Hlavní obsah

V Davli v srpnu 1968 narazila sovětská armáda na americké tanky. Šlo o rekvizity do filmu

Video: Petr Švihel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Šlo tam o krk, vzpomíná pamětník na vyjednávání mezi veliteli okupantů a českými vojáky, kteří hlídali techniku.

Článek

Most v Davli kousek za Prahou se dostal do centra bizarního příběhu z okupace v roce 1968. Sovětská armáda tady narazila na americké tanky a džípy z druhé světové války, které filmaři využívali během natáčení bitvy o most v Remagenu pro stejnojmenný film.

„Už v květnu 1968 se v Davli objevilo osm lehkých amerických tanků, džípy, kolopásové transportéry, nákladní auta. Techniky s bílými hvězdami bylo hodně,“ vypočítává vojenský historik Jindřich Marek.

Kromě toho byly pro natáčení na stráních u Davle postavené dělostřelecké posty i s kanóny.

Do těchto válečných kulis se okupační armáda dostala podle pamětníků až pár dní po 21. srpnu. Tedy v době, kdy americký filmový štáb narychlo odjel do Vídně. „Naše vojsko, protože to nemohli zlikvidovat, kanóny a všechno ostatní, tak se to snažili maskovat,“ vybavuje si pamětník Antonín Dvořák.

Přitom ještě 20. srpna měli čeští vojáci v Davli úplně jiné starosti. „Pikantní bylo, že v komparzu bylo obrovské množství československých vojáků. Ti v amerických uniformách 20. srpna natáčeli útok na most,“ říká Jindřich Marek.

Ve filmu si zahrála jako komparz i Květoslava Dufková. Z filmování si ze všeho nejvíce vybavuje scénu, kdy měl z mostu do řeky spadnout kůň. Počítalo se s tím, že natáčení nepřežije, k překvapení všech ale nakonec zvládl doplavat na břeh.

Příjezd sovětské armády si vybavuje. „Obrovský hluk, který trval několik hodin. Pak se objevila velmi dlouhá tanková kolona. Protože přijížděli do davelského kaňonu, tak se hluk asi násobil,“ říká Květoslava Dufková.

Oba pamětníci se shodují, že sovětští vojáci byli velmi mladí muži a působili velmi vystrašeně. Podle vojenského historika Jindřicha Marka je možné, že řadoví vojáci o filmování nevěděli, ale velení muselo mít dobré informace. Už od začátku natáčení totiž využívala natáčení amerického válečného filmu i východoněmecká a sovětská propaganda. Zveřejňovala články, podle které se v Československu začaly objevovat zbraně a technika z USA.

„Východoněmecké a sovětské novinářské skupiny měly co fotit. Komparz byl oblečený v amerických uniformách, které se lišily od těch soudobých, ale propagandě to nevadilo,“ říká Jindřich Marek.

Reklama

Doporučované