Článek
Podle dokumentu, který se objevil na sociálních sítích, odmítla očkování dítěte chlapcova matka. Hygienici únik své dokumentace na veřejnost prověřují. Tento případ podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly ukazuje rizika odmítání očkování.
„Jedná se o flagrantní případ toho, jak nebezpečné je odmítání očkování, a měl by být varováním pro všechny rodiče, kteří by snad o neočkování uvažovali,” sdělil ČTK Prymula, který je zároveň předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Nakažený hoch byl už v srpnu ošetřen v brněnské nemocnici potom, co si do nosu strčil zrezivělou knoflíkovou baterii. Zdravotníky prý tehdy nenapadlo, že není očkovaný, a nasazená antibiotika matka chlapci údajně nepodávala. S podezřením na tetanus byl chlapec hospitalizován začátkem září. Nemoc se projevuje křečemi a bez lékařské pomoci může skončit smrtí.
Hygienici zatím stále prověřují okolnosti případu. „Nemoc není přenosná z člověka na člověka, proto epidemické šíření nehrozí. Onemocnění tetanem je ale zcela výjimečné a raritní, natož u dítěte. Žádný takový případ nepamatuju,” řekla ČTK ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví jihomoravské hygienické stanice Hana Pokorná.
V Česku se proti tetanu plošně očkuje a vakcinace je povinná. Nakažený chlapec měl být očkován, ale nebyl. Rodičům tak hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Prymuly lze do budoucna diskutovat také o vymáhání části nákladů na zbytečnou léčbu po rodičích, kteří odmítli očkování dítěte. „Jedná se o flagrantní případ toho, jak nebezpečné je odmítání očkování, a měl by být varováním pro všechny rodiče, kteří by snad o neočkování uvažovali," řekl ČTK Prymula, který je také předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Případ nakaženého chlapce z Brna je podle statistik Státního zdravotního ústavu teprve třetím případem výskytu tetanu v Česku od roku 2001. Od konce 90. let minulého století se většinou nevyskytl za rok více než jeden případ tetanu. Jedinou výjimkou byl rok 2001, kdy se objevily tři případy. Přitom ještě v 60. letech bylo ročně hlášeno 60 až 90 případů tetanu. „V letech 1974 až 1976 proběhlo celonárodní očkování všech dospělých osob. Opakovalo se opět za deset let, což vedlo k významnému poklesu,” uvádí k výskytu tetanu ústav.
Tetanus neboli strnutí šíje způsobuje bakterie Clostridium tetani, která se vyskytuje v půdě či trávicí soustavě zvířat. Často je nakažení dáváno do souvislosti s rezavými předměty. Rez ale s nemocí nesouvisí. Poskytuje sice ideální prostředí pro výskyt bakterií, ale lidé se mohou nakazit i kontaktem s nerezavými předměty či půdou.
Sněmovna v současné době projednává zákon, podle kterého má stát odškodňovat rodiče, kterým dítě zemře nebo je vážně poškozeno povinným očkováním. Maximální výši odškodnění návrh nestanoví. Ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně. Úřad počítá s náklady do 100 milionů korun. Předložení podobného zákona slibovalo Ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety, kdy se problematikou zabýval Ústavní soud.
Tetanus je vážné onemocnění, které může skončit i smrtí. V Česku se v posledních letech objevil nejvýše jeden případ ročně, někdy žádný. Očkování je součástí povinné vakcíny, kterou jsou očkovány děti ve věku devíti týdnů, čtyř měsíců a 11 až 15 měsíců.
