Hlavní obsah

Výzva: Už nejsem chlapeček z Nightworku. S Vojtěchem Dykem o hledání Boha i lžích v politice

25. 11. 2018

Výzva: S Vojtěchem Dykem o úspěšné hudební kariéře, rozčarování z politiky a hledání Boha. (Video: Blanka Kubíková, Seznam.cz)

Má za sebou mezinárodní debut v roli Celebranta v Bernsteinově Mši. A úspěšný: diváci v hlavním sále Vídeňského koncertního domu ho odměnili desetiminutovým aplausem. Další nabídku, pro změnu do Salcburku, odmítl. „Chtěl jsem být s dětmi,“ vysvětluje Vojtěch Dyk nečekané rozhodnutí.

Článek

Mši znovu teď představí „doma“. Pražská představení na konci listopadu jsou už beznadějně vyprodaná, na to brněnské zbývá pár vstupenek. Přestože nejdražší lístky vyjdou až na 3 000 korun, vstupné pokryje zhruba čtvrtinu nákladů náročného představení (na ukázku se můžete podívat v úvodním videu).

„Stát nás nepodpořil ani korunou, na ministerstvu si zřejmě řekli, že je tam Dyk, takže jde o komerci. Museli jsme přesvědčit osvícené donátory, že mám sice známý obličej, ale už nejsem chlapeček z Nightworku,“ říká Dyk, který si uvedením Bernsteinovy Mše splnil sen a stal se kvůli tomu také producentem.

V tuzemském nastudování účinkuje stovka lidí, ve vídeňském jich bylo třikrát víc. „To bohužel neumožňuje nic jiného než stát a zpívat, ale i tak to působí jako meditace. Vychutnal jsem si to, i když jsem v mezinárodním obsazení byl jediný Čecháček,“ vysvětluje.

Víra, pochybnosti a politika

Leonard Bernstein Mši složil na přání Jacqueline Kennedyové. Premiéru měla v roce 1961. „Byla jiná doba, tehdy to bylo napsané jako kopání do křesťanského Boha. Já Boha pomalu nacházím. Kdybych ho našel, zastřelím se, protože ho chci stále hledat. Pochybnosti a víra jsou pro mě důležité,“ vysvětluje Dyk.

Letos už stihl natočit dva filmy, které půjdou do kin příští rok, nazkoušet titulní roli muzikálu Legenda jménem Holmes v Hudebním divadle Karlín a chystá spolupráci s jeho autorem Ondřejem Gregorem Brzobohatým.

„Hodně si rozumíme. I v tématech kolem politiky. Do žádné akce, jako byly předloni Týdny občanského neklidu, se ale nezapojuji. Pochopitelně mluvím s lidmi na koncertech a žasnu, jak se doba změnila. Když si uvědomíme, kvůli čemu padla před lety Nečasova vláda, to je pro mě tak deset procent z toho, co se děje teď. Nechápu, jak je možné, že lidé jsou už tak otupělí,“ říká.

Proč se Vojtěch Dyk stal bonusovým otcem dvou dětí, když vychovává tři? Proč nedotáhl do konce myšlenku občanské výchovy pro dospělé? A proč neuznává sociální média jako platformu pro sdílení politických názorů?

Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.

Doporučujeme