Hlavní obsah

V Brně navrhují zvláštní daň, aby zachránili Velkou cenu

Na novém Masarykově okruhu se v Brně jezdí Velká cena od roku 1987, závody však mají devadesátiletou tradici.Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Brno i Jihomoravský kraj dál bojují za zachování motocyklové Velké ceny na Masarykově okruhu. Hejtman Šimek poslal dopis premiéru Babišovi, v němž žádá navýšení dotace na akci. Vedení Automotodromu navrhuje daň z MotoGP.

Článek

Ten vzkaz zní mnohem silněji než v předešlých letech. Brno se po půlstoletí rozloučí s motocyklovým mistrovstvím světa, které každý rok přiláká desítky tisíc návštěvníků. Největší sportovní akce v Česku zanikne kvůli chybějícímu systému financování.

„Bohužel se s tím začínám smiřovat,“ uznala brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Také proto se objevují různé myšlenky, jak Grand Prix zachránit. Šéfka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová nově navrhla zřízení daně z Moto GP. Závody se letos pojedou první srpnový víkend.

„Stále jako okruh máme černého Petra, že máme něco odpustit, ale kdo na Grand Prix také vydělává? Všechna plná ubytovací zařízení, restaurace, čerpací stanice, dálniční poplatky. Peníze z daní jdou do státní kasy, ale na Grand Prix alokovány nejsou. Mohli bychom zavést nějakou speciální daň z MotoGP. Určitě by to nějaké další miliony do státní kasy přineslo,“ řekla pro Seznam Zprávy Ulmanová.

Tvrdí, že však pro něco podobného ze strany vlády není vůle.

Podle ekonoma Petra Pelce z investiční společnosti Cyrrus je to zajímavý nápad, nicméně těžko proveditelný. „Dovedu si představit, že třeba hotely nebo penziony by na to mohly přistoupit, protože Grand Prix pro ně znamená velkou část zisků, ale konstrukce takové daně je poměrně náročná. Pokud má být efektivní, musí fungovat hned od začátku a brzy,“ potvrdil Pelc.

Třeba majitel hotelu a restaurace U Nedbálků v Ostrovačicích nedaleko okruhu se ale obává, že by náklady na výběr daně mohly převážit nad příjmy. „Pokud to bude s kladným číslem v závěru, tak jsem ten poslední, kdo by se tomu bránil. Přesto si myslím, že bychom už tak složitý daňový systém měli spíš zjednodušovat,” řekl vlastník Richard Nedbálek.

Penziony i hotely jsou v době akce dlouho dopředu rezervované. Někdy si v závodním týdnu účtují až čtyřikrát dražší nocleh než obvykle. „Nejde to ale posuzovat jen finančním hlediskem má dáti a dal. Jsou věci, které bychom měli zachovat. Velká cena k Brnu, České republice a Československu patří,” zdůraznil Nedbálek.

Ekonomické návratnosti MotoGP v Brně už se dřív věnovalo několik analýz. Podle společnosti Cyrrus se tržby spojené s akcí ve městě a kraji vyšplhají až na 650 milionů korun, stát dostane jen na daních přes 200 milionů. „Analýzu jsme zpracovali v roce 2014. Od té doby příjmy i výdaje narostly asi o dvacet procent. Grand Prix je jednoznačně zisková záležitost. Problém znamená hlavně zalistovací poplatek přes sto milionů. Je to také platba za prestiž a značku,” uvedl Pelc.

Pořádající Spolek pro MotoGP, tvořený především městem Brno a Jihomoravským krajem, teď hledá způsoby, jak alespoň zaplatit letošní a příští ročník. Právě do roku 2020 má spolek podepsanou smlouvu se španělským promotérem mistrovství světa silničních motocyklů, společností Dorna Sports. „V pondělí jsem odeslal dopis premiéru Andreji Babišovi. Věřím, že vláda ještě najde nějaké peníze navíc,“ sdělil jihomoravský hejtman Bohumil Šimek.

Přestože se svým stranickým šéfem Andrejem Babišem osobně jednal o budoucnosti podniku minimálně pětkrát, nemá od premiéra slíbené další peníze navíc. Není tak jasné, jak pořádající spolek letos zaplatí zalistovací poplatek, který se pohybuje okolo 110 milionů korun. „Stále nám chybí 26 milionů,” dodala primátorka.

Spolek totiž počítal s 65milionovou dotací od Ministerstva pro místní rozvoj, slíbeno má jen 39 milionů.

Brno i kraj v červnu předloží zastupitelům další navýšení částky pro motorky, celkově o pět milionů. O pět milionů méně si bude za některé služby účtovat Automotodrom. „Některé služby jako úklid areálu, odvoz odpadků si namísto spolku vezmeme na starosti,“ řekla Ulmanová.

Loni skončila Velká cena ve ztrátě 31 milionů korun. „Také to byly peníze, které jsme měli původně přislíbené od vlády. Na konci loňského roku jsme společně s Brnem odmazali patnáct milionů korun,” řekl Šimek. Věří, že zbylý dluh pomůže vykrýt vysoká návštěvnost letošního ročníku.

Náklady na pořádání brněnské Grand Prix loni vyšplhaly ke 170 milionům korun. Díky vstupenkám pořádající spolek utržil asi sedmdesát milionů.

Podle Šimka je pro Českou republiku ostuda, že ani po letech nestanovila jasný systém financování. „Nikde jinde ve světě se takto nezpožďují platby,“ zlobí se.

Zároveň nechápe jednání stranických kolegů ve vládě. Pro dotaci v celé výši v dubnu hlasovaly jen ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministryně financí Alena Schillerová. „Je to o osobě ministra školství Plagy, který dlouhodobě akci v Brně nepřeje,” řekl hejtman.

Budoucnosti Velké ceny v Brně nenahrává ani široká konkurence z dalších zemí. Zájem mají třeba v Maďarsku nebo Finsku. Promotér si tak může vybírat.

Reklama

Související témata:

Doporučované