Hlavní obsah

Proč se Kampa jmenuje Kampa? Názvy ulic v Praze vysvětlí cedulky

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

Radnice Prahy 1 plánuje ve vybraných ulicích v centru metropole rozmístit modré smaltované tabulky, vysvětlující, po kom jsou pojmenovány.

Článek

Radnice vytipovala ulice, kde by měly tabulky být, a nyní bude jednat o souhlasech s majiteli domů.

„Do konce roku bychom chtěli dojednat první sérii souhlasů majitelů. Pak bude řada na památkářích a po jejich schválení bude následovat výroba. Pokud nedojde k nějakým problémům a průtahům, mohli bychom na začátku jara mít první tabulky,“ uvedl mluvčí městské části Petr Bidlo

Radnice podle plánu, který schválili radní, vytipovali pro tabulky 73 ulic. Texty na tabulkách zpracoval zejména bývalý archivář a kronikář první městské části Antonín Ederer. „Tabulky budou opatřeny znakem městské části Praha 1 a QR kódem, který zprostředkuje podrobné informace, včetně jazykové mutace,“ uvedl zastupitel Karel Ulm (TOP 09), který je vzděláním historik a je jedním z iniciátorů projektu.

Popisu se dočkají ulice pojmenované po známých osobnostech, jako je Havlíčkova, Opletalova, Palackého, Washingtonova, Nerudova, Husova nebo Jungmannova, a také pražská nábřeží a známá náměstí. Tabulky však nabídnou také informace o méně známých osobnostech z historie Prahy. V ulici Na Kampě se například lidé budou moci dočíst, že ostrov Kampa je možná pojmenován podle Tycho Ganzeba z Kampu, který mohl pocházet z rodiny Tycha de Brahe a v 17. století zde vlastnil dům.

Kdy začaly mít pražské ulice jména

V Praze byly názvy ulic úředně zavedeny po sloučení čtyř pražských měst (1784) počínaje 27. říjnem 1787, jako nutný doplněk k domovním číslům, která byla v monarchii zavedena po roce 1770 a která orientační funkci plnila hůře než dosavadní domovní znamení. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy důsledně poněmčeny. Úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. Ostrovy, mosty a nábřeží byly od poloviny 19. století pojmenovány podle příslušníku habsbursko-lotrinské dynastie (Ferdinandova třída, Františkovo nábřeží) a byly zavedeny tři názvy podle purkrabího Chotka. Rok 1848 přinesl vlnu názvů českých a vlasteneckých (například Václavské a Karlovo náměstí) a překladů do češtiny. Podle některých zdrojů se úřední zásah do pojmenování uličních názvů s cílem jejich registrace objevil až začátkem 70.–80. let 19. století.

Reklama

Související témata:

Doporučované