Článek
Americkému start-upu Rocket Lab se v noci na úterý podařil dlouho připravovaný „kaskadérský“ kousek. Poté, co jeho raketa Electron vyletěla do výšky asi 80 kilometrů, kde se oddělil její druhý stupeň vynášející na nižší orbitu 34 satelitů, první stupeň, čili nosič, začal sestupovat zpět do atmosféry. A tam už na něj čekal vrtulník připravený raketu zachytit hákem.
Jak manévr vypadal?
Redakce SZ Byznys už minulé úterý – před původním termínem startu, který se kvůli počasí několikrát odložil – přesně popsala a pomocí animace firmy ukázala, jak bude manévr vypadat. Řídící středisko ještě před sestupem naklonilo hlavní nosný stupeň do předem vypočítaného úhlu, aby pomocí něj a svého tepelného štítu ustála nápor 2500 stupňů Celsia a vysokého tlaku.
Následně se otevřely dva padáky – jeden menší brzdný a potom i hlavní. A právě k lanu mezi oběma pak začala upravená záchranná helikoptéra Sikorsky S-92 navádět svůj hák. To už měla raketa snížit rychlost svého pádu z osmi tisíc jen na 36 kilometrů v hodině. Vrtulník ji zachytil ve výšce asi dvou kilometrů.
Podívejte se na animaci manévru i chystanou větší raketu Neutron a plány s Měsícem. Video: Jan Marek
Pilotům helikoptéry se podle šéfa Rocket Lab, Petera Becka, údajně ale nelíbilo, jak nosič pod vrtulníkem visel. Zatížení prý mělo „jinou charakteristiku, než kterou zažili u předchozích testů,“ a proto jej shodili do Tichého oceánu. Z vody ji ale hned znovu vylovili a dopravili na jednu ze svých základen na novozélandském poloostrově Mahia.
Piloti raketu museli odhodit do moře. I přesto prý start-up uspěl
Vylovený znovupoužitelný první stupeň rakety Electron teď bude americký vesmírný start-up analyzovat. I přes odhození do moře nicméně vnímá manévr jako úspěšný. Po důkladné kontrole a drobných úpravách by jej prý mohlo být možné použít i pro další mise. Ponor nemusel být totiž tak dlouhý na to, aby slaná voda nosič poškodila.
Vedle SpaceX je Rocket Lab teprve druhou firmou, které se raketový stupeň podařilo získat zpět pro další použití. A přestože menší podnik zatím vynáší „pouze“ malé satelity na nižší oběžnou dráhu, v budoucnu chce postavit větší obdobu Electronu zvanou Neutron, která by už mohla konkurovat i Falconu 9.
Neutron by už měl díky své dvojnásobné výšce (40 metrů) přistávat dokonce i vertikálně. Unese totiž palivo navíc, které je k manévru potřeba. To na druhou stranu ale zabere přibližně třetinu nosné kapacity rakety, což limituje velikost nákladu. Electron je tak sice menší (18 metrů), při zachytávání prvního stupně vrtulníkem ale může veškerý svůj pohon upotřebit pouze na množství vynášených satelitů.
