Hlavní obsah

Trumpova krizová komunikace: Hraje golf, kouká na kabelovku a tweetuje

Foto: Profimedia.cz

Hořící policejní vůz zapálený demonstranty v kalifornské Santa Monice.

Reklama

Poté, co se epicentrum covid-19 „stočilo“ na jih, ve velkých městech USA se začala šířit další vlna - protesty proti rasové nenávisti. A prezident Trump i nyní ukazuje, jak (ne)jedná v krizi.

Článek

Příběh George Floyda, kterému policista klečel na krku tak dlouho, než Afroameričan ztratil vědomí (a později zemřel), probudil ve Spojených státech staronový boj za práva Afroameričanů a proti policejnímu násilí. Z minnesotského města Minneapolis se klidné i násilné protesty rozšířily víceméně do většiny velkých měst v USA.

Boj před Bílým domem

Již od pátku se demonstranti začali scházet i před Bílým domem, sídlem amerického prezidenta. Z prostoru, kde se běžně fotí turisti s panoramatem prezidentského sídla, se stala „bojová fronta“. Policisté rozháněli demonstranty slzným plynem, některé i zadržela. Na mnoha místech ještě během pondělí hořela auta.

Mezitím se prezident Trump dokonce na nějakou chvíli ukryl do bunkru, do kterého se schoval například viceprezident Dick Cheney během teroristických útoků jedenáctého září. Donald Trump se doslova zavřel v pevnosti a nejvíc informací o názoru svého prezidenta mají američtí občané z jeho twitterového účtu.

Ve svých tweetech popsal protestující jako „násilníky“. Když odkázal na „ikonickou“ hlášku policisty Waltera Hedleyho z roku 1967 a napsal „když začne rabování, začne střílení“, sociální síť k výroku přidala upozornění, že Trump tím, co říká, schvaluje násilí.

Během svého chvilkového úkrytu v bunkru Trump chválil tajné služby. „Byl jsem uvnitř, sledoval každý pohyb a nemohl jsem se cítit více bezpečně,“ tweetoval. „Kdyby protestující přelezli plot, uvítali by je s těmi nejzlejšími psy,“ pokračoval americký prezident.

„Nemá ponětí, co se děje. Je to televizní osobnost. Patří do kultu silných bílých person, které mají svoje kořeny v nadřazenosti bílé rasy a rasismu obecně,“ komentuje pro britský Guardian aktivistka LaTosha Brownová.

Největší kritika Donalda Trumpa právě tkví v neadekvátních reakcích na to, co se děje v amerických ulicích. Demonstrantům víceméně vyhrožuje Národní gardou a ve svých krátkých tweetech volá po „zákoně a pořádku“.

Nevládne, hraje golf

Pokud se Donald Trump vyjádří mimo online platformu, volá po zklidnění situace. Podle svých slov už před víkendem hovořil s rodinou zemřelého George Floyda a vyjádřil jí soustrast. „Velká tragédie,“ okomentoval smrt George Floyda Trump při příležitosti startu rakety s lodí Crew Dragon. Na druhou stranu, rétoricky se paradoxně neumí ubránit rasismu: „MAGA miluje černochy,“ prohlásil prezident o víkendu.

„Nevládne. Hraje golf, kouká na kabelovou televizi a tweetuje,“ komentuje Trumpovo počínání v britském Guardianu bývalý americký politik Robert Reich.

V pondělí ráno navíc Trump oznámil, že jeho vláda přidá antifašistickou organizaci Antifa na seznam teroristických skupin. Antifa je mimo jiné americké levicové politické hnutí, které bojuje proti fašismu, rasismu a krajní pravici. Podle amerického prezidenta právě Antifa nese odpovědnost za násilí během protestů.

Dění v USA sledujeme online

Historie se opakuje

Mnoho amerických prezidentů se za své vlády muselo vypořádávat s obdobnou situací - kdy policista bílé pleti zabije nebo vážně zraní občana černé pleti. Každý z nich vzal situaci trochu po svém. „Donald Trump je ale zatím jediný, kdo dal protestujícím víceméně násilné ultimátum,“ komentují novináři The New York Times.

V roce 1992 čtyři američtí policisté skončili u soudu poté, co v Los Angeles zbili Rodneyho Kinga tak, že mu způsobili trvalé následky. Soud je však omilostnil a to vyvolalo nepokoje v ulicích. „To, co jsme viděli v ulicích Los Angeles, není boj za lidská práva. Není to boj za rovnost všech Američanů,“ vyjádřil sel tehdy k násilnému chování demonstrantů George W. Bush starší.

Někteří američtí komentátoři tvrdí, že aktuální protesty ve Spojených státech nemají obdoby od šedesátých let, tedy od vraždy Martina Luthera Kinga. Tehdejší hlava státu, Lyndon B. Johnson, čelila větší krizi než doposud Donald Trump s příběhem George Floyda. Podobně jako on ale volal po „zákoně a pořádku“. Za což si Johnson stejně jako dnes Trump vysloužil kritiku.

Před sedmi lety zemřel v New Yorku černoch Eric Garner. Jeho poslední slova před tím, než ho policista udusil příliš pevným sevřením rukou, zasípal: „Nemohu dýchat.“ Stejná poslední slova patří i Georgi Floydovi a stala se heslem nynějších i tehdejších protestů. To byl ale v Bílém domě Barack Obama: „Je to americký problém. Pokud je kdokoliv v této zemi nerovný před zákonem, je to problém,“ komentoval tehdejší prezident.

Reklama

Doporučované