Hlavní obsah

TechMIX: Umělá inteligence i energetická krize splnily očekávání

Foto: Profimedia.cz

Mikročipy jsou relativně levné, tak proč jich zkrátka nejde na počkání vyrobit více?

Reklama

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí komentáře a postřehy ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Článek

Newsletter, který čtete, vychází teprve druhým měsícem. Naši novou vědeckotechnickou rubriku Seznam Zprávy Tech jsme ale založili už v polovině roku 2021. A že to byl zase intenzivní rok. Když jsem na konci roku procházel již vydané články, našel jsem několik povedených textů, které si myslím zaslouží vaši pozornost. Pokud jste na ně nenarazili v době vydání, dovolím si je připomenout nyní.

První článek jsem na Seznam Zprávy napsal v březnu ještě jako externista. Jak jsem změnil názor na koronavirus… a proč je to tak těžké? je komentář, ve kterém jsem chtěl na vlastním příkladu ukázat, proč je tak těžké změnit názor a co v mém případě pomohlo. Stále si myslím, že umět změnit svůj vlastní názor je umění, ve kterém bychom se měli všichni zdokonalovat. Nikdo jiný to totiž za nás udělat nemůže.

V květnu jsem se pokusil od základů vysvětlit, jak se vyrábějí mikročipy. Jejich nedostatek byl totiž svým způsobem překvapivý: Mikročipy jsou relativně levné, tak proč jich zkrátka nejde na počkání vyrobit více? Odpověď se skrývá v jejich sériové výrobě, která v něčem připomíná pěstování. Kvalitní mikročipy rostou vrstvičku po vrstvičce na ohromných platech (waferech). Tento „koláč“ klidně i měsíc projíždí robotizovanou výrobní linkou, a ty umí postavit jen pár firem na světě.

Napadlo vás někdy, jak v době sociálních sítí a mocných tajných služeb vypadá komunikace organizovaného zločinu? Jedním z oblíbených způsobů jsou šifrovaná komunikační zařízení. A právě toho využila rozsáhlá tajná operace Trojský štít. Policisté z USA, EU a Austrálie během tří let přes informátory postupně rozdali telefony „Anom“, které měly zajišťovat neodposlouchávatelnou komunikaci. Ve skutečnosti telefony naopak všechno posílaly do policejní centrály, takže na každého zločince, který se do sítě chytil, vznikala složka pro pozdější použití.

Kuriozity berme vážně

Co byste si mysleli o vojenském pilotovi, který po návratu ohlásí, že viděl UFO? Možná byste jej nebrali vážně. A to je z pohledu americké vlády problém. Je těžké analyzovat data, když se vám je lidé bojí nahlásit, protože by to mohlo ohrozit jejich kariéru. Přečtete si komplikovanou historii pozorování UFO v USA a jejich nový pokus, jak se o tomto fenoménu bavit racionálněji (spoiler: Místo UFO teď používají zkratku UAP).

Na druhou stranu bývalé železné opony se vydal Matouš Lázňovský při popisu jiné snahy o řešení komplikovaného, tentokrát čistě technického problému. Pojízdné jaderné reaktory jsou málo známou inovací, která měla dodávat energii do míst, kde vůbec není nebo je extrémně drahá. Přes nepochybné znalosti a dovednosti jejich tvůrců se tato technologie do praxe ve větším měřítku nikdy nedovalila.

Přitom je to nápad v principu tak dobrý – proč by jaderné elektrárny měly být jen veliké? – že o něm slyšíme stále a znovu. Pojízdné jaderné reaktory ovšem představují podobnou kombinaci špičkového technického know-how a naivity, kterou si dnes spíše spojujeme se Silicon Valley. (Abychom nebyli nespravedliví: Jaderné „papiňáky“ pohybující se na pásech nenapáchaly zdaleka takové škody.)

Jedním z nejhorších aspektů náhlého konce dlouhého období levných energií bylo, jak předvídatelný vlastně byl. Nechceme tvrdit, že jsme v redakci věděli vše dopředu. Bylo ovšem jasné, že ceny energií se nemohou pohybovat jen směrem dolů. Je také zjevné, že koncepční řešení energetické otázky se v Česku jen a jen odkládá. I proto jsme už dávno před pádem Bohemia Energy a neštěstí, které přinesl, dali dohromady článek o tom, kolik elektřiny bude zapotřebí pro elektrifikaci české silniční dopravy. Ukazuje se, že jde o problém řešitelný. Otázkou ale zůstává, jestli ho tentokrát vyřešit dokážeme.

Umělá inteligence (si přijde i) pro vás

Čeští překladatelé budou možná na rok 2021 vzpomínat s rozporuplnými pocity. Německý strojový překladač DeepL totiž spustil automatizovaný překlad češtiny a výsledky jsou nečekaně dobré. Schválně si to zkuste, v článku je i pár příkladů. Překladatelé, se kterými jsme to konzultovali, přiznali, že jde o skok. A že někteří jejich kolegové by mohli být tímto strojovým překladem bez větší nadsázky nahrazeni. Výsledkem samozřejmě bude nějaká symbióza stroje a člověka. O překládání textů lze ale už dnes mluvit jako o „revizi strojového překladu“. A další povolání jistě budou následovat.

Když mluvíme o tom, jak se stroje učí, připomeňme, že jejich nové dovednosti nejsou hrozbou jen pro některá povolání. Nové programovací metody a postupy jsou novým faktorem i na světových bojištích. Organizace spojených národů vydala v březnu letošního roku dlouhou zprávu o konfliktu v Libyi, podle které tam mohly být nasazeny drony, jež mohou zaútočit bez příkazu operátora. Matouš o tom napsal o něco kratší článek, který se snaží ukázat, že nešlo možná o tak přelomovou událost, jak ji někteří prezentovali, přesto stojí za pozornost. Je to přitom jen (snad) malá část fascinujících změn, které s sebou přináší „učenlivé stroje“ (výraz „umělá inteligence“ není vždy vhodný).

Viry, varianty, mutace, kdo se v tom má vyznat? Vzhledem k tomu, že se díky variantě omikron vrací mutace koronaviru na přední stránky novin, se vyplatí osvěžit si základní pojmy. Experti nám pomohli pochopit a vysvětlit, proč se některé mutace šíří dál a jak do toho zasahuje očkování.

Ono se to hýbe!

Jedním z mých předsevzetí tohoto roku bylo věnovat se tvorbě interaktivních doplňků článků. Tady jsou mé oblíbené: Kolik elektřiny padne na elektroauta, Jak se v průběhu života mění očekávaná délka dožití, Simulátor nakažlivostí koronavirových variant, Kolik byste bývali vydělali, kdybyste investovali do…, Jak v Česku souvisela nadúmrtí s covidem, Jak inflace požírá vaše úspory… Zdaleka nejvíce času mi ale zabrala tvorba interaktivní přílohy v článku o historii internetu. A přitom taková blbost, že jo?

Tématem roku bylo v mnoha ohledech očkování. Pravidelně se věnujeme monitorování účinnosti očkování v různých věkových skupinách v Česku v datovém článku, který aktualizujeme každý týden. Můj nejrozsáhlejší komentář k očkování se ale týkal spíš toho, jak vakcínu lidé vnímají a jak jsem se naučil o vakcíně přemýšlet já.

Už druhý pandemický rok znamenal, že většinu článků píšeme od stolu. Analyzujeme data, voláme si s vědci a videokonference přes Zoom jsou náš denní chléb. Výjimkou byla reportáž z ČVUT, kde jsem si vyzkoušel řízení úžasného čtyřnohého robota Spot od Boston Dynamics. I díky této zkušenosti sice mohu obdivovat software v samořídící Tesle, ale i tak mám vážné pochybnosti o tom, že by Elon Musk mohl do roka a do dne vyrobit humaniodního robota, jak slíbil.

Občas se vyplatí poslouchat experty

Někdy vím, že rozhovor bude čtenářsky úspěšný, už když se na něj připravuji. Jindy až během rozhovoru zjistím, na jak fantastického mluvčího jsem natrefil. Nejvíce mi letos z rozhovorů utkvěli: bývalý šéf bezpečnosti NSA Chris Kubic, učitelka informatiky a nadšená robo-knihovnice Hana Šandová, ředitel kalifornského inkubátoru Kyle Corbitt, český odborník na strojové učení Tomáš Mikolov, inovativní učitelka a „babička Silicon Valley“ Esther Wojcicki, specialista na neuronové sítě Augustin Žídek nebo matematik a modelář covidových vln René Levínský. Rozhovory děláme rádi, ale jejich přepisování bychom klidně nechali na nějaké AI. Zatím se žádná neosvědčila na 100 %, ale budeme to zkoušet dále.

Jedním z největších témat roku byl pochopitelně covid, kterému se ve vědecké sekci věnujeme a věnovat budeme. Největší shrnutí předchozího vývoje jsme nabídli v článcích Analýza pomalého českého očkování, Málokdo dopadl v Evropě hůř než ČeskoKdo mohl za zabijáckou vlnu. Kromě dat o infekcích, hospitalizacích a úmrtích jsme nasbírali i vlastní data, kde jsme zjišťovali různé přístupy lidí ke covidu, očkování nebo práci z domova. V rámci dotazníku jste nám poslali doslova stovky stránek vzkazů, postupně je všechny přečteme, ale potrvá to.

Hodně se letos mluvilo o roli vědců ve společnosti a o tom, jak vědcům dávají prostor média. Vědci si zaslouží za hodně věcí kritiku. Ne ovšem za to, že mění názory a že si protiřečí. To je naopak jejich práce a bez toho by věda nemohla fungovat, vysvětluje v podrobném článku psycholožka Josefína Weinreová.

Nevím, co bude ze zpětného pohledu označeno za kauzu roku 2021, ale ve světě on-line služeb rozhodně rezonovala kauza Facebook Papers. Whistleblowerka Frances Haugenová si dala záležet na tom, aby materiály, které z firmy vynesla, našly své čtenáře. Největší zjištění o šokujících problémech Facebooku a Instagramu shrnujeme v rozsáhlém článku, ve kterém najdete i celé vyjádření Haugenové (přeložené díky již zmíněnému DeepL).

Do příštího roku před sebou tlačíme několik zajímavých, zatím rozdělaných projektů, takže se snad máte na co těšit. Věda a technika jsou stále důležitější obory a zároveň budí u veřejnosti stále větší nedůvěru. Skepticismus je samozřejmě opodstatněný, o bezbřehý technooptimismus nikdo nestojí. Ale některé proudy v současné debatě jdou daleko za rámec racionální zdrženlivosti a podobají se spíše rezignaci na realitu. I v novém roce proto chceme přispět k tomu, aby realita – ve vší své komplexnosti a chaotičnosti – zůstala hlavním principem, na základě kterého se všichni rozhodujeme. Aspoň tam, kde to jde.

Přejeme vám krásný konec roku 2021 a těšíme se na vás v roce, který bude mít nejvíc dvojek za posledních 800 let.

Zajímají vás novinky ze světa vědy a techniky? Přihlaste se k odběru newsletteru TechMIX a budete ho v plné verzi dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Reklama

Doporučované