Ústav přiznal, že respirátory z Číny při testech připevňuje tavnou pistolí

Respirátory, které nakoupily v minulých týdnech v Číně ministerstvo vnitra a ministerstvo zdravotnictví, mají problém.

Seznam Zprávy už informovaly, že podle expertů v Ústavu chemických procesů Akademie věd neposkytují takovou ochranu, jakou deklaruje výrobce. Přesněji: neposkytují ji v případě, že nejsou pevně přilepeny k obličeji.

Oficiálně tyto ochranné pomůcky hodnotí podle evropské normy ČSN EN 149+A1 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, a ten se závěry popsanými Seznam Zprávami nesouhlasí.

Jaké má výhrady? A do jaké míry je lze přijmout?

Seznam Zprávy nechaly na akademickém pracovišti Ústavu chemických procesů otestovat dvě medicínské masky dle čínské normy GB 19083-2010 a GB 19083-2006. Tamní experti uvedli, že filtrační účinnost masek klesla z 94 % na 40 %, pokud nebyly pevně připevněny na „obličej“ testovací figuríny.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) však označil tato zjištění zveřejněná Seznam Zprávami za nepřesná a zavádějící. Dospěl k závěru, že filtrační polomasky jsou kvalitní.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce dále zpochybnil, že Seznam Zprávy nechaly na akademickém pracovišti testovat stejné masky.

„Zdá se, že byl zdravotnický prostředek zaměněn za osobní ochranný prostředek. Přičemž to může být důvod, proč nevyhověl požadavkům kladeným na ochranu dýchacího ústrojí uživatele. K tomu ještě pro upřesnění – jednalo se o jiné vzorky, než se testovaly na VÚBP,“ píše ústav ve svém vyjádření.

Skutečnost je však taková, že Seznam Zprávy nechaly testovat stejné filtrační polomasky a protokoly o zkoušce provedené na stejných respirátorech mají k dispozici od samého začátku (viz níže v galerii).

Výzkumný ústav bezpečnosti práce v odpovědi uvedl, že testované masky připevňuje. Vysvětlil to tím, že se řídil normou (stejnou jako ostatní evropské laboratoře způsobilé provádět zkoušky), podle níž se masky musí plynotěsně připevnit, aby nedocházelo k žádnému průniku.

V reakci na zjištění Seznam Zpráv také uvedl, že aby tuto podmínku splnil, používá tavnou pistoli.

„Vzorky pro testování se připravují jejich připevněním tavnou pistolí k podkladu. Takto připravený vzorek je poté vložen do zkušebního zařízení a jsou odečítány měřené hodnoty,“ odpověděl VÚBP v reakci na výsledky testování expertů z Akademie věd.

Že by VÚBP nepostupoval podle evropské normy, nebylo nikdy zpochybněno.

„Výzkumný ústav dělá veškeré měření podle evropské normy a já jejich postup nekritizuji, vše je podle jasně nastavených pravidel,“ řekl Seznam Zprávám Vladimír Ždímal, vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů v Ústavu chemických procesů Akademie věd.

Lidé by ale podle něj měli vědět, že pokud nemají respirátory přilepeny k obličeji, jejich účinnost je o polovinu horší.

Na vině je podle Vladimíra Ždímala i rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka rozdílná anatomie obličeje Číňanů a Evropanů – pro ně jsou masky menší, než je třeba.

„Čínské pomůcky na obličeji většinou netěsní a jakákoli netěsnost sníží rapidně účinnost,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petráček, který v rámci expertní skupiny Covid Czechia nechal testovat sedm filtračních polomasek a dospěl ke stejným závěrům jako Seznam Zprávy.

Evropská norma navíc podle Vladimíra Ždímala nekontroluje průnik nanočástic, jako jsou ty koronavirové.

„Norma není napsaná tak, aby test ochranných pomůcek prokázal průnik částic viru, jako je covid-19, což je velký problém. Ale to, že norma neodpovídá materiálům, jako jsou nanočástice, říkám už od roku 2009. Od té doby jsem měl řadu odborných přednášek a konferencí na toto téma,“ vysvětluje akademik Ždímal.

Norma totiž podle něj byla původně zamýšlena pro testování průniku prachu a potom byla následně doplňována – ale pořád podle něho ještě není napsána tak, aby se test zabýval průnikem nanočástic.