Článek
„Od 1. července chceme zavést nošení chirurgických roušek i v MHD,“ oznámil premiér ve středečním rozhovoru pro deník Právo. Ministr zdravotnictví už v pondělí avizoval, že to po dohodě s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou navrhne na příští vládě, týkat se to má i vnitřních prostor.
Bude to v době, kdy se Českem začala komunitně šířit delta varianta koronaviru - dvakrát nakažlivější než takzvaná alfa (či britská) mutace, stačit? Redakce Seznam Zprávy požádala o názor několik odborníků.
Epidemiolog Jan Kynčl upozorňuje, že vláda už zná oficiální postoj své vlastní odborné skupiny. „Existuje na to závěr klinické skupiny, která se většinově vyjádřila v hlasování a tam mírně převážila preference k respirátorům. To je závěr odborného uskupení na ministerstvu a všechno další je politické rozhodnutí,“ říká vedoucí epidemiolog Státního zdravotního ústavu.
Doporučení klinické skupiny Ministerstva zdravotnictví
„Vzhledem ke zkušenosti z minulého roku i při snižující se incidenci považuje KS za důležité zachovat používání respirátorů ve všech vnitřních prostorách, kde lze předpokládat nemožnost odstupu mezi osobami větší než dva metry.
Klinická skupina doporučuje zachovat respirátory ve vnitřních prostorách do 1. září. Pokud bude dostatečná proočkovanost, bude možné nošení respirátorů ukončit vzhledem k dosažení kolektivní imunity.“
3. června 2021
Závěr jednání klinické skupiny vyzněl pro ponechání respirátorů ve vnitřních prostorách, především v hromadné dopravě. Kynčl přitom není jednoznačným zastáncem respirátorů. „Já ctím závěr klinické skupiny, ten je pro mne závazný, jakkoli můj názor může být trochu odlišný. Ale pokud odborná diskuze proběhla, tak ji musím respektovat,“ říká.
„Za sebe mohu říct to, co jsem zmiňoval i v diskuzi, že není až tak zásadní jestli roušku nebo respirátor, ale hlavně něco. Zkrátka nějakou ochranu nosu a úst, to je zcela zásadní. Rouška je samozřejmě vhodnější než nic, případně než ‚držák padající brady‘, tedy módní doplněk, který je občas k vidění,“ dodává.
Neměnit to pořád tam a zpátky
Podobný argument zmiňuje i viroložka Ruth Tachezy. Názory v poradní skupině MeSES byly podle ní také rozdělené přibližně napůl, nějaká forma ochrany by ale podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry měla ve vnitřních prostorech a v hromadné dopravě zůstat.
„Mám pocit, že z hlediska akceptovatelnosti pro lidi je lepší nechat teď ty respirátory a neměnit to pořád tam a zpátky. Ale je pravda, že jednoznačná shoda nebyla. Část odborníků říká, že to lidé stejně nosí pod bradou a že je lepší, aby tedy nosili roušky pořádně, než respirátory špatně,“ říká Tachezy v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Tachezy dlouhodobě tvrdí, že používání roušek či respirátorů bychom měli přijmout jako běžnou součást života při nachlazení nebo v chřipkovém období.
„Pokud lidé budou v létě nosit roušky, pořád je to lepší než nic. Hlavně aby něco nosili. Pokud jim respirátory nevyhovují - může být. Na druhou stranu každý respirátor je jiný, o některých ani nevíte, že ho máte. Jde o tu filozofii, aby to lidé neodmítali a nepodceňovali,“ dodává.
V této situaci si to dovolit můžeme
Akademik Luděk Berec, jeden z autorů protiepidemického systému (PES), se zabývá matematickým modelováním epidemií. O šíření nákazy podle něj rozhodují dvě věci - počet kontaktů a pravděpodobnost přenosu. Pravděpodobnost přenosu výrazně klesá při použití vhodných ochranných prostředků.
„Když zvýšíme počet kontaktů a zároveň zvýšíme pravděpodobnost přenosu díky tomu, že přejdeme na roušky, tak trošku zvýšíme šanci na nárůst počtu případů. Ale zase už jsme v takové situaci, že si to asi dovolit můžeme. Nebál bych se toho, je to do značné míry kompenzováno čím dál větším proočkováním populace,“ říká Berec.
„Nová mutace je nakažlivější. To znamená, že kdybyste měl stejný typ kontaktu se stejnými ochrannými pomůckami a stál by proti vám někdo s alfou a s deltou, tak s větší pravděpodobností dostanete deltu. To, co nevím, a asi to přesně neví nikdo, je rozdíl v účinnosti roušky a respirátoru. Víme, že kvalitativně je to někde jinde, ale kvantitativně, jestli je to deset, dvacet, třicet nebo padesát procent… Já to nevím,“ pokračuje vědec z Centra matematické biologie Jihočeské univerzity.
Rozdělení na roušky a respirátory má podle něj i tak smysl podle toho, v jakém prostředí se člověk pohybuje.
„V prostorách, kde je šance, že ten kontakt bude bližší a dlouhodobější, to znamená třeba ve vlaku, v MHD nebo třeba na koncertech, tam bych se přechodu na roušky trošku bál. Ale třeba v obchodech, nákupních centrech, tam bych se bál méně. Ale to je spíše laický pohled, bylo by to nutné přesně spočítat, co se vyplatí nebo nevyplatí, na základě nějakých predikcí,“ dodává.
Musí se to pořádně hlídat
Současná situace umožňuje přechod na roušky přinejmenším vyzkoušet, souhlasí s Bercem Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
„Mohlo by se to zkusit, protože ta situace se zdá být dobrá. Možná, že i ta o dost nižší ochrana rouškami by stačila. Ale musí se pořádně hlídat, jestli se situace nezačne zhoršovat,“ říká Hořejší.
Varuje ale před podceněním nakažlivější delta mutace.
„Věcí, které se uvolnily, je víc. Zatím čísla celkového počtu případů, počtu případů na tisíc obyvatel nebo hospitalizací klesají. Ale kdyby se ta křivka začala obracet tak, jak se to před několika týdny stalo ve Velké Británii, tak by se omezení musela znovu obnovit,“ říká imunolog. Delta mutace podle něj může se zmíněnou křivkou zásadně zacvičit i v České republice.
„Ano, je to zásadní faktor. Nevím, jak je pravděpodobné, že se u nás stane to, co ve Velké Británii, že se to začne šířit komunitně. Zatím se mi zdá, že těch několik desítek ohnisek s touto variantou se daří lokalizovat a trasovat kontakty. Tak doufám, že to tak zůstane a že to dokážeme uhlídat,“ dodává. Jak už ale Seznam Zprávy informovaly, komunitní šíření už začalo.
