Článek
Zatýkání z politických důvodů je v Jordánsku vzácné. Jak na svém webu uvádí BBC, právě to se v sobotu v zemi, která je nejbližším spojencem západních mocností v neklidném regionu, odehrálo. Armáda zadržela Bassema Awadalláha, někdejšího ministra financí. Muže, kterému se připisuje autorství klíčových reforem. Svého času byl důvěrníkem krále a šéfem královského dvora.
Druhým potvrzeným zatčeným je Šaríf Hassan Bin Zaíd, někdejší královský vyslanec v Saúdské Arábii.
První informace hovořily o tom, že se smyčka utáhla i kolem prince Hamzy, nevlastního bratra současného krále, který byl do roku 2004 korunním princem Jordánska. To však dementoval náčelník generálního štábu Yousef Huneití. Uvedl ale, že princ Hamza byl požádán, aby „zastavil některé manévry a aktivity, které cílí na jordánskou bezpečnost a stabilitu“, píše AP.
BBC ovšem v sobotu pozdě večer zveřejnila video, které údajně pořídil bývalý korunní princ v domácím vězení a za pomoci svého právníka ho předal britské vysílací společnosti. Hamza ve videu popisuje, že ho v sobotu ráno navštívil náčelník generálního štábu jordánské armády, který mu sdělil, že nesmí opustit dům ani komunikovat s ostatními lidmi. Princ popřel, že by byl součástí spiknutí proti králi, ale vzápětí kritizoval styl vládnutí svého nevlastního bratra Abdalláha II. „Došlo to do bodu, kdy nikdo nemůže říct svůj názor, aniž by za to byl šikanován, zatčen, týrán či ohrožován,“ uvedl princ v nahrávce.
Kolik dalších lidí z paláce bylo zatčeno, v tuto chvíli není jasné. „Vyšetřování stále probíhá. Výsledky budou zveřejněny záhy v transparentní a jasné formě,“ citovala Huneitího tisková agentura Petra. „Nikdo není nad zákonem. A bezpečnost a stabilita Jordánska jsou nad tím vším.“
BBC v této souvislosti připomíná, že Jordánsko je pověstné silnou špionážní sítí. Pravomoci zpravodajců ještě posílily během koronavirové pandemie, což kritizovaly nejrůznější lidskoprávní skupiny.
Země se kromě covidu potýká dlouhodobě s obrovským počtem běženců. V minulosti poskytla azyl Palestincům; Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě odhaduje, že jich v království pobývají a již se asimilovaly více než dva miliony. Další vlnu migrace zažila desetimilionová země znovu během syrské občanské války, kdy do Jordánska přišlo podle střízlivých odhadů postupně na 600 tisíc syrských uprchlíků.
V regionu platí za nejsilnějšího spojence USA, americké vojenské složky podporoval Ammán během operací namířených proti tzv. Islámskému státu.
Nynější panovník Jordánského hášimovského království, král Abdalláh II., usedl na trůn z kraje roku 1999 po smrti svého otce, krále Husajna I. Narodil se ze svazku s Husajnovou druhou manželkou Munou, nyní je mu 59 let.
V den, kdy byl korunován, oznámil v souladu s přáním svého otce, že dědicem – a tedy korunním princem – nebude jeho přímý potomek, ale nevlastní bratr, princ Hamza. O šest let později tento výnos zrušil s tím, že povinnosti Hamzovi bránily „v plnění důležitých úkolů a vlastní svobodě“.
Dnes čtyřicetiletý Hamza je ze čtvrtého a posledního manželství zesnulého krále s Američankou Lisou Halaby, kterou svět obdivoval pod jménem královna Núr. Ta ve svých pamětech napsala, že její zesnulý muž měl ze všech svých 11 dětí nejblíže právě k Hamzovi. Ostatně i veřejně starý král říkal, že Hamza je „potěchou jeho oka“.
Nyní je korunním princem Jordánska syn krále – šestadvacetiletý Husajn. Nese jméno svého dědečka, a pokud usedne na trůn, pravděpodobně pod jménem Husajn II.
