Hlavní obsah

V Česku se před volbami stále vytahuje „německá karta”. Udělal to i Zeman, který teď míří do Berlína za Merkelovou

Mapa Jiřího Hoška o česko-německých vztazích.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Současná šéfka spolkové vlády Angela Merkelová označila při berlínské návštěvě Andreje Babiše česko-německé vztahy za vynikající. Na kvalitativně vyšší úroveň je posunulo pronikavé zlepšení kontaktů Česka se spolkovou zemí Bavorsko, kde se po druhé světové válce usadila většina Němců vysídlených z Československa. Poděkováním Angely Merkelové za „vyřešení problému s Bavorskem” prý poslední dobou začínají snad všechna setkání s českými politiky. Český prezident Miloš Zeman podle svých slov oceňuje roli Merkelové v rozvoji vzájemných vztahů, i když kancléřku kritizuje kvůli otázce migrace.

Článek

Podle hostů pořadu Mapa má Česko v osobě Angely Merkelové v budově berlínského kancléřství od listopadu 2005 politika, který má naši zemi upřímně rád a dlouhodobě se o dění v Česku zajímá. Podle zdroje Seznamu obeznámeného s přípravami Zemanovy návštěvy čte Merkelová dokonce svodky o dění v ČR připravované německou ambasádou v Praze, včetně přehledu tisku. Jenže spolková kancléřka narazila na takovou generaci českých politiků, která snad s výjimkou Mirka Topolánka nebyla schopná nebo ochotná tuhle příležitost patřičně uchopit. „My jsme ty šance úplně nevyužili,” řekl Seznamu analytik Kai-Olaf Lang z berlínské Stiftung Wissenschaft und Politik, která radí spolkové vládě i parlamentu. Podle Langa byla na české straně vždy znát určitá zdrženlivost a také zdůrazňování rozdílných přístupů, třeba právě v migrační krizi.

„Když se podíváte na to, jak paní Merkelová Čechy oslovuje, jak třeba teď mluvila na tiskové konferenci s Andrejem Babišem, jak volí slova, tak je tam pokaždé přátelštější tón ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy,” všiml si dlouholetý pražský dopisovatel Die Weltu nebo Sächsische Zeitung Hans-Jörg Schmidt. Angela Merkelová pobývala v létě roku 1968 s rodiči a sourozenci v Československu. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung se svěřila s tím, že se styděla za podíl východoněmecké armády na invazi. Mladá vystudovaná fyzička z NDR později jezdila často do Prahy za svým vědeckým mentorem, profesorem Rudolfem Zahradníkem, jemuž i dnes tu a tam zavolá.

Foto: ČTK, ČTK

Německá karta, zejména pak sudetoněmecká otázka a Benešovy dekrety, je od roku 1990 evergreenem české politiky. Touto agendou strašili v 90. letech komunisté a republikáni. ODS Václava Klause v roce 2002 varovala před „černým nebezpečím obkličujícím republiku”. Dekrety se jako bumerang vrátily v roce 2013, kdy se staly jedním z ústředních témat prezidentského klání mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. V Německu oproti tomu třeba vytahování agendy poválečného odsunu a majetkových nároků sudetských Němců v posledních 25 letech vlastně nikdy nepřekročilo úroveň regionální politiky a nestalo se celonárodním tématem. „Pro mě bylo nejhorší prezidentské klání mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem. Tam jsem opravdu nechápal, jak někdo může tak opovážlivě lhát vlastním voličům a vytahovat na světlo kompletně vylhaná obvinění proti Schwarzenbergovi,” uvádí na adresu Miloše Zemana Hans-Jörg Schmidt.

Návštěva Andreje Babiše v Berlíně.Video: Seznam Zprávy

Český prezident by na pátečním jednání se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřkou Merkelovou měl nadnést témata vzájemné spolupráce na poli dopravní infrastruktury, představ ohledně víceletého finančního rámce EU nebo brexitu. Mluvit by se mělo taky o migraci nebo energetických otázkách. Miloš Zeman se ve čtvrtek sejde také se zástupci 12 největších německých investorů v České republice a poobědvá s braniborským ministerským předsedou Dietmarem Woidkem.

Reklama

Doporučované