Hlavní obsah

Kolik jídla vyhodí Tesco, Albert a další? Tuny potravin jdou z regálů rovnou do odpadu

Foto: Jesus Hellin/Europa Press, Getty Images

Ilustrační fotografie.

Reklama

Obchodníci se snaží snížit množství vyhozených potravin. Přizpůsobují množství zboží, které objednávají, nebo zbylé jídlo posílají potravinovým bankám. I přesto vyhodí tisíce tun potravin ročně.

Článek

Česká domácnost průměrně vyhodí 37,4 kilogramu potravin za rok. U českých supermarketů však počet jídla, které putuje do odpadu, činí několik tun. Proto se snaží produkci potravinového odpadu redukovat.

Maloobchodnímu řetězci Tesco se podle vlastních údajů podařilo od roku 2016 snížit odpad o 66 procent. „Zatímco mnoho lidí trpí hladem, celosvětově se vyplýtvá více než třetina jídla. Potravinový odpad zároveň přináší obrovskou zátěž pro planetu, protože osm procent celosvětových emisí skleníkových plynů je způsobeno potravinovým odpadem a s tím spojeným plýtváním. Zavázali jsme se udělat vše pro to, abychom snížili toto plýtvání na minimum,“ uvedl Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco Stores Česká republika.

Oproti loňsku vyprodukovalo české Tesco o čtvrtinu potravinového odpadu méně. Přesto v řetězci během jednoho roku vznikne kolem 11 027 tun potravinových přebytků. Z toho se 6 314 tun podařilo redistribuovat a darovat lidem a zvířatům. Zbylých 4 712 tun potravin skončilo v odpadu.

Menšímu vyhazování potravin napomáhá jejich zlevňování před koncem doby spotřeby, ale také věnování zbytků potravinovým bankám. Ty od Tesca loni získaly celkem 1 188 tun jídla.

Na zamezení plýtvání potravin dlouhodobě pracují také supermarkety Albert. „Prevence plýtvání zahrnuje systém zásobování, systém slev a darování potravin. Díky efektivně nastavenému objednávkovému systému a systému řízení zásob a znalosti potřeb zákazníka se podíl neprodaných potravin v našich obchodech pohybuje v řádu jednotek procent,“ uvedl ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.

Řetězec Albert během prvního pololetí letošního roku poskytl potravinovým bankám přes 300 tun potravin, což je o 70 procent více než loni. Zákazníci také mohou snížit plýtvání, když si koupí produkty s blížícím se datem spotřeby, které Albert prodává se slevou 30 procent.

„Společnost Lidl v roce 2019 evidovala přes 13 tisíc tun neprodaných potravin, které však byly dále zpracovány. Neprodejné potraviny jsou využívány například k energetickému zpracování v bioplynových stanicích, k výrobě krmiv či k další spotřebě v rámci potravinových bank,“ oznámila tisková mluvčí Lidlu Iveta Barabášová.

Podle Jakuba Henniho z aplikace Nesnězeno má přílišné vyhazování potravin několik důvodů. „Je to zejména kvůli trvanlivosti, která je krátká. Zpravidla u pečiva, které se musí spotřebovat ještě ten den, musejí mít supermarkety pořád napečeno. Za plýtvání může i nadprodukce potravin. Lidé jsou zvyklí, že mají vše dostupné 24 hodin denně,“ říká Henni.

Do projektu aplikace Nesnězeno se za rok její existence zapojilo 579 potravinářských podniků, u nichž si lidé mohou za zvýhodněnou cenu zakoupit zbytky jídla. Celkem tak uživatelé zachránili přes 80 000 pokrmů před vyhozením.

„Nejvíce jídla vyhazují restaurace a supermarkety. Jsou to hlavně obědová menu a zákusky. Proto chceme začít dělat balíčky ze zbylého pečiva, mléčných výrobků a ovoce, které supermarketům zbylo,“ uvedl Henni.

Rekordmani ve vyhazování

Zdaleka nejvíc jídla končí v koši v USA, kde se ročně vyhodí mezi 30 a 40 procenty potravin. Tomuto množství odpovídá 161 miliard dolarů. USA tak vyhodí dvakrát tolik jídla než kterákoliv jiná země na světě.

Americká společnost Shelf Engine je jedním z několika start-upů, které se tímto problémem zabývají. Firma pomocí analytiky pomáhá maloobchodníkům zkoumat historii nákupů a údajů o prodeji svých produktů. Ti se pak mohou lépe rozhodovat o tom, které zboží objednají a v jakém množství.

Zavedením této predikativní technologie se zákazníkům podařilo snížit plýtvání potravinami přibližně z 30 procent na 16-18 procent pouhým objednáváním správného množství. „Fungujeme ve více než 1000 obchodech po celé zemi. Většina z nich jsou větší značky jako Whole Foods a Kroger,“ říká ředitel společnosti Shelf Engine Stefan Kalb.

Další podobnou firmou, která se snaží vyhazování jídla zamezit, je americká Wasteless. Funguje tak, že mění náklady na jídlo podle jeho čerstvosti. „S Wasteless umožňujeme rodinám, zejména těm s nízkými příjmy, snadno ušetřit peníze,“ řekl ředitel Wasteless Oded Omer.

Doposud by zákazníci zaplatili stejně vysokou cenu za jogurty, jimž brzy vyprší datum spotřeby, a za ty, které se musí spotřebovat rychleji. Pomocí technologie Wasteless však mohou zákazníci na produktech s kratší trvanlivostí ušetřit, protože jejich ceny půjdou dolů.

Na podobné bázi funguje i systém autodispo, který při objednávání zboží na prodejny využívá v Česku řetězec Kaufland. Díky automatickému objednávání dochází k naskladnění jen takového množství produktů, které vychází z očekávané poptávky.

Reklama

Doporučované