Článek
Afghánská rodina se pokouší dostat tzv. balkánskou trasou do Evropské unie. Zatím se jí to ale nedaří. Teď kempuje v opuštěné bosenské vesnici nedaleko chorvatských hranic.
Podobných uprchlíků zde zůstává mnoho. Někteří žijí v opuštěných budovách, které zde zbyly po válce v 90. letech. Jiní mezi troskami budov stanují. „Už jsme tu měsíc,“ svěřila se novinářům z Rádia Svobodná Evropa Mina. „Během té doby jsme se pokusili 10krát překročit hranici, ale pokaždé jsme byli deportováni. Chorvatští pohraničníci nám rozbili naše mobily, prohledávali tašky, zacházeli s námi špatně. Pak nás deportovali do velmi vzdálených míst. Vrátit se sem nám trvalo celý den. Na nohou mám ještě teď puchýře.“
Podobný příběh je v této oblasti velmi častý. Dánský výbor pro utečence registruje z období od května 2019 do dubna 2021 na 23 tisíc případů, kdy byli uprchlíci na hranicích zadrženi a vráceni do Bosny. Přičemž pracovníci humanitárních organizací odhadují, že tato čísla představují jen špičku ledovce. „Chorvatsko by s tím mělo přestat. Spousta lidí tu uvázla. Je to tu velmi těžké. Jsou tady lidé, kteří se pokusili přejít hranici třeba 50krát. Byli zadrženi a měli 50 rozbitých telefonů. Neexistuje jiné řešení. Nemůžeme se vrátit do Řecka a nemůžeme se ani hnout dopředu. Uvázli jsme tady uprostřed,“ stěžuje si Karim.
Všichni zde žijí ve velmi nuzných podmínkách. „Nosíme si vodu z řeky. Z tamtoho místa. Musíme ji pít nebo si z ní děláme čaj, všechno v ní myjeme a také se v ní koupeme,“ popisuje Safir Ahmad.
Poslední zpráva EU uvádí, že do Bosny a Hercegoviny přišlo od roku 2017 okolo 70 tisíc uprchlíků a stále tam zůstává asi 8 000 z nich.
Fotky zoufalého úprku. Tisíce uprchlíků přeplavaly moře.
Do španělské Ceuty, jež sousedí s Marokem, v rozmezí 48 hodin vstoupilo osm tisíc uprchlíků, většinou z Maroka, informuje britská BBC.
Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl dnes španělský tisk.
Jindy striktně hlídanou hranici marockou policií překonali utečenci přes moře. Někteří obepluli plot, jiní počkali na lepší podmínky při odlivu.
Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali.
Z moře španělští vojáci zachraňovali jednotlivce včetně dětí.
První pomoc poskytovala vyčerpaným a podchlazeným lidem na ceutských plážích například humanitární organizace Červený kříž.
Dosud se tamním úřadům podařilo vrátit zpět do Maroka 3 800 lidí. Někteří šli dobrovolně, jiné museli vojáci odvléci násilím.
Podle španělského tisku masivní vlna migrantů vznikla díky výraznému poklesu ostrahy hranice ze strany Maroka. Mezi Madridem a Rabatem v současnosti panuje napětí, protože španělské úřady poskytly pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu. Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo.
Ghálí (73) byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logroño kvůli covidu-19. Maroko v reakci uvedlo, že počínání Španělska narušuje dobré sousedské vztahy. Snímek ze španělské enklávy, 19. května.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala k nalezení společného řešení. „Teď je nejdůležitější, aby se Maroko i nadále snažilo zamezit nelegálnímu vycestování (z jeho území),“ uvedla dnes komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Nelegální překračování hranic uprchlíky není pro španělskou enklávu ojedinělou událostí. Minulý měsíc přešlo do španělské Ceuty přes 100 migrantů. Policie nicméně většinu vyhostila.
Zůstat mohlo jen pár desítek nezletilých. Snímek z 19. května ze španělské Ceuty.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
