Hlavní obsah

V Izraeli zemřel československý letec RAF Arton, prožil dramatický život

Foto: ČTK

Petr Arton, Emil Boček, Tomáš Gibian a Alois Dubec u historického britského stíhacího letounu Spitfire XVI. Símek z roku 2014.

Reklama

V Izraeli minulý týden ve věku 99 let zemřel československý letec Petr Arton, který za druhé světové války sloužil v britském Královském letectvu (RAF) u 311. československé bombardovací peruti.

Článek

Dnes to sdělila Darja Čablová z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Arton zemřel 6. října, pohřben byl v pondělí. Arton podle Adama Hradilka z ÚSTR, který se jeho dramatickým životem zabýval, uprchl před nacisty uprchl přes Japonsko do Velké Británie, kdy sloužil u RAF. Po válce se v Československu podle Hradilka podílel na převzetí moci komunisty a následně působil jako československý agent ve Velké Británii. Po odhalení byl vyhoštěn do Izraele, protože v Československu mu v souvislosti s politickým procesem kolem Rudolfa Slánského hrozilo vězení nebo i trest smrti.

Hradilek, který o Artonovi brzy vydá životopisnou knihu, Řekl, že se v roce narodil jako Szlama Apfelbaum v Pruszkově u Varšavy. Otec pocházel z Polska, jeho předci z Běloruska. Jako tříletý se Arton přestěhoval s rodiči do Teplic. Podle Hradilka se považoval za Čecha, chodil například do české školy, i když doma rodina mluvila německy. Po záboru československého pohraničí nacistickým Německem rodina uprchla do Prahy a následně se kvůli židovskému původu snažila dostat do bezpečí. Arton nakonec po vzniku protektorátu pokračoval v útěku přes Varšavu, Vilnius, Moskvu a Vladivostok do Japonska, kde strávil několik měsíců. V Šanghaji vstoupil do československé armády a přes Singapur a Kapské Město se v roce 1942 dostal do Londýna.

S bratrem Jindřichem vstoupil do RAF a změnil si jméno na Petra Artona. Absolvoval výcvik na navigátora 311. československé bombardovací perutě, u které odsloužil 537 hodin operačních letů nad Biskajským zálivem a Baltským mořem. V kabině bombardéru Liberator společně se spolubojovníky pronásledoval nacistické ponorky a další nepřátelské cíle.

Arton nakonec po vzniku protektorátu pokračoval v útěku přes Varšavu, Vilnius, Moskvu a Vladivostok do Japonska, kde strávil několik měsíců. V Šanghaji vstoupil do československé armády a přes Singapur a Kapské Město se v roce 1942 dostal do Londýna.
Adam Hradílek, Ústav pro studium totalitních režimů

Hradilek poznamenal, že Artona při pobytu ve Vilniusu oslovila komunistická myšlenka a vstoupil do Komunistického svazu mládeže. V řadách RAF patřil do nepočetné komunistické buňky, uvedl Hradilek.

Po válce se Arton vrátil do Československa, kde se aktivně podílel na převzetí moci komunisty. Pro komunistickou stranu byl jako voják v britské uniformě s plamennými projevy kritizujícími západní země za tzv. mnichovskou zradu cenný. Podle Hradilka jako agent komunistické rozvědky následně odjel zpět do Velké Británie, kde byl po několika letech odhalen britskou kontrarozvědkou a v roce 1954 uvězněn. Protože byl ale v Československu napojen na lidi odsouzené ve vykonstruovaném politickém procesu kolem komunistického představitele Slánského, a v případě návratu mu tak hrozilo mnohaleté vězení nebo trest smrti, Británie ho vyhostila do Izraele. Podle Hradilka tehdy vyhoštění vzbudilo velkou pozornost izraelských a britských médií.

Arton v rozhovoru pro server www.historickykaleidoskop.cz v roce 2017 uvedl, že nevěděl, proč ho britská kontrarozvědka chtěla vystěhovat. Řekl, že až zpětně se dozvěděl, že ho Britové šest let sledovali. „V závěru zprávy se pravilo, že ministerstvo vnitra nemělo žádný důkaz o mé špionážní práci, přesto, nebo právě proto využilo svého práva mě deportovat bez udání důvodů,“ sdělil serveru.

V Izraeli Arton strávil zbytek života. Hradilek s ním několikrát hovořil a napsal o něm knihu, jejíž vydání se připravuje.

Reklama

Doporučované