Třetí nejhorší týden epidemie? Podle odborníků je situace pod kontrolou

Konec července a začátek srpna byl v České republice ve znamení rapidního šíření koronavirové nákazy. Více nově pozitivně testovaných, než bylo v posledních dvou týdnech, hygienici hlásili naposledy v týdnech 23. 3. až 29. 3. a 30. 3. až 5. 4. V neděli mělo aktuálně nemoc 5081 lidí, nejvíce od začátku šíření epidemie.

V březnu přitom stát vyhlásil mimo jiné zavření škol a zrušil všechny akce nad 100 lidí. Opatření postupně přitvrzovala a podle denních přírůstků to vypadalo, že se situace dlouhodobě zlepšuje.

Například za celý poslední květnový týden bylo zaznamenáno 313 nových případů. Nyní? Jen za pátek do statistiky přiskočilo 323 nových případů - za jediný den.

S dlouhodobě vyššími čísly z poslední doby tak vzrostl i sedmidenní průměr nakažených. Ten od konce dubna čtyři měsíce nepřesáhl hodnotu sta případů na den.

Koncem června se však situace začala opět zhoršovat. Od zhruba poloviny posledního týdne šestého měsíce do současnosti klesl klouzavý průměr pod sto jen na sedm dní, nyní dokonce vychází tak, že průměrně za posledních sedm dní každý den přibude do statistik 221 nových případů.

Podle prezentace zveřejněné na webu ministerstva zdravotnictví je však dobré vědět, jakou mají která čísla hodnotu z pohledu epidemiologické situace. Například mezi pouze popisné paramtery patří právě počty nově diagnostikovaných případů, počet aktuálně pozitivních pacientů, nebo jakékoliv kumulativní údaje od počátku epidemie. Naopak paramtery indikující riziko jsou například významnost eskalace trendu a forma šíření nemoci, riziko pro zranitelné skupiny obyvatel, podíl hospitalizovaných, nebo kapacity intenzivní lůžkové péče.

Čísla týkající se koronaviru byla v uplynulém týdnu tématem i z jiného důvodu. Je to na den čtrnáct dní, kdy proběhl velký audit statistik aktuálně nakažených koronavirem. Ani poté se však hodnoty nepřestaly se zpětnou platností měnit.

Ubývali například mrtví, nebo se zvýšil poměr hospitalizovaných, kteří jsou v těžkém stavu. A to dokonce o několik procent.

Podle vedoucího Katedry informačních technologií na VŠE Oty Novotného se takové změny dějí. Hlavně na začátku fungování analytického systému se v datech budou objevovat chyby. „Tak to prostě je a musí se s tím vždy počítat a mít připraveny zdroje a postupy na odstraňování chyb v datech a hlavně o tom konzistentně dávat vědět všem uživatelům výstupů systému. Data se jim bez nějakého varování nesmí měnit pod rukama, aniž by věděli proč,“ vysvětlil Novotný pro Seznam Zprávy.

Uživatelé podle něj mají vědět, kde se stala chyba a jak byla opravena: „Pokud tohle není, tak uživatelé přestanou okamžitě datům důvěřovat.“

Čísla se podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška mění mimo jiné proto, že současný způsob informování probíhá prakticky v reálném čase. Právě úpravy pak dokazují transparentnost celého procesu, vzhledem k vytížení hygienických stanic se může stát, že někdo klikne vedle a chyba se později opraví. V nedělních Otázkách Václava Moravce Dušek také uvedl, že tuto „reality show“ nemá odvahu vypnout.

V pořadu se také statistik shodnul s vládním zmocněncem pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymulou, že současná situace je pod kontrolou a klidná.

Dalším z důvodů nesrovnalostí v číslech je poměrně komplikovaný postup, na základě kterého se data sbírají a později prezentují. To by se však mohlo v dohledné době zlepšit a čísla hygieniků a ÚZIS sjednotit.

„Na tom právě pracujeme. My chceme pro KHS nejen dávat report v podobě pokročilých analyticky zpracovaných CSV, Excelů, které říkají aktuální stav v daném regionu, ale zároveň připravujeme ve spolupráci s KHS to, že na jednotlivých webech KHS bychom rádi, aby byly informace pouze z jednoho zdroje, a to je právě ISIN,“ řekl pro Seznam Zprávy vedoucí webstudia ÚZIS Martin Komenda. Podle něj by k sjednocení mohlo dojít již v průběhu srpna.