Článek
Bůh ví, jak by se odvíjel život Natálie Hejkové, kdyby v něm naprosto zásadní roli nehrál basketbal. Možná by vystudovala práva a dodnes by pracovala jako podnikový právník. Jenže velký oranžový míč jí učaroval už v dětství. Sama hrála ligu na Slovensku a především poté v Praze, kam se vydala studovat vysokou školu. Jejím klubem se staly tehdy velmi populární „véešky“, tedy VŠ Praha.
Velmi brzo měla Natália jasno v tom, že u basketbalu zůstane i po konci aktivní kariéry. Plynule přešla na trenérskou židli. Začínala s malými dětmi v Ružomberoku, tehdy to byla spíše zábava při práci. Ale poměrně záhy se stala trenérkou místního ženského týmu a nastal čas rozkvětu.
Hlavní témata Ušáku s Natálií Hejkovou
02:06 - Vzpomínka na rodnou Žilinu
03:16 - O ocenění nejlepší basketbalová trenérka světa
04:16 - Jak se dostala k basketbalu
07:20 - Jaká byla hráčka a jak vycházela s trenéry
08:30 - Jaký má recept na trénování
11:42 - O působení v Rusku a vztahu k této zemi
18:16 - O odchodu ze slovenské reprezentace a českém basketbalu
21:20 - O své povaze a zmírnění s věkem
Na celý díl se podívejte ve videu v úvodu článku.
Sama v nejnovějším Ušáku říká, že to byla doba, kdy měli mnozí, nejen sportovní fanoušci potíže najít na mapě nejen Ružomberok, ale i celé Slovensko. Jenže minimálně pro basketbalové publikum se věci začaly rychle měnit. Ružomberok se v průběhu několika let stal nepopiratelným hegemonem evropského ženského basketbalu. Svědčí o tom celá řada úspěchů, včetně opakovaného zisku nejcennější evropské klubové trofeje.
S týmem Slovenska se mohla podívat i na olympijské hry, ale na funkci v realizačním týmu rezignovala poté, co byl od družstva vyhozen její kolega z trenérského štábu. Mrzelo ji to, ale podle vlastních slov nemohla jinak. Nakonec se na olympiádu podívala o něco později jako asistentka u ruské reprezentace a dokonce si domů přivezla medaili. S Ruskem je svým způsobem provázána celoživotně, nejen proto, že působila jako trenérka i v Moskvě, ale především kvůli rodinné historii.
Její dědeček pracoval v Rusku, mimo jiné se snažil i získávat české vojenské zajatce a krajany vůbec pro službu v legiích, stál jednoznačně na straně bělogvardějců. V Rusku se i oženil a vzal si příslušnici jednoho z ruských šlechtických rodů. Naštěstí rodina, respektive její část, z Ruska stačila odjet na Slovensko. Ti, kteří zůstali v Rusku, se později v době socialismu a komunismu ke svým příbuzným nehlásili, aby neměli problémy. Natália se sice snažila zbytek rodiny kontaktovat, ale neuspěla, strach byl silnější.
Medailí a úspěchů má ve své sbírce Natália Hejková nepřeberně. Však také byla vyhlášena nejlepší evropskou basketbalovou trenérkou a předčila i celou mužskou konkurenci. Kromě jiného dvakrát mohla koučovat i světový výběr. Ať už působila na Slovensku, v Maďarsku, Španělsku, Rusku či České republice, vždy se svými družstvy patřila k absolutní špičce. To už není náhoda. Dokázala být ke svým svěřenkyním tvrdá, náročná na přípravu, k úspěchu jiná cesta nevede. V Ušáku se můžete kromě jiného dozvědět, jestli je stále tak přísná jako před lety, jaký má vztah se svými bývalými hráčkami a jak je to s nohou sovětského vojáka.
Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.
Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.
