obran na kontinentu. Zmiňovaní ofenzivní parťáci v rámci Conteho systému dozráli do formátu světové třídy.

Samotný Romelu Lukaku, největší letní akvizice Chelsea, opakovaně přiznával, že nebýt Conteho vlivu, nepatřil by dnes k elitním útočníkům. Conteho zdobí unikátní schopnost pracovat efektivně s jednotlivci tak, aby snadno zapadli do jeho strategie a zároveň se sami ochotně zlepšovali. Kádr Interu v poslední Conteho sezoně registroval 17 různých střelců, což naznačuje, že jeho systém obvykle funguje pro celý tým, nikoliv pouze pro pár největších hvězd, kterým by se za každou cenu přizpůsoboval.

Conte zároveň s chutí objevuje neokoukané tváře. Pokud má k dispozici tvrdě pracující mladíky, neváhá je zapojit do sestavy s ostřílenými borci. Dokud hráči makají naplno, své místo v Conteho sestavě dříve či později získají.

„Média se často ptají, jestli jsou hráči šťastní. Já radši mluvím o tom, jestli jsou mí hráči připravení vyhrát a udělat pro to maximum. Je velmi složité mít v kádru neustále 20 šťastných hráčů, ale to ani není mým cílem. Vítězná mentalita tu není pro jejich radost, ale pro splnění cíle. Já potřebuji hráče, kteří jsou připraveni dřít pro tým. Jestli jsou zrovna šťastní, to je mi upřímně jedno,“ prohlásil nedávno přísný Conte.

Příliš mnoho Kohoutů na jednom smetišti?

Na rozdíl od drtivé většiny fotbalových trenérů Conte se dočkal během své kariéry klasického vyhazovu pouze jednou. Svérázný Conte je znám pro svou horkokrevnost a neústupnost při jednáních. Během jeho trenérského působení tak na různých adresách čas od času došlo k roztržkám s hráči, ale i vedením. V posledních případech tak nejčastěji Conte svůj klub opouštěl kvůli tomu, že mu jeho zaměstnavatel nechtěl dodat požadovanou finanční munici pro přestupové tahy.

Daniel Levy, dlouholetý šéf Tottenhamu, je obecně znám pro svou byznysově pragmatickou strategii. Se svou šetrností, kterou mu mnozí fanoušci Spurs vyčítají, ho čeká v konfrontaci s Contem jistě nespočet ožehavých diskuzí.

Workoholik Conte si od fotbalu neodpočinul ani během své několikaměsíční pauzy. Zkušený kouč se stal pravidelným hostem fotbalového studia italské větve Sky Sports. „Conte je tak dychtivý po svém návratu do práce, že nyní vlastně obětuje i jeho nejoblíbenější období – letní přípravu a přestupové okno,“ všímá si James Horncastle, expert The Athletic na italskou Serii A.

Conte je totiž ultra náročný na kondiční připravenost svých svěřenců, tedy parketu, na které budou pohybově úsporní Spurs muset velmi tvrdě zapracovat. A to je hlavní účel letní přípravy, která je pro Conteho a spol. nyní v nedohlednu. A jak se vlastně Conte, trenér světového formátu, dostal právě na adresu severolondýnského celku?

Fabio Paratici, výkonný ředitel Tottenhamu, sehrál při námluvách stěžejní roli. Už v létě usiloval o Conteho příchod, ale několik bariér se postaralo o nakonec jen několikaměsíční odklad celé operace. Ambiciózní Paratici je mimochodem tím mužem, jenž v létě roku 2018 přivedl do Juventusu vcelku překvapivě Cristiana Ronalda. Z předchozího společného působení na Apeninském poloostrově se oba muži důvěrně znají, což jistě při Conteho rozhodování pomohlo.

„Jsme nadšení, že můžeme v klubu přivítat Antonia. Jeho historie trofejí z Itálie a Anglie mluví sama za sebe. Znám ho osobně z působení v Juventusu, a tedy vím, co všechno může klubu svou prací přinést,“ komentoval svůj tah Paratici.

Reklama

Doporučované