Hlavní obsah

Účet za vakcínu: Farmaceutické firmy se blíží stovce miliard dolarů

Rozhovor s Jakubem Dvořáčkem, výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.Video: Silvie Friedmannová

 

Reklama

Novou vakcínu proti koronaviru testuje jen v Evropě několik desítek tisíc dobrovolníků. Podle farmaceutických firem bude hotová nejpozději na začátku příštího roku, zatím ale jen pro emergentní užití.

Článek

Náklady na výzkum a vývoj vakcíny, která má zastavit pandemii nemoci covid-19, počítají farmaceutické firmy v miliardách dolarů.

„Ještě jsme se nedostali ke stovce miliard dolarů, ale blížíme se,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Ta sdružuje právě firmy, které na trh přicházejí s novými léky.

Naděje se upínají k začátku roku 2021. Právě tehdy by alespoň jedna vakcína měla být hotová a otestovaná, jak předpokládají výrobci léčiv. Nejprve – než se rozběhne sériová výroba – ale bude k dispozici jen omezené množství očkovací látky. Přednostně ji proto dostanou například chronicky nemocní nebo lidé v takzvané první linii.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

AIFP sdružuje farmaceutické firmy, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky.

Asociaci tvoří aktuálně 35 společností a farmaceutických firem.

Je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA). Spolupracuje také s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA).

V Evropě běží hned několik studií v závěrečné, třetí fázi. To znamená, že lékaři účinnou látku testují na zdravých dobrovolnících. „Společnost AstraZeneca má v tuto chvíli kolem čtyřiceti tisíc pacientů, společnost Pfizer přes třicet tisíc pacientů ve třetí fázi klinického hodnocení,“ popsal Jakub Dvořáček.

Tzv. oxfordskou vakcínu, tedy slibný projekt společnosti AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, na začátku září zbrzdily zdravotní potíže jednoho z testovaných dobrovolníků. „Šlo o Brita, musel být hospitalizován s plicními problémy a bylo nutné výzkum přerušit a zjistit, zda nešlo o souvislost s podáním testované vakcíny. Vždy zasedne nezávislá komise, která to musí vyhodnotit. Teď už studie běží dál,“ vysvětlil ve studiu Dvořáček.

Přelomová dohoda

Devět amerických a evropských generálních ředitelů farmaceutických firem podepsalo začátkem září deklaraci, v níž se zavázali, že budou dodržovat vědecké bezpečnostní standardy u svých experimentálních vakcín. Reagovali tím na sílící obavy, že při vývoji vakcín nebudou v důsledku politického tlaku dodržovány bezpečnostní standardy.

„Je to přelomová dohoda uvnitř průmyslu. Nikdy v minulosti k ničemu podobnému nedošlo,“ hodnotí deklaraci šéf AIFP. Součástí dohody není ani Čína, ani Rusko, které vyvíjejí své vlastní vakcíny. „Tlak v těchto zemích cítím, ale třeba i v USA. Myslím si, že přístup pana prezidenta Trumpa není šťastný a ten tlak nepřispívá ničemu,“ míní Dvořáček.

Farmaceutické firmy nyní testují zhruba 150 možných očkovacích látek, přibližně dvacet z nich už je ve fázi, kdy možnou vakcínu prověřují na lidech. Do vlastního vývoje se pustilo také Česko.

Reklama

Doporučované