Hlavní obsah

V Indonésii našli nejstarší jeskynní malbu zvířete na světě

aktualizováno •

Archeologové objevili dosud nejstarší známou jeskynní malbu zvířete na světě. Jedná se o obraz divokého prasete v životní velikosti, který byl vytvořen nejméně před 45 500 lety v Indonésii.

Reklama

Článek

Zvíře na stěně jeskyně podle listu The New York Times (NYT) připomíná prase bradavičnaté, které dodnes stále obývá oblast v blízkosti jeskyně. Malba zachycuje zvíře v jeho přibližné životní velikosti a je namalována tmavě červeným okrovým pigmentem. Objev je zároveň nejstarším důkazem o lidském osídlení tamního regionu.

„Lidé, kteří jej namalovali, byli plně moderní, byli stejní jako my. Měli veškerou kapacitu a nástroje k vytvoření jakéhokoliv obrazu, který chtěli,“ cituje web BBC spoluautora publikované zprávy Maxima Auberta. Právě on za pomoci technologie odhadl stáří zvířecí malby, její věk by ale mohl být ještě mnohem vyšší.

Přesné rozměry obrazu jsou 136 na 54 centimetrů. Kromě zvířat pak malbu doplňují dva obrysy dlaní, které směřují od prvního k již zmíněným méně zachovalým prasatům. Podle jiného ze spoluautorů studie je možné, že první z prasat má „sledovat boj nebo sociální interakci“ mezi zbylými dvěma tvory.

Jeskyně leží ve skrytém údolí a je obtížné se k ní dostat. „Dostání se na místo předchází obtížná túra po drsné lesní cestě, která se vine hornatým terénem a končí úzkou jeskynní chodbou, která je jediným vchodem do údolí,“ uvedl Adam Brumm, druhý již zmíněný spoluautor výzkumu. „Údolí je navíc přístupné pouze v období sucha.“

Záhadou pro odborníky zůstává, kdo malbu vytvořil. Lidské ostatky stejného stáří na ostrově dosud nalezeny nebyly, a proto není jisté, zda tvůrci obrazu byli z pohledu anatomie moderními lidmi. Brumm s kolegy ovšem právě takový závěr předpokládají, a to kvůli sofistikovanosti kresby.

Jiným z faktorů, který utvrzuje jejich přesvědčení, je sdílení určitých charakteristik, které vykazují další malby objevené jinde na světě, včetně zahrnutí otisků rukou a použití takzvané „kroucené perspektivy“, kdy jsou zvířata vyobrazena z profilu, ale zároveň také čelně.

Rozdílný názor ovšem zastává například João Zilhão, archeolog z Barcelonské univerzity, který se studie nezúčastnil. Podle něj obraz mohl vytvořit zcela jiný vyhynulý lidský druh. Poukazuje proto zejména na nulové důkazy o anatomii lidí, kteří za výtvorem stojí.

Podle týmu, který za výzkumem stojí, je v oblasti východní Indonésie pravděpodobně mnohem více stejně starých i starších lidských výtvorů. Rozhodující roli zde ovšem hraje čas. Stav indonéského jeskynního umění se rychle zhoršuje, což podle NYT přináší smutnou vyhlídku, podle které mnoho z nejstarších obrazů na Zemi zmizí dříve, než je někdo znovu objeví.

Reklama

Doporučované