Hlavní obsah

Nehoda, či atentát? Jediný dostupný důkaz, který Polsku zbyl, jsou ostatky exprezidenta

 

Reklama

Musíme si uvědomit, že vrak letadla ani černé skříňky Ruská federace dosud nevydala, říká polský překladatel.

Článek

Šest a půl roku po tragické letecké nehodě u Smolenska, při níž zahynulo mnoho příslušníků polských elit, začala v katedrále na krakovském hradu Wawel exhumace ostatků bývalého prezidenta  Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie.

Zásah v místě posledního odpočinku polských panovníků má otevřít nové vyšetřování havárie. Iniciovala ho vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr-dvojče Jaroslaw. Zdůvodňuje ho podezřením, že Lech Kaczyński se u Smolenska nestal obětí letecké nehody, jak tvrdily výsledky předchozího vyšetřování, ale atentátu v důsledku polsko-ruského spiknutí.

Prokuratura sice tvrdí, že jde o zcela odůvodněný krok vyšetřovatelů, polskou veřejnost však exhumace rozděluje.

Může tedy něco nového přinést?

„Ostatky obětí jsou, dalo by se říct, jediným důkazem těchto událostí na území Polské republiky," říká polský překladatel Jerzy Dziewiecki, který dlouhodobě žije v Česku. „Musíme si uvědomit, že vrak letadla ani černé skříňky Ruská federace dosud nevydala. A tak polská vojenská prokuratura, která vede vyšetřování, se v podstatě rozhodla zkoumat jediný dostupný důkaz."

Proč upadlo křídlo

Podle Jerzy Dziewieckého přišel s verzí, že u Smolensku nešlo o nehodu, ale o atentát, představitel strany Právo a spravedlnost, ministr obrany Antonín Maczerevicz.

„Byl dlouhá léta předsedou parlamentní komise zkoumající příčiny této katastrofy. Této komisi dominovali poslanci Práva a spravedlnosti a oni právě poprvé pozvali mezinárodní experty, kteří zpochybnili oficiální verzi ruské komise," říká překladatel.

Verze, podle níž nešlo o nehodu, stojí na tom, že podle situace na místě neštěstí nemohlo jít u Smolenska o prostou havárii. „Část vědců i Maczereviczova komise jsou přesvědčeny, že v křídle došlo k výbuchu," říká Jerzy Dziewiecki.

V Polsku se podle něho v té souvislosti mluví o tom, že za údajným atentátem stojí lidé z okruhu kolem Vladimira Putina (měl by to být trest nebo msta Vladimira Putina za to, že se Jaroslav Kaczynski v roce 2008 postavil proti ruským záměrům obsazení Gruzie).

„A druhá hypotéza je taková, že naopak to byli ruští jestřábi, kteří chtěli ztížit Putinovu situaci," uvedl překladatel.

Pětina Poláků věří na atentát

Po exhumaci ostatků Kaczyńského a jeho choti by podle polských médií měly následovat exhumace a expertizy ostatků dalších 81 obětí neštěstí. Celá tato prověřovací fáze podle odhadů potrvá až rok. Zapojí se do ní i dánští, portugalští a švýcarští odborníci.

Polská veřejnost je v této věci rozdělená na dva tábory: Jedni považují rušení klidu mrtvých za „ostudnou" součást politického boje nynější konzervativní vlády s liberálními předchůdci, druzí naopak doufají, že exhumace a další vyšetřování povedou k odhalení pravdy o národní tragédii.

„Před nedávnem jsem četl, že podle nedávných průzkumů je kolem 20 až 25 procent společnosti přesvědčeno, že došlo k atentátu," říká Dziewiecki.

Reklama

Doporučované