V Ježíšově městě platí zákaz nočního vycházení. Covid láme v Izraeli rekordy

V pondělí ohlásilo izraelské ministerstvo zdravotnictví smutný rekord - za jediný den přibylo v zemi 3392 nemocných koronavirem. Rostoucímu počtu nakažených odpovídají i další statistiky: přes 900 lidí se s nemocí covid-19 léčí v nemocnici a 139 vážně nemocných je připojeno k ventilátorům.

Židovský stát, kde žije necelých devět milionů obyvatel, se celé jaro držel v počtu obětí těsně za Českou republikou. To už nyní neplatí, zatímco Česko registruje 437 úmrtí, Izrael už 1031 (některé zdroje udávají 1026).

Vláda se proto rozhodla přijmout drastická opatření. V úterý zveřejnila seznam celkem 40 měst, kde bude od sedmé hodiny večer do páté ráno platit zákaz vycházení. Je mezi nimi hned několik předměstí Jeruzaléma, někdejší Ježíšovo bydliště Nazaret, části Eilatu, Aškelonu nebo Sderotu. V řadě případů se jedná o ultraortodoxní komunity, s nimiž byly problémy už na jaře, jako je dvousettisícové město Bnei Brak nedaleko Tel Avivu.

Odborníci se domnívají, že pouhá omezení v nejvíce zasažených „červených“ městech nebudou na zkrocení viru stačit. Země se proto připravuje na další těžké období karantény, v němž se nejspíš uzavřou hranice. Lékaři už také lidem vzkázali, že by si měli při oslavách náboženských i jiných svátků vystačit pouze se společností do dvaceti osob.

Právě situace v Bnei Braku ukazuje, proč se nemoc v židovském státě může tak rychle šířit. Ve městě sice úřady registrují 1464 aktivních případů nemoci, do karantény bylo ale posláno pouze 382 lidí, kteří se dostali do styku s nemocným. V kosmopolitním a sekulárním Tel Avivu je situace přesně opačná - počet lidí v karanténě je třikrát vyšší než počet aktuálně nakažených.

Izraelská policie začala včera rozmísťovat na hranicích měst kovové zábrany bránící pohybu - lidé budou nově smět vycházet je za nejnutnějšími nákupy na 500 metrů od domu, opouštět město bude zakázáno s výjimkou pro lidi, kteří potřebují ošetření ve vzdálenější nemocnici. Zavřou se i školy, jejichž otevření podle řady odborníků výrazně přispělo k nástupu druhé vlny nemoci.

Vláda Benjamina Netanjahua, který čelí obvinění z korupce a podvodů ve třech různých soudních kauzách, jedná v posledních dnech značně chaoticky. Uzavřít školy v červeně označených městech (výše zmíněných 40 komunit) doporučoval premiérovi „koronavirový car“ Ronni Gamzu už dříve, vláda se ale přesto rozhodla ho neposlechnout a otevřít školy se začátkem nového školního roku všude. Nakonec se přece jen rozhodla nechat děti v nejvíce postižených komunitách doma - rozhodnutí padlo ale v 11 večer, pouhý den před zahájením školního roku.

Podobně váhavě přistupuje Netanjahu k opatřením v ultraortodoxních komunitách. Náboženské strany, které ho dlouhá léta drží u moci, na premiéra vytvářejí tlak, aby jejich voliče neomezoval. Starostové čtyř ultraortodoxních měst poslali premiérovi dopis, v němž vyhrožovali, že se vládním opatřením nepodrobí. Netanjahu proto s restrikcemi dlouho váhal, aby nepřišel o své tradiční vládní spojence.

„V osobní rovině mě nesmí odradit, když mé rady odmítnou a vláda si zvolí jinou cestu. Nemůžu se vzdát. Nezměnil jsem názor, ale musím přijmout rozhodnutí vlády,“ naznačují mnohé slova hlavního izraelského experta na boj s koronavirem Gamzua.

Jedna z izraelských neziskových organizací zaplnila v pondělí Rabinovo náměstí v tel Avivu více než tisícovkou prázdných židlí, které mají připomenout oběti koronaviru. Hnutí za sociální spravedlnost Standing Together zároveň volá po nezávislém veřejném vyšetřování, které by se mělo zabývat vládním selháním v boji s koronavirem.

Ze země, jež byla v počátku pandemie dávána jako příklad, že se dá nemoc zvládnout, se stala země s nejrychlejším nárůstem pozitivních případů v přepočtu na obyvatele na světě. Výzvy k rezignaci ale premiér přehlíží stejně jako ty předchozí, které ji žádaly kvůli Netanjahuovým korupčním aférám. Místo rezignace poslal v pondělí dopis předsedům opozičních stran, v němž je obvinil, že „poškozují Izrael a podněcují k anarchii“.