Článek
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Angličtinu paní ministryně spolu hodnotit nemůžeme, záznamy jejího projevu k dispozici nemáme. Ale jak jsou na tom s angličtinou čeští politici obecně v porovnání se západními kolegy?
Obecně jsou na tom, a to pro vás možná bude překvapivé, lépe, než si myslí. České politiky, ale i byznysmeny nebo lidi, kteří se pohybují v mezinárodním prostředí, trápí, že si v angličtině nevěří. Nevím, jestli dává smysl rozdělovat Evropu v tomto ohledu na východ a západ. Spíš by se hodilo ji rozdělit na sever, východ, západ a jih. V každém rohu Evropy je situace jiná. Když slyšíte mluvčího z Francie, Španělska, Itálie a pak vidíte českého mluvčího, který má lepší angličtinu, ale nechce mluvit, protože si nevěří, tak je vám to trošku líto.
Nechci generalizovat, ale třeba Italové nejsou známí nijak brilantní angličtinou, ale jsou tedy prostě jen sebevědomější?
Ze své dosavadní praxe tlumočnice mohu říct, že to tak je. Když jste na jednání, kde je k dispozici tlumočení, je lepší mluvit mateřským jazykem. Pokud tam tlumočení není, je nejlepší odhodit ostych a začít komunikovat.
Čemu ten ostych českých politiků přičítáte? Je znát zpoždění, které kvůli mládí v komunismu, ve výuce jazyků mají?
Myslím, že ano. Může za to atmosféra, že jsme mnoho let žili v pocitu, že jsme v něčem méněcenní, horší. To se promítlo i do toho, jak vnímáme svou angličtinu. A je tu i otázka věku. Třicátníci, čtyřicátníci jsou na tom trochu, i když ne výrazně, lépe. A jsou mezi nimi lidé, kteří už někde byli, jsou v cizím jazyce komfortnější a to je samozřejmě poznat.
Z vaší čistě osobní zkušenosti se proto tuzemští politici face to face jednání v angličtině spíš vyhýbají? A preferují tlumočníky?
Je to politik od politika. Obecně celkem rádi využívají tlumočníky, což je v pořádku. Pokud se chcete vyjádřit v nejvyšších nuancích a řešit detaily, je dobré využít mateřštinu.
Tlumočnice Barbora Tite při práci (vpravo).
Czenglish vůbec nevadí
Jak velkou překážkou pro srozumitelnost je czenglish? Angličtina s výrazným českým přízvukem, typickým znělým „r“ třeba, na kterou poukazovali někteří uživatelé sociálních sítí právě u paní ministryně Schillerové.
Je zábavné, že zmiňujete zrovna znělé „r“. Má ho spoustu rodilých mluvčích, třeba v Británii je to možnost. Může to být taková osobní libůstka nebo regionální varianta. Takže upozorňovat zrovna na znělé „r“ je zbytečné. Obecně český přízvuk, pokud tedy není extrémně silný, kdy je až nesrozumitelný, pokud se pohybuje v normálu, tak je srozumitelný. Když ho srovnáte s jinými evropskými přízvuky, není problém. Všichni víme, že Skandinávci, Nizozemci, Němci jsou na tom s přízvukem většinou lépe než my. Ale to je dané mimo jiné tím, že jejich jazyky jsou angličtině bližší. Nemyslím si, že by český přízvuk vynikal svou tragičností.
Chyby děláme všichni, jak moc jsou gramatické chyby ale překážkou při tlumočení? Vybavíte si nějakou, kdy to bylo osudové?
Osudové myslím ne. Pokud je přítomen tlumočník, je lepší mluvit mateřštinou, pak se vám nestane, že uděláte závažnou gramatickou chybu. Ale tlumočník hodně spoléhá na celkový kontext jednání. I kdyby mluvčí mluvil celou dobu v infinitivech, nemůžete ho v infinitivech přetlumočit. Vy si tam ty časy dodáte, odhadnete, jestli mluví o tom, co dělal včera nebo co bude dělat zítra. Tlumočníkovi to práci ztěžuje, ale z kontextu vyvodí, co chtěl asi mluvčí říci.
Videokonference anglicky? Oříšek i pro pokročilé
Vy se zaměřujete mimo jiné na tlumočení při videokonferencích. Jak těžké je vést jednání v cizím jazyce přes video?
Všichni, kteří nás poslouchají a třeba jedou videohovory od rána do večera, vědí, jak vyčerpávající je to v češtině. V cizím jazyce záleží na vaší úrovni komfortu v tom jazyce, ale je to samozřejmě horší než naživo. Neváhala bych to přirovnat k telefonu. Nevím, jak ráda vy telefonujete v cizím jazyce, spoustu velmi pokročilých mluvčích se tomu vyhýbá. Videokonference není o moc lepší, sice tam máte obraz, největší problém je ale technologická hygiena každého účastníka hovoru.
Co to znamená?
Člověk je na špatném internetovém připojení, nemá dobrý headset nebo nemá vůbec žádný, má špatný obraz, zvuk, který od něj jde, je trhaný. Videokonference je tak slabá, jak slabý je její nejslabší článek. Klidně to může být nějaký důležitý politik, který sedí na špatné wifině, za ním něco hrčí a komunikace úplně klekne. Záleží nejen na ústřední technologii, která všechny účastníky propojuje. Ale i na tom, jak to má každý jednotlivý účastník nastaveno na svém počítači.
Jaký je podle vás důvod, že videojednání v Bruselu nyní nejsou tlumočená?
Já se domnívám, že je to způsobené tím, že i v Bruselu platí přísná hygienická pravidla. Co jsem slyšela, tlumočníci v Bruselu obvykle pracují v týmu tří lidí, ale teď spolu ti tři nemohou sedět v jedné kabině. Každý musí sedět sám, jak spolu komunikují, to si neumím představit. Plný jazykový režim je 23 jazyků. A každý jazyk obsluhuje tým tří lidí. Jak si spočítáte, na tohle asi není místo. Z toho důvodu se podle mě zredukoval jazykový režim některých jednání, která tak probíhají jen anglicky, nebo možná anglicky, německy a francouzsky. To bude, myslím, ten důvod.
