Hlavní obsah

Tisícům dětí hrozí smrt hladem. Etiopie podle OSN čelí humanitární krizi

Foto: Profimedia.cz

V červnu více než 30 tisícům tigrajských dětí hrozila smrt hladem.

Reklama

Varování generálního tajemníka Organizace spojených národů zaznělo na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN spolu s výzvou, aby tamní vláda uvolnila cestu potřebné humanitární pomoci.

Článek

„V srpnu jsem varoval, že se v Etiopii před našima očima odehrává humanitární katastrofa. Od té doby se krize ještě zhoršila. Až sedm milionů lidí v Tigraji, Amharsku a Afarsku nyní potřebuje potravinovou pomoc a další nouzovou podporu,“ sdělil generální tajemník OSN António Guterres. „Humanitární pomoc na potřebné úrovni se ale do oblasti stále nedostává.“

Za podmínkami, které v africkém státě nastaly, stojí především tigrajský konflikt, jehož počátky sahají k loňskému listopadu, kdy začaly boje mezi tamní regionální a centrální vládou. Premiér a nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed tehdy zahájil vojenskou ofenzívu, aby v Tigraji „obnovil vládu zákona“ kvůli krádeži zbraní na tamní vojenské základně. Od moci v oblasti tehdy odstavil politickou stranu s názvem Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF).

Akce byla prohlášena za úspěšnou po dobytí tigrajského hlavního města Mekele, kde regionální vláda sídlila, a velení se ujala prozatímní správa loajální státu. Navzdory hlášenému vítězství se ale v některých oblastech bojovalo dál a neskončilo ani zabíjení a násilí mířené proti civilistům. I když měl konflikt být na konci června přerušen, boje víceméně neustaly a začaly se šířit i do sousedních regionů.

Podle odhadů nyní v Tigraji žije přibližně 400 tisíc lidí v podmínkách podobných hladomoru, před třemi měsíci pak více než 30 tisícům tigrajských dětí hrozila kvůli nedostatku jídla smrt. „Naši kolegové v terénu sdílejí stále znepokojivější svědectví o tamním utrpení, včetně rostoucího počtu úmrtí souvisejících s hladem,“ sdělil Guterres, podle kterého již OSN registruje i zprávy o porušování lidských práv na obou stranách barikády.

„Země čelí obrovské humanitární krizi, která vyžaduje okamžitou pozornost. Veškeré úsilí by mělo být přímo zaměřeno na záchranu životů a na zamezení masivní lidské tragédii,“ apeloval tak ve středu šéf OSN. Ve spojitosti s tím odkázal také na rozhodnutí etiopských úřadů z minulého týdne, kdy se země rozhodla vyhostit sedm vysoce postavených pracovníků OSN. Většina z vyhoštěných patřila k humanitární části organizace a podle Guterrese je krok úřadů obzvláště znepokojivý.

Vyhoštění podle agentury Reuters proběhlo kvůli údajnému vměšování se do vnitřních záležitostí země. Pracovníci byli obviněni z toho, že si vymýšleli data, falešně tvrdili, že byl hlad v zemi použit jako válečná zbraň a nepravdivé podle etiopských úřadů měly být i informace o tom, že lidé v zemi kvůli hladu umírali. Jedním z dalších obvinění byla také podpora pracovníků směrem k „vládnímu nepříteli“, tedy již zmiňované TPLF.

Guterres ovšem upozornil na to, že dosud neví o existenci jakéhokoliv oficiálního dokumentu, který by se vyhoštění pracovníků OSN věnoval. Dvakrát už prý také vyzval etiopského předsedu vlády, aby vyjádřil jakékoli obavy ohledně „nestrannosti“ jeho zaměstnanců, nedostalo se mu však odpovědi. Etiopská vláda tak podle něj porušila běžně dodržované formální procedury. „Lidé v Etiopii trpí. Nemáme žádný jiný zájem, než pomoci zastavit toto utrpení,“ hájil OSN její generální tajemník.

OSN proto nyní naléhavě vyzývá etiopské úřady, aby jí v zemi umožnily působit a usnadnily organizaci práci. Pro úřady to mimo jiné znamená i to, aby co nejdříve pomohly zajistit potřebná víza pro přijíždějící personál, a to jak z řad organizace, tak z řad jejích partnerů. Zároveň však Guterres upozornil na to, že s pracovníky musí být zacházeno důstojně a s respektem.

Reklama

Doporučované