Hlavní obsah

„U Palachova památníku jsem nebyl, protože se nerad setkávám s blbci a blázny.” Prezident zároveň nevyloučil změny v ochrance

20. 1. 2019

Zeman: „Kdo chce bojovat za svou pravdu, má pro ni žít.” (Video: Šimon Trantina, Seznam.cz)

„Když chce někdo bojovat za svoji pravdu, má pro ni žít,” řekl prezident Zeman v nedělním rozhovoru pro Blesk k případu lidí, kteří se u příležitosti 50. výročí sebeupálení Jana Palacha pokusili zemřít stejným způsobem. V rozhovoru zároveň nevyloučil změny v hradní ochrance, kancléře Vratislava Mynáře odvolávat nehodlá.

Článek

K Janu Palachovi prezident Miloš Zeman řekl, že by byl raději, kdyby se v roce 1969 neupálil a žil dál, a mohl se tak v roce 1989, již jako „velmi dospělý” člověk, zúčastnit sametové revoluce. Díky tomu, jaký to byl člověk, mohl by podle prezidenta sehrát důležitou roli. Zároveň ale prezident řekl, že Palach svou obětí přispěl k rozpoutání protestů během Palachova týdne v lednu 1989, které předznamenaly pád komunistického režimu v Československu.

Když se redaktor Blesku prezidenta zeptal, co by vzkázal těm, kteří by se hypoteticky připravovali na podobně zoufalý čin na protest proti němu či premiérovi Babišovi, odpověděl stroze: „Jděte k volbám.”

Na otázku, proč na výročí Palachova sebeupálení poslal k jeho památníku věnec a nepřišel osobně, odpověděl, že se nerad setkává s „blázny a blbci”. Narážel tím mimo jiné na aktivistickou skupinu Kaputin.

Evžena Plocka, třetí živou pochodeň z roku 1969, Zeman nevyznamená. Prý mu v minulosti vyznamenání chtěl udělit, na základě nezávislých posudků historiků však usoudil, že lze jeho motiv zpochybnit.

„Utrpení není zásluhou”

V případě vyznamenání pro Jiřího Bradyho Zeman řekl, že jeho neudělení nelituje. Odkázal se na to, že rok poté vyznamenal jiného přeživšího z Osvětimi, Petra Becka, který po svém úprku z vyhlazovaícho tábora v Polsku „vzal do ruky pušku, šel bojovat a zasloužil se tak o Československou republiku”.

Utrpení podle něj není zásluhou a kdyby vyznamenal Bradyho, musel by to samé udělat v případě stovek dalších českých přeživších z Osvětimi, což nejde. V případě Jiřího Bradyho šlo ale o to, že původně byl na seznamenu lidí, které prezident 28. října 2016 vyznamenat chce, Brady tehdy dokonce kvůli tomu přijel do České republiky z Kanady, kde žil, ale prezident jej nakonec ze seznamu vyškrtl. Bylo to obecně vnímáno jako jeho msta ministru kultury Danielu Hermanovi, synovci Jiřího Bradyho, za to, že se v Praze setkal s Dalajlámou, což se hrubě nelíbilo čínskému velvyslanci.

„V ochrance došlo k šikaně”

Prezident Zeman v rozhovoru zároveň nevyloučil personální změny v prezidentské kanceláři. V brzké době by mohl kvůli podezření na šikanu vyměnit šéfa Útvaru pro ochranu prezidenta Zdeňka Šimana.

Ten je ve funkci od června 2016. Sdělovací prostředky už dřív zveřejnily zprávy o šikaně v útvaru. Ten opustila řada pracovníků. Jeden z nich se kvůli jednání nadřízených obrátil se stížností na kancelář ombudsmanky.

„Tady nebude asi žádný soud – a tedy ani rozsudek. Já uznávám na základě celé řady věcných důkazů, že v mé ochrance možná opravdu došlo k šikanování, a já šikanování nemám rád ani ve škole, ani mezi dospělými lidmi,” řekl prezident s tím, že záležitost už řeší. Změny chce provést do několika týdnů. „Když děláte jakoukoliv personální změnu, tak ji děláte teprve tehdy, když máte připraveného nástupce,“ dodal Zeman. Jméno nástupce neprozradil.

„Proč by měl kancléř odcházet?”

Na postu svého kancléře ale hlava státu s výměnou nepočítá. Média informovala o tom, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce kvůli některým kauzám. Podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Hradem se budou zabývat členové sněmovního podvýboru pro justici. Někteří poslanci chtějí, aby o záležitosti jednala dolní komora i na své schůzi.

„K žádnému ovlivňování nedošlo. Pokud jednal kancléř se soudci, bylo to z mého pověření. Přiznávám se k plné odpovědnosti,“ uvedl Zeman. Dodal, že se se soudci na jejich žádost sám schází a mluví s nimi o kauzách, „kde justice selhává“. Zmínil pomalé rozhodování soudů a jmenoval případy H-System a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.

Podle Zemana se měl Mynář ústavního soudce Jana Filipa zeptat na to, proč nepadlo zatím rozhodnutí o prezidentské ústavní stížnosti na takzvaný lex Babiš, tedy na zákon o střetu zájmů. „Řekli jsme jasně, že jednal (kancléř) z mého pověření. Proč by se měla jeho pozice změnit?,“ řekl Zeman.

Uvedl, že šéfa nejvyššího správního soudu Josefa Baxu pak kritizoval za tři kauzy, a to za zrušení územního plánu Jihomoravského kraje, plzeňskou spalovnu a zdymadlo u Přelouče.

Do eurovoleb Kellera

K blížícím se volbám do Evropského parlamentu prezident prohlásil, že pokud by se na poslední chvíli rozhodl znovu kandidovat Jan Keller, kterého považuje za brilantního intelektuála a nejlepšího českého europoslance, volil by kanditáku ČSSD. Od nově zvolených poslanců europarlamentu očekává kritiku Evropské unie a opozici Evropské komisi, která si podle něj hraje na vládu Evropy, kterou by prý měla být Evropská rada.

Miloš Zeman se v rámci komentářů k zahraničí politice vjyádřil i k brexitu a kauze Huawei. V případě Velké Británie zůstává optimistou a věří, že se Britové s Evropskou unií dohodnou a brexit proběhne podle smluvených podmínek. Nadále věří, že firma Huawei není bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama