Hlavní obsah

Trump opět šokoval: má pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu

4. 1. 2019

Trump: Sověti měli právo na vpád do Afghánistánu. (Video: Martin Zíta, AP, Reuters)

Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili.

Článek

Slova amerického prezidenta vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu nyní Ghaní žádá vysvětlení.

„Důvod, proč Rusové byli v Afghánistánu, byl ten, že teroristé proudili do Ruska. Měli (Sověti) právo tam být,“ řekl Trump. Přítomným vysvětlil, že Rusko dříve bývalo Sovětským svazem a že ze Sovětského svazu udělal Rusko Afghánistán.

„Problém je, že to byl tuhý boj. A oni (Sověti) doslova zbankrotovali,“ řekl Trump s tím, že Sovětský svaz se následně rozpadl. „Mnoho oblastí, o kterých se můžeme dočíst, již nejsou součástí Ruska kvůli Afghánistánu,“ dodal.

Americká média i komentátoři považují Trumpovo vysvětlení za značně nepřesné, zkreslené a nepravdivé. Deník The Washington Post poznamenal, že Trumpův komentář je v ostrém rozporu s názorem amerických konzervativců včetně někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, kteří sovětskou válku v Afghánistánu vnímali jako snahu Moskvy šířit svou verzi komunismu. The Washington Post rovněž připomněl, že Američané finančně velmi podporovali afghánské povstalce.

Zaskočen Trumpovými slovy byl očividně i afghánský prezident Ghaní, který uvedl, že sovětskou invazi tehdy odsoudily Organizace spojených národů a také Spojené státy. V prohlášení dodal, že bude od USA požadovat vysvětlení.

Podobně se vyjádřil i afghánský ministr zahraničí Salahuddín Rabbání, který zdůraznil, že invaze Sovětů byla porušením afghánské suverenity. „Všechna jiná tvrzení jsou popřením historických faktů,“ dodal.

Sovětská armáda zahájila afghánskou intervenci v prosinci 1979 s cílem udržet u moci marxistický režim ohrožovaný vnitřními rozkoly a rostoucím odporem Afghánců a radikálních islámských skupin. Po deseti letech krvavých bojů, které přinesly smrt téměř 15 tisíc sovětských vojáků a vyhnaly ze země pět milionů Afghánců, se sovětská okupační vojska v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.

Sjezd lidových zástupců, před zánikem SSSR nejvyšší zastupitelský orgán země, označil v prosinci 1989 invazi do Afghánistánu za morálně a politicky chybnou. Ruská Státní duma ale nyní připravuje rezoluci, kterou chce odsouzení invaze odvolat. V dokumentu se například uvádí, že rozhodnutí o vstupu omezeného kontingentu sovětských vojsk do Afghánistánu bylo přijato v prosinci 1979 v souladu s dohodou o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Sovětským svazem a Afghánskou demokratickou republikou.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama