Článek
„Zásadní knihou, kterou jsem už donutil přečíst i svoje děti, je pro mě Spiegelmanův Maus,“ listuje novinář Jindřich Šídlo stránkami komiksu. „Nejsem nejchytřejší, tak potřebuji k četbě obrázky,“ dodává s nadsázkou a vypráví historku, jak se kniha dostala do České republiky.
Po své knize knih ukazuje oblíbenou desku. „Nejprve musíme vysvětlit, že tohle je cédéčko. Všichni to asi už neznají,“ drží v ruce hned dva nosiče. „V hudbě jsem v podstatě ustrnul před třiceti lety, kdy jsem začal poslouchat The Smiths, kteří se rozpadli, jakmile jsem je začal poslouchat, potom Pixies a Nicka Cavea.“
S filmy to má poměrně méně komplikované. „V posledních letech jsem se stal znalcem animovaných filmů.“ Chodí na ně se svými dětmi a už se těší na film s názvem Úžasňákovi 2. „Úžasňákovi 1 nebyl vůbec film pro děti, je to celé o krizi středního věku.“ Zmiňuje ale také snímky Volný pád nebo Smrtonosná past.
Jaká je Jindřichova nejoblíbenější filmová scéna? Sledujte ve videu výše.
Jindřich Šídlo (46) vystudoval žurnalistiku. Jako redaktor a politický komentátor působil v řadě českých médií včetně České televize, kde vedl domácí zpravodajství. Získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky a další. Naposledy vyhrál hned dvě Křišťálové lupy za svůj satirický týdeník Šťastné pondělí a stal se Osobností roku.
Rubrika Moje kultura je součástí pořadu Kultura Terezy Willoughby. V premiéře jej vysíláme každý pátek od 20 hodin na celoplošné Televizi Seznam.
