Hlavní obsah

Podívejte se na první dron s pařáty, který umí přistávat jako pták

Podívejte se na první dron s pařáty, co umí přistávat jako ptákVideo: Jan Marek

 

Reklama

Američtí vědci si uzmuli další prvenství v robotice. Dokázali dosud nezvládnutelné, a to sice replikovat schopnost ptáků přistát vesměs kdekoli. Vyrobili robotické pařáty, které zatím přidělali na dron.

Článek

Šest roků trvalo inženýrům ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, než díky sledování a měření pohybů jednoho z nejmenších papoušků zvládli, co evoluce zdokonalovala miliony let – simulovat a napodobit schopnost ptáků přistát na kterékoli větvi potřebují, ať už menší či větší, suché i porostlé lišejníkem.

Nové robotické pařáty sice vycházejí z pozorování papoušíčka, za vzor pro jejich tvar si ale američtí badatelé vzali sokola stěhovavého. To však samo o sobě není receptem úspěchu.

Robopařáty jsou soběstačné

Každý z pařátů fungujících nezávisle na sobě má hned dva motory. Jeden jistí pohyb vpřed a vzad, a druhý do pouhých 20 milisekund po kontaktu s větví spouští úchop, který je díky tzv. absorpčnímu mechanismu poháněný energií ze samotného nárazu.

Na kontakt s větví reaguje i akcelerometr na pravém z pařátů, následně totiž spustí balanční algoritmus, který stabilizuje nohy i dron, který nesou, do rovnovážné polohy. Celý systém se jmenuje SNAG, což je zkratka z anglického popisu „stereotyped nature-inspired aerial grasper“.

Kostru vědci vyrobili na 3D tiskárně a místo svalů a šlach použili vlasce. Pařáty umí i zručně chytat a držet malé předměty, a vědci věří, že takto vybavené drony či létající roboti by mohli pomáhat u pátracích a záchranných misí v těžko přístupných místech, s monitorováním požárů i samotného života v přírodě.

Drony vydrží déle v akci

„Většina létajících robotů, a zvlášť těch, které se spoléhají na rotory, aby se udrželi při létání ve vzduchu, mohou létat zhruba jen asi půl hodiny,“ vysvětluje původce nápadu William Roderick, inženýr na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Dodává, že schopnost tohoto robota přistát na větvi a šetřit tak energii, může rozšířit potenciál dronů.

„Willův výzkum přišel v příhodný čas, protože se může ucházet o výhru 10 milionů dolarů ve výzvě XPRIZE o nejlepší možnost sledování biodiverzity v deštných pralesech,“ dodává David Lentink, jeden z vědců, který se zabýval pozorováním a napodobováním pohybů papoušíčka.

Práci na robotických pařátech podle magazínu Futurity spolufinancovala americká Národní vědecká nadace (NSF) a Laboratoř Letectva Spojených států amerických pro vědecký výzkum (AFRL).

Reklama

Doporučované