Hlavní obsah

Vláda schválila tyto dvě varianty, jak chce změnit volební zákon

Foto: Anicka S, Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Reklama

aktualizováno •

Vláda schválila obě dvě varianty volebního zákona, které připravilo Ministerstvo vnitra. Seznam Zprávy mají dokumenty k dispozici. Volební zákon se musí změnit kvůli rozhodnutí Ústavního soudu.

Článek

Zásahem Ústavního soudu na začátku února se politikům otevřelo široké pole možností, jak přepočítávat hlasy voličů na mandáty poslanců.

Český parlament se potřebuje shodnout na nových pravidlech pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Úkol je to o to zapeklitější, že novela volebního zákona po zásahu Ústavního soudu musí projít jak Sněmovnou, tak Senátem.

Politické strany se před dvěma týdny dohodly, že k novele využijí poslaneckou předlohu KDU-ČSL. Ministr vnitra Jan Hamáček však od Babiše dostal za úkol předložit vládní návrh.

Nakonec vznikly dva. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) Seznam Zprávám potvrdil, že obě varianty dnes odpoledne byly na vládě schválené. Návrhy se teď tedy budou zabývat poslanci.

Podle jednoho návrhu by Česká republika tvořila jeden obvod a strany by měly jedinou kandidátní listinu, druhý zachovává 14 volebních krajů a mění způsob přidělování mandátů.

Varianta číslo 1 – 14 volebních krajů

Tento návrh, který mají Seznam Zprávy k dispozici, počítá s přepočtem hlasů na mandáty takzvanou Hareovou kvótou. Ta je brána jako přímý protipól dosavadní D'Hondtovy metody, která v kombinaci s 14 nestejně velkými kraji malé strany diskriminovala. Hareova kvóta naopak malým stranám přidává na úkor silnějších. Kromě hnutí ANO, které si žádá bonus pro vítěze, může tato metoda narazit i u ODS.

Hareova kvóta

- Je základní a nejjednodušší.

- Vypočte se tak, že celkový počet hlasů se vydělí počtem rozdělovaných mandátů. Kolikrát je získaná kvóta obsažena v počtu hlasů dané strany, tolik mandátů strana získá. Nerozdělené mandáty připadnou stranám s nejvyššími zbytky hlasů.

- Politologičtí experti považují Hareovu kvótu za nejproporčnější, v určitých situacích může až disproporčně nahrávat malým stranám.

Varianta číslo 2 – 1 volební obvod

Tento návrh, který mají Seznam Zprávy k dispozici, používá pro přepočet hlasů na mandáty tzv. Hagenbach-Bischoffovu kvótu. Administrace voleb by přešla na Ministerstvo vnitra a politické strany by musely podat kandidátky s nejvíce 200 kandidáty. Podle Hamáčkova ministerstva by bylo hlasování v jednom obvodě oproti současnému stavu o 40 milionů dražší, zejména kvůli jinému formátu volebních lístků.

Hagenbach-Bischoffova kvóta.

- Je úpravou výše uvedené Hareovy formule.

- Kvóta se získá vydělením počtu hlasů počtem mandátů plus jednoho virtuálního mandátu – tedy jako by se rozdělovalo o jeden mandát více. Díky tomu dojde ke snížení velikosti výsledné kvóty, která umožní rozdělit v prvním kole více mandátů než Hareova kvóta, a sníží počet těch nerozdělených.

Oba návrhy pak shodně obsahují pasáž, která počítá s tím, že dvojkoalice by se do Sněmovny probojovala se ziskem 7 procent hlasů, trojkoalice s 9 procenty a čtyř a více koalice s 11 procenty. Jedna politická strana potřebuje 5 procent hlasů. Na odstupňování zisků potřebného pro koalice panuje momentálně jediná shoda.

Hnutí ANO preferuje zrušit 14 volebních krajů a zavést jeden celostátní obvod. Do voleb by se podávala jedna republiková kandidátní listina, a Andrej Babiš by tak byl tváří kampaně po celé republice. Taková varianta je však napříč parlamentem stěží průchozí, ostatní strany se kloní spíše k zachování 14 obvodů.

Babiš by také rád zavedl novinku, aby vítěz voleb získal bonus, který by ho přiblížil zisku většiny ve Sněmovně. S tím by se však těžko smiřovali senátoři, které nelze v případě tohoto zákona přehlasovat. Tato varianta by navíc mohla narazit na ústavní soudce, protože by Česko směřovala spíše k většinovému systému. Ani jeden návrh předložený Hamáčkem ale bonus pro vítěze neobsahuje.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden řekl, jak se bude postupovat po schválení návrhu vládou. Další tah bude poté na poslancích. Ti mohou využít některý z vládních návrhů, nebo použít lidovecký.

„Sněmovna je suverén, to znamená, že pokud Sněmovna rozhodne, že nevyužije vládní návrh a například použije ten lidovecký, tak je to pouze na rozhodnutí většiny v Poslanecké sněmovně. Za sociální demokracii jsem připraven držet tu dohodu, která byla uzavřena, že to postavíme na tom lidoveckém. Jako ministr vnitra plním zadání předsedy vlády a připravil jsem materiál do vlády,“ řekl minulý týden před jednáním vlády ministr vnitra Hamáček.

Reklama

Doporučované