Článek
Komunální politici budou i nadále každý rok podávat majetková přiznání. Nicméně informace o jejich majetkových poměrech budou pro zájemce dostupné až na základě žádosti. Ústavní soud totiž ve středu rozhodl o zrušení části zákona o střetu zájmů.
„Soud dospěl k závěru, že přímé zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledování legitimního cíle potřebný,“ odůvodnil verdikt soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Legitimní cíl v tomto případě znamená, aby veřejní funkcionáři funkce nezneužívali pro vlastní zájmy. „Srovnatelného účelu lze dosáhnout i tak, že informace o majetku budou na žádost a žadatel nebude anonymní. Přístup k informacím má být veden zájmem na kontrole, prevenci, a proti zneužívání veřejných funkcí, ale rozhodně to nemá být skandalizace, zvědavost a někdy i nekalé zájmy,“ dodal Šimíček.
Soud zároveň odložil vykonavatelnost verdiktu až do 31. prosince 2020, aby mohli zákonodárci právní úpravu náležitě uzpůsobit. „Do té doby se zatím nic nemění,“ řekl soudce zpravodaj.
O zrušení části zákona o střetu zájmů usilovaly dvě skupiny senátorů. Jedna z nich čítá šedesát navrhovatelů, druhá 42. Podle nich zákon odporuje ústavnímu pořádku. Soud řešil oba částečně podobné návrhy ve spojeném řízení.
Podle napadených pasáží zákona jsou také například neuvolnění komunální politici vedení jako veřejní funkcionáři. A právě oni proti zákonu nejhlasitěji protestovali. Považují totiž za šikanózní, že musejí podávat majetková přiznání, a v praxi tak předvádějí „majetkový striptýz“ před sousedy. Především v malých obcích to podle nich působí víc škody než užitku. Informace o jejich přiznání jsou totiž veřejně přístupné na internetu a k jejich získání není třeba žádná formální žádost.
Podle senátora Michaela Canova (STAN), který patřil k navrhovatelům, je dnešní verdikt pro komunální politiky malé vítězství. „Majtekový striptýz na té zákonné úpravě nám vadil úplně nejvíc. Jakýkoli voyaer si mohl politika proklepnout a ty informace zneužít,“ řekl senátor. Podle něj tento verdikt může zabránit odlivu lidí z veřejných funkcí.
Sběr majetkových přiznání má na starosti Ministerstvo spravedlnosti. Soud zároveň odmítl argument resortu, že v případě zákonných změn nebude schopné vypořádat jednotlivé žádosti.
„Případné náklady či administrativu spojenou s takto vzniklou agendou nelze vyřešit tím, že většinu údajů plošně zveřejní, čímž se vyřizování žádostí vyhne. Měla by totiž platit zásada, že stát má ukládat jen takové povinnosti, jejichž dodržování je schopen též kontrolovat a vymáhat,“ sdělil soudce zpravodaj.
Také proto tisíce starostů a dalších komunálních politiků přiznání dlouhodobě bojkotují. Za loňský rok v tomto ohledu porušily zákon čtyři tisíce lidí ve veřejných funkcích, předešlý rok dokonce sedm tisíc. Pokud přiznání nedodají, hrozí jim až padesátitisícová pokuta, v praxi však sankce nepřesahují ani pět tisíc korun.
Desítky starostů už dříve hrozily, že pokud zákon zůstane v platnosti, skoncují s komunální politikou. To by také mohlo znamenat kolaps na regionální úrovni.
Podle senátorů je třeba hlídat také u komunálních politiků, zda ve svých funkcích nejednají ve střetu zájmů, to však zároveň nemůže znamenat ztrátu jejich soukromí a takzvaného práva na informační sebeurčení.
Navrhovatelé budou také u ministryně spravedlnosti žádat větší přepracování zákona. „Chceme, aby z povinnosti podávat majetková přiznání byli vyňati neuvolnění členové rad, a to až do úrovně obcí s rozšířenou působností. Střet zájmů tam opravdu nehrozí,“ řekl právní zástupce navrhovatelů a také europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
