Hlavní obsah

Začala válka. Trump umetl Erdoganovi cestu, Turecko „čistí“ sever Sýrie od Kurdů

Tak vypadaly přípravy na vojenský útok Turků v Sýrii. (Video: Eliška Kolomazníková , Reuters, Seznam.cz)

Turecko ve středu zahájilo vojenskou ofenzivu na severu Sýrie, oznámil na twitteru turecký prezident Erdogan. Turecká armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci.

Článek

Válečná operace Turecka proti Kurdům v severní části Sýrie začala leteckými údery, podpořilo ji dělostřelectvo a ostřelování z houfnic. Městem Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie a u hranice s Tureckem otřáslo několik velkých explozí právě v době, kdy prezident Erdogan oznamoval začátek ofenzivy.

Erdogan se k radikálnímu kroku odhodlal jen několik desítek hodin poté, co americký prezident Donald Trump – v neděli pozdě večer – oznámil rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severu Sýrie. Cesta pro tureckou operaci, jejímž cílem je „vyčistit“ zhruba 500 kilometrů dlouhý pás území od veškerých hrozeb, byla volná.

Za hlavní cíl Ankara považuje syrské Kurdy. Ti doteď byli „pod ochranou“ Spojených států.

Trump později uvedl, že „totálně zničí a vyhladí“ tureckou ekonomiku, jestliže Ankara podnikne v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie cokoliv, co budou Spojené státy považovat za překročení určité hranice.

„Jak jsem se už dříve jasně vyjádřil a teď to jen zopakuji, pokud Turecko udělá něco, co já se svou velkou a nepřekonatelnou moudrostí budu považovat za nepřípustné, pak totálně zničím a vyhladím tureckou ekonomiku,“ napsal Trump na Twitteru.

V neděli pozdě večer Bílý dům vydal prohlášení, ve kterém stojí, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a že k tomu Bílý dům dal svůj souhlas. Americké jednotky podle dokumentu tureckou ofenzivu nepodpoří a ani se jí nezúčastní.

Jaký je cíl chystané turecké ofenzivy?

V sobotu turecký prezident Erdogan oznámil, že Turecko dokončilo přípravy a je připraveno spustit zemní a vzdušnou operaci, která má vyčistit rozsáhlou oblast na severovýchodě Sýrie od teroristů.

Za teroristy přitom Ankara považuje nejen členy radikálních islámských skupin, ale i milice syrských Kurdů (YPG). Ty totiž Erdogan spojuje se Stranou kurdských pracujících (PKK), která má kořeny v Turecku a dlouhodobě usiluje o založení autonomního kurdského státu. Tato myšlenka se Ankaře nelíbí, a PKK proto v Turecku patří k zakázaným organizacím, které jsou považovány za teroristické.

Milice syrských Kurdů ale patří k arabsko-kurdské koalici zvané Syrské demokratické síly (SDF), která se – právě po boku Spojených států – výrazně podílela na porážce takzvaného Islámského státu (IS).

Ten ale podle některých zdrojů v severní Sýrii i nadále má své buňky. A SDF prostřednictvím syrských Kurdů ve stejné oblasti střeží tisíce zadržených radikálních islámských bojovníků.

Proč se Turecko v Sýrii tak výrazně angažuje?

Turecko se Sýrií sdílí přes osm set kilometrů dlouhou hranici a pro prchající Syřany tak až do doby, kdy Turecko uzavřelo své hranice a turecká pohraniční stráž začala do uprchlíků střílet, byla tím nejdosažitelnějším azylem.

Aktuálně žije podle OSN v Turecku více než tři a půl milionu Syřanů. Pro tureckého prezidenta představují velké téma. Ne všichni Turci na Syřany pohlížejí pozitivně a Turecko navíc není v dobré ekonomické kondici. Vysídlením části syrských imigrantů by tak prezident Erdogan u části veřejnosti mohl nasbírat kladné body.

Erdogan chce rozsáhlou ofenzivou vytvořit zhruba 500 kilometrů dlouhý a 30 kilometrů hluboký pás, který se bude nacházet na východ od břehu řeky Eufrat a na jih od turecké hranice, a přesídlit do něj asi milion Syřanů.

Druhým důvodem tureckého „angažmá“ v syrské občanské válce jsou Kurdové. Turecko sice od počátku stojí na straně povstalců a vystupuje proti režimu prezidenta Bašára Asada, vybírá si ale pouze ty frakce spojenců, které nepochází z řad Kurdů.

Ankara se zároveň podle zpravodajského serveru německé televize Deutsche Welle svou stálou přítomností snaží zajistit, aby syrští Kurdové ve válkou zmítané zemi nezískali svůj vlastní autonomní region.

Překvapení pro všechny

Trumpovo rozhodnutí údajně přišlo po telefonátu s tureckým prezidentem Erdoganem. Ten tak zřejmě byl jediným, koho americký prezident nezaskočil.

Nemile překvapení jsou Trumpovi poradci z Pentagonu. Ti, jak uvádí The New York Times, americkému prezidentovi dlouhodobě radili, aby Spojené státy zbytky své vojenské přítomnosti v Sýrii udržovaly. A vyvažovaly tak vliv dalších zahraničních aktérů, zejména Ruska a Íránu.

Pro lepší kontext: Spojené státy měly ještě v minulém týdnu na území Sýrie zhruba 400 členů armády. 200 na severovýchodě země a 200 na jihovýchodě. Uvedl to bývalý zvláštní americký vyslanec u mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu Brett McGurk.

McGurk v prosinci na svůj post rezignoval, protože nesouhlasil s Trumpovým rozhodnutím stáhnout většinu amerických jednotek. Bývalý zvláštní vyslanec tehdy tvrdil, že Islámský stát zdaleka není poražen a odchod americké armády může vést k jeho znovuzrození.

Totéž McGurk tvrdí i dnes. A Trumpa kritizuje znovu. Americký prezident podle něj učinil další impulzivní a špatné rozhodnutí. „Tentokrát je ale situace o to horší, že američtí představitelé celou dobu přesvědčovali SDF o tom, že Spojené státy v Sýrii plánují zůstat,“ napsal na svém Twitteru.

Arabsko-kurdská koalice, jejíž součástí jsou i milice syrských Kurdů, teď bez americké „ochrany“ zůstává Turecku napospas. Zareagovat může různě.

Jednou z možností je to, že jednotky SDF opustí svá stanoviště, a tím pádem i zadržené islámské radikály. „Jsme donuceni k tomu, abychom opustili zařízení, kde se nacházejí teroristé Islámského státu, a vyhnuli se tak turecké invazi,“ uvedl mluvčí SDF Mustafa Bali.

Spojené státy podle něj nedodržely svůj slib a opuštěním severu Sýrie způsobily, že se oblast znovu změní ve válečnou zónu. „Neočekáváme, že Spojené státy severovýchodní oblast Sýrie ochrání. Zdejším lidem ale dluží vysvětlení,“ dodal Bali na Twitteru.

Arabsko-kurdská koalice zároveň oznámila, že se bude bránit jakémukoliv nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka. Je prý připravena vstoupit do „všeobecné války“.

Doporučujeme