Turci zuří. Twitter jim zrušil tisíce účtů šířících vládní propagandu

Turecký politik a aktivista Tuna Beklevic žije už dva roky ve Spojených státech. Někdejší prezidentský kandidát a organizátor prokurdského pochodu napříč Tureckem v roce 2015 byl jedním z těch, kteří na vlastní kůži poznali sílu sociálních médií ve službách turecké vládní propagandy.

„Stovky twitterových účtů, z nichž jsem po dva roky dostával výhrůžky smrtí, Twitter ve čtvrtek zrušil. Když jsem je včera zkontroloval, všechny byly zrušené,“ řekl Seznam Zprávám. „Stovky těchto účtů mi vyhrožovaly, že mě zabijí a znásilní moji ženu i matku,“ dodává s tím, že jeho rodná země už není svobodná, ale je v zajetí.

„Pokračovat v odporu a zůstat uvnitř Turecka se stalo nemožné,“ říká. Ještě předtím ale absolvoval 1 058 kilometrů dlouhý „Pochod bratrství“ z města Edirne na bulharsko-turecké hranici do kurdské metropole Diyarbakiru na jihovýchodě země. Protože mu policie zakázala, aby s ním putovala veřejnost, vítaly ho alespoň u bran Diyarbakiru stovky lidí.

Ve čtvrtek zrušil Twitter 7 340 účtů, které jsou podle něj spojeny s mládežnickou odnoží Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Sociální síť zároveň zveřejnila i analýzu společnosti Stanford Internet Observatory, z níž při svém rozhodnutí vycházela.

„Objevili jsme množství účtů falešných osob založených ve stejný den s podobnými přihlašovacími jmény a také několik retweetovacích řetězců,“ píše se v analýze. Kromě toho dostaly stopku i centrálně spravované účty oslavující politiku AKP. Zrušené účty byly kritické zejména k prokurdské Lidově demokratické straně (HDP) a k největší opoziční partaji, Republikánské lidové straně (CHP).

Mnohé tweety propagovaly ústavní referendum z roku 2017, kterým si Recep Tayyip Erdogan upevnil moc. Snažily se také posílit domácí podporu turecké vojenské operaci v Sýrii, některé z nich byly psané i v angličtině, aby zvýšily legitimitu turecké invaze z října 2019 v zahraničí.

Twitter ale také uzavřel řadu účtů, které byly k AKP a Erdoganovi kritické. Šlo totiž o účty, do nichž se v minulosti úspěšně nabourali hackeři. O svůj účet tak přišla například Canan Kaftanciogluová, šéfka istanbulské pobočky Republikánské lidové strany. Její účet byl už krátce zastaven během května, kdy se do něj nabourali hackeři z takzvaného hnutí Ebabil, proerdoganovské skupiny.

Turecká vláda ale se závěrem Twitteru zásadně nesouhlasí. Ředitel komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun zveřejnil na stejné síti prohlášení, kde odmítl tvrzení o falešných účtech řízených z trollích farem. Krok Twitteru označil za „svévolný akt skrytý za kouřovou clonou transparentnosti a svobody slova“. Twitter už podle něj není společnost v oblasti sociálních médií, ale spíše „stroj propagandy“.

Altunovo prohlášení obsahuje i neskrývanou výhrůžku: „Chtěli bychom této firmě připomenout osud jiných organizací, které se o podobné kroky pokoušely v minulosti,“ napsal. Pod jeho tweetem se vzápětí strhla rozsáhlá diskuse – zatímco Erdoganovi odpůrci v ní Altuna přirovnávali k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi, stoupenci prezidenta vládě radili, aby Twitter rovnou zakázala.

Turecký Twitter pak v posledních dnech zaplavil hashtag #TrollerPatladi, který se dá přeložit jako Vyhodit trolly do povětří, informoval server Al-Monitor. Bývalý ministr Erdoganovy vlády Ali Babacan, který rezignoval a vytvořil si vlastní politickou stranu, pokládá zrušení účtů za ostudu. „I nadále budeme opakovat, že Turecko nemůže být ovládáno trolly,“ prohlásil.

Čtvrteční krok Twitteru se ale netýkal pouze Turecka. Sociální síť si došlápla i na další dvě země známé šířením propagandy na sociálních sítích, a sice Rusko a Čínu. Rusko přišlo o 1 152 twitterových účtů, které stojí téměř za 3,5 milionu prokremelských a protizápadních příspěvků. Číně pak Twitter zrušil celkem 23 750 účtů, za nimiž stojí stát. Tomu už loni v srpnu Twitter zrušil dalších 20 tisíc účtů.

Erdoganovi odpůrci sice mají nyní důvod k oslavám, celkově je ale opozice v zemi slabá – navzdory jejímu loňskému vítězství v komunálních volbách v řadě velkých měst včetně Istanbulu. To si uvědomuje i Tuna Beklevic, podle něhož je země i nadále rozdělená: „Jedním z pólů je oficiální Turecko nebo prorežimní blok, k němuž můžeme připočíst i některé opoziční strany, jako je Strana dobra (IYI) a strana Saadet, které jsou otevřeně protizápadní. A pak opozice, jež zůstává více či méně věrná západním normám, standardům a hodnotám. Té ale oproti hegemonické moci chybí manévrovací prostor a síla. Turecká opozice jako celek neexistuje, zůstává rozdrobená a nejednotná. Lidé na Západě, kteří chtějí tu druhou zmíněnou část podpořit, musejí najít nové komunikační kanály a nové cesty spolupráce a uznat toto jiné Turecko, které existuje vedle toho oficiálního, stejně jako to bylo v minulosti  s antifrankisty, antifašisty, antistalinisty nebo v poslední době s polským hnutím Solidarnosc.“

Do Turecka se Beklevic vrátit nemůže, protože by ho tam nejspíš čekalo vězení. Prezident Erdogan ho totiž zažaloval kvůli jeho kritickým tweetům. „Soudní proces se ale nekoná, soudy pracují tak, jak chce Erdogan. O žalobách proti mně se dozvídám jen od přátel, z internetu a podobně. Moji právníci nemají přístup k soudním dokumentům. Nechávají je v důvěrném režimu, aby mě mohli zatknout, kdybych se vrátil do Turecka,“ popisuje politik, podle něhož ho chce Erdogan umlčet. „V době, kdy on pokračuje v páchání zločinů proti lidskosti, se já umlčet nenechám a vždy budu stát za demokracií, lidskými právy, vládou práva a hodnotami, jako je svoboda slova,“ uzavírá opoziční politik.