Zavírání hranic je zpět. Německo možná už v pátek zakáže vstup z některých zemí

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská mutace nebo původní covid. Ti s britskou mutací mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

„Ztráta chuti a ztráta čichu byly výrazně méně časté u lidí pozitivních s (britskou) variantou,“ uvádí Britský statistický úřad (ONS). „Jiné příznaky byly běžnější u (britské) varianty, nejčastější byl kašel, bolest v krku, únava, myalgie (bolest svalů) a horečka,“ uvádí ONS. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Německo zvažuje zakázat vstup do země cizincům z oblastí s nakažlivějšími variantami koronaviru, rozhodnutí by mohlo padnout již v pátek. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval magazín Der Spiegel. Za oblasti s výskytem koronavirových mutací zatím Německo považuje Británii, Irsko, Jihoafrickou republiku, Brazílii a Portugalsko, brzy by takto ale Berlín mohl označit i Dánsko s Nizozemskem.

Návrh nyní připomínkují příslušná ministerstva, mezi která patří resorty zdravotnictví, zahraničí a vnitra. Návrh počítá s výjimkami pro pendlery, diplomaty a nákladní dopravu. Vedle kontrol na letištích a na železnici by spolková policie měla v pomezí více sledovat dopravu na silnicích, nadále ale jen namátkově.

Der Spiegel uvedl, že o návrhu zatím nepanuje shoda. Jasné také není, jak by měly být oblasti s výskytem mutací definovány. Návrh definice se proto očekává od Institutu Roberta Kocha, který spravuje německý seznam epidemicky rizikových oblastí.

Francie dnes ohlásila téměř 27 000 nově nakažených koronavirem. Podle agentury Reuters se jedná o nejvyšší denní nárůst od poloviny listopadu, kdy se země nacházela ve druhé uzávěře. Zároveň jde podle agentury o náznak, že dosavadní opatření proti šíření nákazy nejsou dostatečná.

Podle ministerstva zdravotnictví za posledních 24 hodin přibylo 26 916 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od 18. listopadu, kdy úřady evidovaly přes 28 000 nakažených. V úterý oznámilo ministerstvo 22 086 případů a minulou středu 26 784. V době dosavadního vrcholu koronavirové krize ve Francii na začátku listopadu dosáhla denní bilance 86 852 infikovaných.

Portugalsko zvažuje, že kvůli přeplněným nemocnicím a problémům s distribucí kyslíku nemocným s covidem-19 požádá oficiálně o pomoc další členské země Evropské unie. Informovala o tom dnes agentura DPA. Německo už do země vyslalo vojenské lékaře, kteří mají zjistit, zda by mohli pomoci. Ve hře je i vybudování německé polní nemocnice.

Portugalsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, zaznamenalo za posledních 24 hodin 15 073 nových případů nákazy koronavirem a rekordní denní přírůstek 293 mrtvých s covidem-19.

Od čtvrtka začne Izrael očkovat proti covidu-19 občany starší 35 let. O dalším snížení věkové hranice, při níž vzniká nárok na očkování, dnes rozhodlo izraelské ministerstvo zdravotnictví. V tuto chvíli země očkuje Izraelce starší 40 let. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Zatím se dnes koronavirus v Izraeli podle údajů ministerstva zdravotnictví prokázal u více než 4 700 lidí. Aktivních případů nákazy je v zemi na 74 700, přičemž 1 160 lidí je ve vážném stavu a 316 z nich potřebuje plicní ventilaci. Od začátku pandemie Izrael zaznamenal bezmála 620 700 případů koronavirové nákazy a 4 574 lidí tam s nemocí covid-19 zemřelo.

Kvůli zpoždění v dodávkách vakcíny proti covidu-19 se přestane v Madridu a jeho okolí přinejmenším do poloviny února očkovat první dávkou. S odvoláním na zástupce regionální vlády o tom dnes informovala agentura Reuters. Nedostatek vakcíny hrozí také v Katalánsku.

Zdravotníci v madridském regionu podle zástupce místní vlády Ignacia Aguady přestanou načas očkovat nové zájemce, aby zajistili, že budou moci již očkovaným lidem podat včas druhou dávku. „Tímto tempem by bylo v červenci naočkováno jen deset procent obyvatel Madridu,“ uvedl na Twitteru Aguada.

Norsko kvůli koronaviru uzavře své hranice. Do země budou moci od pátku přijíždět jen její obyvatelé, zatímco cizinci budou smět hranice překročit pouze v nezbytných případech. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury Reuters oznámila norská premiérka Erna Solbergová.

„Od půlnoci ze čtvrtka na pátek Norsko zavede nejpřísnější pravidla vstupu na své území od 12. března (loňského roku),“ uvedla Solbergová. „Prakticky bude hranice uzavřená pro všechny, kteří v Norsku nežijí,“ dodala.

Většina lidí dojíždějících do Norska za prací nebude moci hranice od pátku překročit. Výjimku dostanou pendleři, kteří pracují ve zdravotnictví, ale například i řidiči kamionů.

Termín letošního festivalu v Cannes se přesune z května na červenec. S odvoláním na organizátory o tom dnes informovala agentura AP. Podle nich se odkladem zvýší naděje, že se filmové přehlídky budou moci zúčastnit diváci.

Letošní ročník festivalu na francouzské Riviéře se uskuteční od 6. do 17. července, tedy zhruba dva měsíce po obvyklém termínu, oznámili v prohlášení pořadatelé. Podle nich do té doby snad již ustoupí pandemie covidu-19. Původně plánovaný termín letošního festivalu byl 11. až 22. května. Za jakých přesných podmínek bude festival probíhat, organizátoři zatím neoznámili.

Britská mutace koronaviru se prokázala už v 70 zemích a územích světa, jihoafrická mutace v jednatřiceti. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), informovala agentura AFP. Obě varianty viru SARS-CoV-2 jsou nakažlivější než původní forma koronaviru. Britská mutace se objevila i v Česku, podle zpětných analýz se šíří přinejmenším od začátku prosince.

Od 12. do 25. ledna přibylo na seznamu deset zemí a území, v nichž se zjistila přítomnost britské mutace koronaviru. Jihoafrická varianta se ve stejném období objevila nově v osmi zemích světa. Brazilská mutace koronaviru je nyní přítomna celkem v osmi zemích. Podle vědců jsou nové mutace koronaviru nakažlivější, není ale zatím jasné, zda způsobují i závažnější průběh nemoci covid-19.

Spojené státy podle všeho procházejí dalším obratem ve vývoji epidemie covidu-19, s níž je v zemi spojováno přes 425 000 úmrtí. Zatímco hlášené oběti stále přibývají rekordním tempem, růst statistiky nakažených už více než dva týdny zpomaluje a ubývá i hospitalizací způsobených nákazou koronavirem. Zásadní otázkou je, zda se i za pomoci vakcín pozitivní trend podaří udržet, nebo jej zabrzdí šíření nakažlivějších mutací.

V USA podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) stále pokračuje nejčernější fáze epidemie. Za úterý oba zdroje zaznamenaly přes 4000 úmrtí, přičemž podle NYT se průměrný přírůstek z posledního týdne vrátil těsně nad 3300. Loni na jaře se denní počty obětí držely pod 2800.

Skupinu Slováků, kteří za druhé světové války přežili holokaust, dnes vakcínou proti covidu-19 očkoval slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Učinil tak při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a symbolického zahájení další fáze aplikace vakcíny na Slovensku. Zároveň požádal o odpuštění za podíl Slovenska na pronásledování Židů. Očkování zmíněných seniorů uvítal předseda Židovské náboženské obce Bratislava Tomáš Stern.

„Přicházím s přesvědčením, že vakcína může ochránit a přinést vám mnoho pěkných dnů,“ řekl Krajčí, který je vystudovaným lékařem. Dodal, že právě do vakcíny proti covidu-19 země vkládá velkou naději.

Jihoafrická republika dnes pro nouzové použití schválila vakcínu proti covid-19 od společnosti AstraZeneca. Africká země očekává zpočátku dodávku zhruba 1,5 milionu dávek preparátu, napsala agentura Reuters. JAR je africkou zemí s nejvyššími počty potvrzených případů nákazy koronavirem.

Dávky pro JAR vyrobí partner firmy AstraZeneca - indický výrobce léčiv Serum Institute of India. První dodávku přípravku má africká země obdržet na konci ledna a v únoru. Jako první bude naočkován zdravotnický personál, který přichází do styku s infikovanými a potenciálně nakaženými osobami. V průběhu letošního roku chce tamní ministerstvo zdravotnictví naočkovat dvě třetiny obyvatelstva.

Británie dnes zpřísnila pravidla pro vstup do země pro cestující z některých zemí, kde se šíří nové mutace koronaviru. Oznámil to britský premiér Boris Johnson. Kvůli současné epidemické situaci v zemi se zároveň nepočítá s otevřením škol následující měsíc; školáci se do tříd vrátí patrně v březnu, uvedl ministerský předseda.

„Budeme požadovat, aby se přijíždějící lidé, kterým nelze odepřít vstup, bez výjimek na deset dní izolovali v ubytování zřízeném vládou, jako jsou hotely,“ uvedl Johnson. „Setkáme se s nimi na letišti a budou převezeni přímo do karantény,“ dodal premiér.

Při příjezdu do Švýcarska z takzvaných rizikových zemí bude od 8. února povinné předložit negativní test na koronavirus. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Alain Berset. Za rizikové země přitom Švýcarsko považuje mimo jiné Česko a nově také Slovensko. Nadále bude platit i povinná karanténa po příjezdu.

„ Kdo přijede ze země s vysokým rizikem nákazy, bude muset ukázat negativní test. To bude platit i pro všechny cestující z letadel,“ uvedl dnes Berset. Česko se po měsíční přestávce na švýcarský seznam rizikových zemí vrátilo 15. ledna. Slovensko na něm bude s platností od 1. února.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Zatímco ještě na podzim čekala růst o 4,4 procenta, nyní čeká vzestup jen o tři procenta. Počítá s tím vládní zpráva o stavu německého hospodářství na letošní rok, kterou dnes představil ministr hospodářství Peter Altmaier. Ze zprávy tak vyplývá, že největší evropská ekonomika se letos z krize vyvolané pandemií nemoci covid-19 nezotaví a že na dosažení předkrizového stavu bude potřebovat výrazně více času.

Altmaier sice poukázal na to, že epidemická situace v zemi se stále zlepšuje, kvůli mutacím koronaviru je ale stav hospodářství stále velmi vážný. I když Německo očekává po skončení karantény rychlou obnovu zasažených hospodářských sektorů, tempo bude podle Altmaiera zaostávat za předpoklady. Do předkrizového stavu se tak podle ministra Německo dostane zřejmě až ve druhé polovině nadcházejícího roku.

Továrna v severním Walesu, kde se vyrábí a skladuje vakcína proti covidu-19 společnosti AstraZeneca, byla dnes částečně evakuována kvůli podezřelému balíčku. Informovala o tom agentura Reuters. „Areál dnes ráno obdržel podezřelý balíček. Okamžitě jsme upozornili veškeré relevantní úřady,“ uvedla společnost Wockhardt UK, které závod v severovelšském Wrexhamu patří.

„Na základě doporučení expertů jsme místo po dobu vyšetřování částečně evakuovali,“dodala společnost. Zpravodajský server BBC dříve uvedl, že na místo vyrazili policejní pyrotechnici. Policie bez větších podrobností uvedla, že se incidentem zabývá, a veřejnost vyzvala, aby se lokalitě vyhýbala.

Ačkoli se v Belgii v současnosti šíří koronavirus pomaleji než ve většině evropských zemí a na lidech je patrná únava z mnohaměsíčních zákazů a omezení, čeká je ode dneška další zpřísnění. Vláda ve snaze zabránit množení nakažlivějších mutací viru zakázala lidem opouštět zemi, pokud to není nezbytné. Vládní politici navíc v době mírného růstu počtu nakažených začali mluvit o možném uzavření škol, které dosud označovali za krajní záchranný krok.

Kabinet liberálního premiéra Alexandra De Croo přišel se zákazem cest mimo Belgii poté, co se začátkem roku zvedl počet nově nakažených lidí kvůli hromadným návratům z vánočních pobytů v zahraničí. Omezení, jehož oprávněnost má Belgie vysvětlit Evropské komisi dohlížející na svobodu pohybu lidí v rámci Evropské unie, se nevztahuje například na nutné pracovní nebo rodinné cesty.

Prostřednictvím zastrašování či úplatků vyvíjejí údajně čínské úřady tlak na příbuzné lidí, kteří zemřeli po nákaze koronavirem ve městě Wu-chan, kde se před více než rokem virus SARS-CoV-2 objevil vůbec poprvé. Úřady se je snaží odradit od toho, aby kontaktovali odborníky z mezinárodního týmu Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří nyní přijeli do Wu-chanu pátrat po původu onemocnění covid-19, píše dnes agentura AFP.

Experti WHO přicestovali do jedenáctimilionového města ve střední části Číny 14. ledna. Po dvoutýdenní karanténě by ve čtvrtek měli zahájit práci v terénu. Podle názoru některých vědců se nový typ koronaviru přenesl na lidi na wuchanském tržišti, kde se prodávala divoce žijící a exotická zvířata. Čínská vláda tuto verzi zpochybňuje a tvrdí, že virus pochází s největší pravděpodobností ze zahraničí.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví se chystá zpřísnit podmínky pro příjezd cizinců do skiareálů v Rakousku. K tomuto kroku zaměřenému na posílení boje proti šíření koronavirové nákazy se rozhodlo na základě upozornění, že stávající předpisy obcházejí „ilegální lyžařští rekreanti“. Napsal to dnes deník Kurier.

List konkrétně upozornil na to, že desítky Skandinávců a Britů v lyžařské oblasti St. Anton am Arlberg očividně obcházejí zákaz ubytování zneužíváním výjimky, které se týkají příjezdu z „profesních důvodů“ a nahlášení místa pobytu. Tito mladí lyžaři tvrdí, že hledají práci. Úřady ve střediscích zimních sportů poukazují na to, že proti nim nemohou nic podniknout, protože v zásadě existuje svoboda usazování a nově příchozí dodržují karanténu požadovanou při vstupu do země.

Farmaceutická firma AstraZeneca zrušila jednání se zástupci Evropské komise a členských států Evropské unie, na němž měla dnes večer vysvětlovat výrazné omezení dodávek covidové vakcíny. Uvedla to mluvčí komise. Unijní exekutiva po společnosti nadále požaduje objasnění kroku, kvůli němuž dostanou členské země v prvním čtvrtletí necelou polovinu slíbených dávek. Firma ale podle agentury AP reagovala prohlášením, že svou účast nezrušila, stejně se vyjadřil europoslanec Peter Liese.

Komisi stejně jako řadě států se nelíbí, že britsko-švédský výrobce nedodrží objem dodávek vakcíny pro období do konce března, na němž se obě strany dohodly. Důvodem jsou podle firmy nutné úpravy vakcíny s ohledem na mutace koronaviru. Snížení dodávek do konce března má být až 60procentní.