Hlavní obsah

V Praze byla odhalena pamětní deska rodin zavražděných nacisty

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Pamětní desku šesti členů rodin Bondyových a Bergmanových popravených nacisty za druhé světové války odhalili dnes v ulici Elišky Krásnohorské na Starém Městě zástupci Iniciativy A.

Článek

Šest zavražděných pomáhalo členům skupiny Anthropoid v roce 1942 při útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Odhalení desky předcházela zádušní mše v chrámu sv. Víta za 294 obětí heydrichiády.

Deska je věnována Lidii Bondyové rozené Holznerové, Jiřímu Bondymu, Alexandru Bondymu, Hildě Bondyové, Friedě Holznerové a Zdenku Bergmanovi. „My jsme tuto desku měli připravenu už loni na jaře. Bohužel ani tři plánované termíny nebylo možné slavnostní odhalení uskutečnit. Prožívali jsme těžký rok. Význam rodiny Bondyových je tak velký, že jsme se rozhodli, že si zaslouží, abychom si je připomněli důstojně a odhalili ji v rámci malého vzpomínkového aktu,“ řekl Karel Polata z Iniciativy A.

Takzvaný příběh Gabčíkova kola začíná v roce 1936, kdy budoucí odbojář Vlastimil Moravec jezdil do Teplic a seznámil se s Lidií Holznerovou. Její rodina byla o dva roky později vyhnána z Teplic a přestěhovala se do Prahy. „V té době sílí obrovský tlak proti Židům. Nesmí nakupovat v obchodech, jezdit tramvají ani jezdit na kole. To kolo bylo pro Lidii citový dárek, kolo dostala od tatínka a přivezla si ho,“ řekl Vlastislav Janík, ředitel oblastního muzea Praha-východ.

V prosinci roku 1941 se bicykl dostal do rodiny Moravců a získal jej právě Vlastimil. Když parašutisté z Anthropoidu přicestovali do Prahy, objížděli terén na kole. Lidiin bicykl použil nakonec Jozef Gabčík a nechal ho na místě atentátu. Nacisté však vypátrali majitele kola, rodinu odvezli do Terezína a poté do koncentračního tábora Mauthausen, kde všichni zahynuli.

Slavnostního aktu se zúčastnili rovněž zástupci Junáka, Českého svazu bojovníků za svobodu, České lékařské komory a dorazil i předseda pražské Židovské obce František Bányai. „Připomínání jednotlivých obětí je strašně důležité, protože si uvědomujeme, jakou hrůzu ti lidé museli prožívat, když byli nejdříve okradeni, vyhnáni, poníženi a nakonec zavražděni,“ řekl Bányai.

Reklama

Doporučované