Hlavní obsah

Temná Evropa: Slunečných dnů je extrémně málo. Výjimkou není ani Česko

Řada evropských metropolí trpí tuto zimu nedostatkem slunečního svituVideo: AP

 

Reklama

Letošní zima je v některých částech Evropy jedna z nejtemnějších v historii. Množství slunečního svitu dosahuje napříč Evropou výrazně podprůměrných hodnot.

Článek

Evropa a její metropole zažívají temné období. Na zemi dopadá nejméně slunečního svitu v historii. Tento jev je přirozeně způsobený vysokou oblačností, která nad Evropou převládá od konce listopadu.

Například v Bruselu, hlavním městě Belgie, naměřili za prosinec 10 hodin a 31 minut slunečního svitu. Podle belgického meteorologického institutu tak byl prosinec druhým nejtemnějším měsícem od roku 1887.

A jak je na tom naše hlavní město? V Praze bylo naměřeno od začátku do poloviny ledna přes 10 hodin slunečního svitu. V minulém roce v lednu slunce nad Prahou vysvitlo na téměř 57 hodin. To, zda padne rekord i u nás, uvidíme na konci měsíce.

Odborníci na zdraví varují, že nedostatek slunečního svitu může vést k takzvaným sezonním depresím, jejichž symptomy zahrnují nedostatek energie a větší potřebu konzumace cukrů a tuků.

„Přísun ranního světla zabraňuje vylučování melatoninu, který podporuje spánek a tvorbu hormonů stimulujících tělo,” říká belgický psychiatr Matthieu Hein.

Většina Evropanů si nicméně nemá na co stěžovat. V hlavním městě Ruska v prosinci vysvitlo slunce na rekordně krátkých 6 minut.

Reklama

Doporučované