Hlavní obsah

Univerzita otevírá programy pro studenty a perzekvované vědce z Běloruska

Foto: Profimedia.cz

Brněnská univerzita nabízí pomoc mladým lidem, kteří čelí v Bělorusku útlaku a nemohou studovat.

Reklama

Masarykova univerzita otevírá stipendijní program pro studenty a vědce z Běloruska. Reaguje tak na aktuální situaci v zemi, kde se odehrávají rozsáhlé protesty proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.

Článek

Pobytové stipendium pro 20 studentů z Běloruské republiky ve výši 10 až 12 tisíc korun měsíčně a možnost ucházet se o vědecký grant pro perzekvované akademiky až do výše jednoho milionu korun ročně nabízí nově brněnská Masarykova univerzita. „Reagujeme tak na aktuální situaci obyvatel v této událostmi po volbách těžce zkoušené zemi. Výběr se bude řídit kvalitou uchazečů,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

„Podporu pro vyhlášení tohoto stipendijního programu jsem obratem získal od děkanů našich fakult, které jsou připraveny uvolnit prostředky ze stipendijních fondů. Věřím, že tímto krokem motivujeme i ostatní univerzity a v duchu Masarykových myšlenek pomůžeme bránit se prací,“ dodal rektor Martin Bareš.

Nabídku vědeckých grantů je univerzita připravena financovat z vlastní interní Grantové agentury. „Podpora je určena pro vynikající vědce ze všech oborů v oblasti přírodních a humanitních věd. Grant poskytuje výzkumníkovi dostatečnou finanční podporu pro další rozvoj jeho výzkumu, a vytváří tak jedinečnou kariérní příležitost,“ upřesnila prorektorka pro vědu Šárka Pospíšilová. Výzva bude otevřena od poloviny září.

Vedení univerzity již začátkem minulého týdne vyjádřilo hluboké znepokojení nad děním v Běloruské republice v souvislosti s tamními prezidentskými volbami a vývojem po těchto volbách. „Vše nasvědčuje tomu, že nedávné volby v Bělorusku nebyly svobodné a spravedlivé a nebyla dodržena základní demokratická pravidla. V této souvislosti vedení Masarykovy univerzity apelovalo na běloruské úřady, aby upustily od násilí a perzekucí vůči protestujícím občanům, kteří vyjadřovali či vyjadřují nesouhlas s nedemokratickým průběhem voleb, s falšováním hlasů a projevují touhu po demokratické změně a po lepší budoucnosti pro svou zemi,“ dodala Fojtová.

V Bělorusku třetím týdnem pokračují protesty proti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož úřady vyhlášené vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna pokládá opozice za zfalšované a Evropská unie je odmítá uznat.

V Bělorusku, kterému Lukašenko vládne již 26 let, totiž neustává ani snaha režimu protesty potlačit: ochránci lidských práv a nezávislá média hlásí z posledních dnů, že policisté opět začali zatýkat demonstranty a opoziční aktivisty, zatím řádově po desítkách. Za mřížemi se ocitli i někteří členové koordinační rady, kterou opozice vytvořila, aby zprostředkovala pokojné předání moci.

Reklama

Doporučované