Tuňák bude z hrachu, obaly bez barev. Nestlé líčí budoucnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejíst maso nebo omezit jeho spotřebu je celosvětový trend. Potvrzují to čísla výroby rostlinného jídla značky Garden Gourmet, kterou v Krupce u Teplic vyrábí společnost Nestlé. Desítky výrobků odtud míří do 34 zemí. V letošním roce produkce meziročně vzroste ze zhruba 16 tisíc na 19 tisíc tun. V posledních letech to bylo o stovky procent.

„Pokud porovnáme roky 2016 a 2021, tak samotná výroba narostla čtyřnásobně. V roce 2016 jsme se pohybovali kolem 5 600 tun, plán na tento rok je 20 500 tun. Zájem o veganské a vegetariánské výroby je velmi velký,“ říká ředitelka závodu Dagmar Spišková.

Výrobky z Krupky cílí na vegetariány, vegany, ale i flexitariány, kteří maso konzumují jen příležitostně. Klíčovou surovinou používanou v mnoha recepturách bezmasých burgerů, klobás, párků, řízků nebo nugetek je sója. Dalšími komponenty jsou například hrachový protein, škrob, lepek, cibulový prášek a koření.

Z hrachu bude také novinka, kterou v Česku Nestlé uvede příští rok v březnu – alternativa tuňáka jménem Vuna. V Evropě se už prodává. V rámci koncernu je to první produkt z perspektivní kategorie seafood neboli mořských potravin. Na trhu už jsou třeba konkurenční krevety ze škrobu nebo rybí prsty z pšeničného proteinu.

„Netuňák“ se zároveň objeví na Slovensku. Objemově sice nepatří Česko a Slovensko mezi hlavní trhy pro rostlinné potraviny, jako jsou Německo, Francie nebo Velká Británie, ale v posledních letech také zajímavě rostou.

„Vzhledem k tomu, že vegetariánské a veganské výrobky byly v Česku a na Slovensku uvedeny v roce 2019, kdy jsme začínali s pár tunami a teď se pohybujeme kolem 750 tun, tak trend je dobrý a velmi rychlý,“ říká Spišková. Pro srovnání německý a francouzský trh se pohybuje kolem 3 500 tun za rok.

Výrobní plán Nestlé pro letošní rok nedodrží kvůli globální dodavatelské krizi a neplánovaným odstávkám linek, ale věří, že čím dál víc lidí bude přecházet na rostlinnou stravu. To ostatně podporuje i strategie EU Farm to Fork, která chce podpořit zvýšení dostupnosti alternativních proteinů, mezi něž patří třeba rostlinné náhražky masa, ryb nebo proteiny na bázi hmyzu.

Závod v Krupce proto čekají další investice do výroby a také automatizace.

„Další investice, která je připravená, je expanze výrobní haly, skladů, které potřebujeme na instalaci poslední výrobní linky, abychom pokryli objem, který se po nás bude požadovat od roku 2023,“ říká Spišková. Nestlé do konce příštího roku investuje do rozšíření továrny 1,4 miliardy korun. Součástí je také nová míchací věž, sklady a rekonstruovaná administrativní budova.

Firma také odhaduje, že ve stejném roce by už měly být obaly všech produktů bezbarvé. Důvodem je, že barvy komplikují recyklaci.

Nejen tlak veřejnosti na větší ekologizaci, ale i globální dodavatelská krize ovlivnily rozhodnutí firmy lokalizovat zdroje své klíčové suroviny pro výrobu rostlinných jídel – sóji. „Sóju nakupujeme od dvou dodavatelů, jeden je z USA, ale s tím končíme, protože se díváme na redukci CO2 a přecházíme na evropského dodavatele, který je ze Srbska,“ vysvětlila ředitelka.

Ze suchých směsí závod v Krupce nejdříve vyrábí polotovary, takzvané matrixy. Z nich se zformují nugetky, řízky a další potraviny, které projedou fritézou a následně se hluboce zamrazí. Část z výrobků se krátce před vyskladněním v obchodech rozmrazí.

V továrně pracuje zhruba 400 lidí, dalších 200 zajišťuje obchod, administrativu a další činnosti nepřímo spojené s výrobou. V posledních letech fabrika nabírala i z oborů zasažených krizí, jako je například gastronomie.

„Přicházejí i lidé z automotive. Důvody, které uvádějí, jsou, že automobilky jsou momentálně nestabilní a nikdo neví, co s nimi bude dál. Využívají možnosti jít do potravinářství, které je stabilnější,“ líčí Spišková.