Hlavní obsah

Risky a zisky nejbohatších Čechů. Takto vyzráli na koronakrizi

Foto: Koláž - Seznam Zprávy

Co udělají špičky českého byznysu v roce 2021?

Reklama

Český byznys má za sebou rok hektických změn, nečekaných výzev a velkých přeskupení. Hlavními hybateli a průkopníky nových trendů na domácí scéně zůstávají Petr Kellner a Daniel Křetínský.

Článek

Nejbohatší Čech Petr Kellner v říjnu uzavřel vůbec největší domácí obchod loňského roku – převzetí mediální skupiny CME od americké AT&T v celkové hodnotě přes 48 miliard korun. Čelí sice podezření, že investoval hlavně do posílení svého vlivu, jenomže transakce zcela zapadá do globálních trendů. Obchody v segmentu zvaném ICT („Information and Communication Technologies“) bezpečně vládnou světovému kapitálovému trhu.

Nejcennější zboží: informace

Loňský globální rekord na trhu fúzí a akvizic se tak logicky stejně jako na české scéně odehrál v ICT: Největší loňský obchod udělal americký poskytovatel informací pro kapitálový trh S&P Global, který se za 44 miliard dolarů (asi 960 miliard Kč) spojuje s firmou IHS Markit, dalším velkým obchodníkem s informacemi pro byznysmeny.

„To nebývá často, aby byl největší deal roku z informační branže,“ podotýká Radek Schmied, partner poradenské společnosti RedBaenk. Jenomže co bylo dosud nezvyklé, to se stává normou. Informace, komunikace, zábava a související technologie jsou momentálně nejcennější komoditou na kapitálovém trhu. Z globální desítky největších loni oznámených obchodních transakcí je z ICT hned polovina (viz tabulka největší globální obchody 2020).

Vlna technologických investic se loni přelila i na českou scénu. „Odehrálo se hodně akvizic domácích technologických firem – relativně mladých, založených na zelené louce, u kterých jsou kupující často významní globální investoři věřící v budoucí růst těchto firem,“ říká Radek Schmied. V technologickém segmentu podle něj nejvýrazněji posílily firmy poskytující platformy pro online komunikaci a vzdálenou spolupráci, dále e-shopy a také klasický byznys související s logistikou nebo doručováním zásilek.

Nejúspěšnější exity ukázaly, že v Česku vyrostla celá řadu start-upů, jež si investoři cení řádově k miliardám korun. Podle odhadů se za takové sumy prodávaly například firmy Socialbakers (analytika sociálních sítí), Webnode (správa a tvorba webů), Memsource (automatizace překladů) nebo Integromat (propojování aplikací, přenos dat).

Riskantní biotech

Kellner působí ještě v jednom oboru, který v loňské krizi ukázal svůj potenciál. Koronavirus obrátil pozornost investorů k farmaceutickému trhu, k vývoji nových vakcín a léků na virová, ale i nejrůznější jiná onemocnění. Kellner podniká v biotechnologiích deset let, právě loni se mu poprvé tato aktivita zúročila.

V závěru roku PPF prodala německému farmaceutickému gigantu Boehringer Ingelheim svůj podíl ve švýcarské firmě NBE-Therapeutics, která vyvíjí novou technologii pro léčbu rakoviny. Obchod má hodnotu osmi miliard.

Sázka na biotechnologie je pro investory riskantní, nepočetné úspěšné exity zato bývají grandiózní. Ukazuje to i globální scéna, na níž se loni stalo druhým největším obchodem převzetí amerického výrobce léků Alexion Pharmaceuticals nadnárodním gigantem AstraZeneca za více než 33 miliard eur.

Celkově loni poklesl podle analýzy poradenské společnosti BDO celý středoevropský trh fúzí a akvizic o třetinu. „Dopad pandemie ale vidím zatím jen u vybraných sektorů, jako jsou aerolinie, hotely či restaurace,“ podotýká Radek Schmied. Loňský propad se každopádně vyhnul oběma oborům, na které se v poslední dekádě nově zaměřila Kellnerova PPF. „Telekomunikacím nebo farmaceutickému průmyslu pandemie paradoxně pomohla a ceny při prodejích firem z těchto oborů mohou stoupat,“ říká Milan Svoboda z BDO.

Křetínského nový kurz

Podle Schmieda patří k nejzajímavějším událostem roku 2020 posílení Daniela Křetínského v německé síti Metro. Křetínský, třetí nejbohatší Čech a majitel holdingu EPH do Metra investuje v tandemu se svým někdejším šéfem a dlouholetým byznysovým partnerem Patrikem Tkáčem.

I tady jde o příběh, který plně zapadá do vývoje kapitálového trhu. Křetínského impérium EPH vyrostlo na energetických investicích, Křetínský léta nakupoval doly, elektrárny, teplárny a plynárenské firmy. Loni se jasně ukázalo, že otáčí kormidlo. Tradiční energetika v Evropě končí, a tak se tvůrce EPH obrací k novým oborům. Největší pozornost věnuje obchodu.

Loni s Tkáčem zdolali velkou metu, když se jejich investiční firmě EP Global Commerce podařilo po dvouletém úsilí získat klíčovou pozici v německém Metru, nadnárodním gigantu, provozujícím téměř 800 obchodních domů v 26 státech (v Česku nesou prodejny značku Makro). Koncem listopadu zvedla EP Global Commerce svůj podíl v Metru na 40 procent a jako největší akcionář dostala fakticky celé Metro pod svou kontrolu.

Křetínský s Tkáčem loni rozjeli také velké burzovní investice zaměřené na retail a služby. Přes další společnou firmu Vesa Equity Investment nakoupili akcie britské pošty Royal Mail a zahraničních obchodních sítí Sainsbury’s, Casino, Macy’s a Foot Locker. Jen na opětovném prodeji části akcií amerického řetězce Macy’s vydělali desítky milionů dolarů.

Na druhou stranu Křetínský loni prodával, a to hlavně energetická aktiva. Zbavil se Pražské teplárenské, firmy s pětimiliardovým obratem a největší domácí teplárenskou sítí, a tří plynových tepláren v Budapešti, odešel z polské černouhelné společnosti PG Silesia. V Německu plánuje útlum těžby uhlí a uhelných zdrojů do roku 2038, což je termín, kdy země podle loňského rozhodnutí vlády skončí s uhelnou energetikou. V závěru roku rozhodl o konci uhlí ve stejném termínu také český kabinet, což dopadá na Křetínského Elektrárny Opatovice či Plzeňskou teplárenskou. Nad uhlím se smráká v celé Evropě a Křetínského EPH, operující v devíti státech, se tomu musí přizpůsobit.

Energetika je vůbec v pohybu. K největším loňským obchodům na české scéně patří i prodej energetické skupiny innogy, kterou dosud vlastnila německá skupina E.ON, do rukou maďarské MVM Group. Skupina Sev.en Energy Pavla Tykače zase převzala na přelomu roku – dřív, než se čekalo – od ČEZu elektrárnu v Počeradech.

Komárek v hodině dvanácté

Podobnou změnou, jaká probíhá u Křetínského, prošlo i impérium KKCG pátého nejbohatšího Čecha Karla Komárka. Vyrostlo na těžbě ropy a plynu, dnes má ale kromě naftařsko-plynařské divize MND docela silný technologický pilíř. A vůbec nejdůležitějším oborem se pro Komárka stal sázkařský byznys.

Právě v hazardu se mu loni povedl přelomový obchod: investiční fondy Apollo Global Management nalévají 500 milionů eur (přes 13 miliard korun) do jeho Sazka Group, což umožní urychlit expanzi skupiny, která je už dnes silným evropským hráčem a ráda by vstoupila na americký trh.

Komárkovi se zároveň loni podařil jeden šťastný prodej: na jaře se zbavil cestovní kanceláře Fischer, jež se během 16 let pod správou KKCG vypracovala na českou dovolenkovou jedničku. Komárek se tak v hodině dvanácté zbavil byznysu, jemuž koronavirus zasadil mimořádně těžkou ránu.

Vítkovo odcházení

Také další z čelných českých magnátů Radovan Vítek, dvojka na žebříčku tuzemských miliardářů, v covidovém roce výrazně míchal kartami. Jeho realitní CPI Group ještě před vypuknutím pandemie dokončila sérii nákupů administrativních budov ve Varšavě v hodnotě dvaceti miliard korun, za dalších 16 miliard korun pořídila téměř třetinový podíl v realitní firmě Globalworth (vlastník kancelářských objektů v Polsku a Rumunsku), kde se tak stala největším akcionářem. A rozjela expanzi do Itálie, kde přebírá aktiva realitního magnáta Lucy Parnasiho. Jen italské tažení přijde v přepočtu asi na 26 miliard korun.

Zatím není jasné, jak na Vítkův evropský byznys koronavirus dopadne: s postupujícím přesunem kancelářské práce do „home office“ klesá poptávka po kancelářských prostorách, na výnosy z pronájmů obchodních budov budou mít vliv lockdowny a nucené zavírání prodejen. Zdá se ale, že nejmocnější český realitní hráč z toho velké obavy nemá: v turbulentním covidovém roce oznámil odchod z představenstva CPI a řízení nechává na svých manažerech.

Reality budou letos každopádně v pohybu. I proto, že loni do tohoto oboru v Česku vstoupil nový velký hráč, švédská skupina specializovaná na nájemní bydlení Heimstaden Bostad. Za 33 miliard korun koupila ostravskou firmu Residomo s jejími 40 tisíci byty po OKD. Heimstaden se chce stát ve svém oboru evropskou jedničkou, plánuje i v Česku další akvizice a projekty. Už letos se prý máme na co těšit.

Reklama

Doporučované