Článek
Nedostatek srážek zemi dovedl k nejzávažnějšímu suchu za posledních deset let, napsal web The Guardian s odvoláním na tureckou komoru chemických inženýrů. Nádrže zásobující Istanbul vodou jsou nyní naplněny asi z pětiny, což je nejméně za posledních 15 let, informují místní média.
Podle nich za nízkou úroveň hladiny v nádržích a přehradách zásobujících Istanbul a Ankaru může dlouhodobý nedostatek srážek, ale i zvýšená spotřeba vody během pandemie covidu-19.
Starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu doufá, že problém pomůže do čtyř let vyřešit projekt dopravy vody do Istanbulu z přehrady na řece Melen. Přehrada měla být dokončena dříve, starostova administrativa si ale záhy po začátku mandátu podle Guardianu uvědomila, že s její stavbou vyvstala řada problémů.
„Voda by dnes nebyla problémem, kdyby byla přehrada aktivní. Musíme však také šířeji myslet na klimatické změny… Pokud nebude pršet na řece Melen, vodu nebudeme schopni získat ani odtamtud,“ uvedl starosta.
İmamoğlu koncem prosince zahájil na sociálních sítích kampaň, která popisuje různé způsoby ekonomického využívání vody. Například nabádá obyvatele Istanbulu, aby zavírali vodu během čištění zubů či sprchování nebo si pořídili kohoutky s menším průtokem.
Také starosta Ankary Mansur Yavaş apeloval na místní obyvatele, aby vodou neplýtvali, a slíbil navrhnout radním plán úspory vody. Dříve v lednu Yavaş uvedl, že hlavní město Turecka má v přehradách a nádržích zásoby pitné vody zhruba na 110 dní.
Další dvě největší turecká města Izmir a Bursa se také s nedostatkem vody potýkají. V přehradách těchto měst zbývá zhruba 36 % a 24 % zásob pitné vody. Starosta Izmiru Tunç Soyer uvedl, že město v rámci příprav na kritický nedostatek vody vykope 103 nových vrtů, zvýší recyklaci odpadních vod a pokusí se minimalizovat ztráty a úniky vody opravou stárnoucího potrubí.
Nedostatek srážek mnozí experti přičítají klimatickým změnám. Istanbul se ale potýká s chronickým nedostatkem vody a podle některých odborníků je hlavním důvodem vysoká spotřeba v důsledku narůstající populace tohoto finančního a obchodního centra země, které navštěvují miliony turistů.
Podle webu The Guardian Turecko od 80. let 20. století čelilo již několika silnějším suchům. „Místo toho, aby se Turecko zaměřilo na opatření, která by udržela poptávku po vodě pod kontrolou, raději trvá na rozšíření nabídky vody vybudováním dalších přehrad… Za posledních dvacet let Turecko postavilo stovky přehrad. Varovné signály jsou tu po celá desetiletí, ale v praxi se toho moc neudělalo,“ uvedl Akgün İlhan, expert na vodní hospodářství v Istanbul Policy Center.
„Turecká města potřebují hodně deště, aby v příštích několika měsících nemusela obyvatelům vodu dávkovat. K záchraně letošních plodin nemusí zemědělským komunitám stačit ani trvalé srážky po zbytek zimy. Sucho vytváří začarovaný kruh,“ uvedl İlhan. Snížená zemědělská produkce a zvýšené ceny potravin by podle něj mohly vést k nárůstu chudoby, ale i migrace z venkova do měst, což by stávající vodní infrastruktuře ještě přitížilo.
Turecko podle webu The Guardian dlouhodobě upřednostňuje hospodářský růst před obavami o životní prostředí a zůstává jedinou zemí skupiny G20 kromě USA, která neratifikovala Pařížskou dohodu z roku 2015.
