Hlavní obsah

Tisíce lyžařů zůstanou doma. Vláda odmítla výjimku pro Jizerskou padesátku

Foto: ČTK

Loňský ročník Jizerské padesátky. První případ covidu-19 se v Česku objevil až v březnu 2020.

Reklama

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo udělit výjimku slavnému závodu v klasickém běhu na lyžích, 54. ročníku Jizerské padesátky se proto mohou zúčastnit jen profesionálové.

Článek

Ostatní se mohou utkat pouze na dálku. Organizátoři by od státu rádi dostali kompenzaci, jsou totiž finančně v záporných číslech.

Elitní laufaři z České republiky, Skandinávie, Německa nebo Ruska se o víkendu 12.–14. února vydají do Bedřichova v Jizerských horách. Profesionálům ministerstvo pro Jizerskou padesátku udělilo výjimku. Přibližně 5 000 přihlášených amatérů má ale smůlu. Jejich masový závod se kvůli covidu-19 neuskuteční.

„Od začátku září jsme se snažili potkat s ministerstvem zdravotnictví, první schůzka se nám povedla až v prosinci,“ popsal ředitel závodu David Douša z agentury Raul, která závod pořádá. „Na první schůzce nám ministerstvo odmítlo několik variant včetně otestování všech účastníků. 15. ledna jsme představili variantu s individuálními starty, mezitím jsme dostali výjimku pro elitní závodníky. Včera jsme dostali finální rozhodnutí, že se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo neudělit výjimku pro ‚hobíky,“ dodal Douša.

Ztráta v řádu milionů

Tisíce závodníků každý rok během závodu beznadějně vykoupí ubytování v Bedřichově i okolních vesnicích. V den startu se celá obec uzavře, aby auta s přijíždějícími závodníky mohla zastavit na některém z mnoha obřích parkovišť, autobusy svážejí stovky lidí z Liberce a okolí.

Jako každá masová akce závod přitahuje davy fanoušků. Je s ním také spojený významný byznys pro místní podnikatele. Kromě poskytovatelů ubytování a stánkařů s občerstvením znamená Jizerská padesátka zásadní výdělek také pro sportovní obchody nebo servismany, kteří připravují lyže závodníkům.

Pro pořadatele se Jizerská padesátka v posledních letech stala poněkud riskantní záležitostí. Už pětkrát musel být závod zrušen kvůli nedostatku sněhu, letos do organizace zasáhl koronavirus. Místo očekávaných 8–9 tisíc účastníků organizátoři na doporučení ministerstva zastavili registraci po prvních pěti tisících. Slibovali si od toho větší šanci závod uspořádat. „Co se týká registrací, jsme ve velkém minusu. Připravovali jsme závod pro devět tisíc lidí,“ říká Douša.

Organizátoři teď jednají se státem o finanční podpoře, bez které podle svých slov nejsou schopni vracet startovné a možná ani uspořádat příští ročník. Součástí Jizerské padesátky je několik menších závodů, přihláška do hlavního závodu na 50 kilometrů stála letos v průběhu roku od 1 600 do 2 400 korun.

Ztráta je podle organizátorů v řádu milionů korun. O kompenzaci chtějí vyjednávat s Národní sportovní agenturou. V případě státní podpory by podle Douši bylo možné například získat slevu na příští ročník. Každý registrovaný závodník tak jako tak dostane poštou číslo s pamětní medailí, ty už jsou totiž stejně vyrobené. „Prosíme všechny o trpělivost, nevíme, jak dlouho budou trvat jednání,“ říká ředitel závodu.

Švédskou variantu ministerstvo odmítlo

Od roku 1999 je Jizerská padesátka součástí světové ligy dálkových běhů Worldloppet, tedy po boku největších běžeckých závodů, jako je italská Marcialonga nebo nejslavnější ze všech, švédský Vasův běh. A právě z legendárního závodu na 90 kilometrů ze Sälenu do Mory si pořadatelé Jizerské padesátky chtěli vzít příklad. Švédští pořadatelé se letos rozhodli závod uspořádat v rozmezí 24 dnů, během kterých může každý vyrazit na trať v jiném čase. Elitní vlna profesionálních závodníků vystartuje v tradiční době, tedy v neděli 7. března, a celý závod tak uzavře, byť bez diváků.

Pořadatelé Jizerské padesátky oslovili vládu s návrhem, podle kterého by 5 000 přihlášených „hobíků“ odjelo svůj závod mezi 5. a 13. únorem, v neděli 14. února by vyrazili elitní běžci s ambicí závod vyhrát. Jizerská padesátka se tak mohla protáhnout do dvou víkendů spojených jedním pracovním týdnem. Jenomže ministerstvo zdravotnictví tuto variantu odmítlo. Organizátoři se rozhodli uspořádat „virtuální“ závod pro všechny, kdo si půlstovku kilometrů v bílé stopě nechtějí odpustit. A k propagaci narychlo sehnali i několik známých osobností.

Závod s telefonem v kapse

„Dozvěděl jsem se, že nám zakázali Jizerskou padesátku. Protože chci podpořit pořadatele a vážím si jejich práce, rozhodl jsem se zúčastnit virtuálního závodu a zaběhnout si to sám,“ říká na předtočeném videu slavný kardiochirurg Jan Pirk. K účasti na virtuálním závodu vyzval také další z pravidelných účastníků, bývalý mistr světa v boxu Lukáš Konečný.

Virtuální závod může jet každý přihlášený účastník, a to jak na tradiční trati Jizerské padesátky, tak kdekoli jinde. Stačí mu k tomu chytrý telefon, přes některou ze sportovních aplikací nahraje informace o svém výkonu na internetové stránce SportID, přes kterou se běžně přihlašuje k Jizerské padesátce i k jiným závodům. Vznikne tak žebříček lidí, kteří se ve skutečnosti na trati potkat nemohou.

Jizerská padesátka je největším českým závodem v klasickém běhu na lyžích a jednou z největších sportovních událostí vůbec. První ročník se jel v roce 1968 jako oddílový závod TJ Lokomotiva Liberec. O dva roky později se závodu zúčastnilo také všech 14 účastníků Expedice Peru '70, kteří jen o několik měsíců později zahynuli pod lavinu na svahu Huascaránu. Od té doby je závod zároveň vzpomínkou na toto neštěstí.

Obří popularitu měl závod už v sedmdesátých letech, ve dvacátém prvním století zájem veřejnosti znovu rostl. Minulý rok běželo v hlavním závodě na 50 kilometrů přibližně 5 000 lidí, další se zúčastnili přidružených závodů a štafet.

Anketa

Souhlasíte s tím, že Jizerská 50 pro rekreační běžce nedostala výjimku od Ministerstva zdravotnictví?
Ano. Nemá se konat.
58 %
Ne. Měla se konat.
42 %
Celkem hlasovalo 1318 čtenářů.

Reklama

Doporučované