Článek
Podle mezinárodně srovnatelných údajů, které nově zveřejnili statistici EU, utratily české domácnosti v roce 2017 celkem 8,2 procenta všech spotřebitelských výdajů za tzv. „neřesti”. Více peněz na prostituci, drogy, alkohol a tabák daly už jenom dvě další evropské země, čímž se Česko umístilo na pomyslné třetí příčce.
Na samotném vrcholu neřestného žebříčku Eurostatu jsou Lucemburčané. Ti utratili za výše uvedené položky 9 procent. Druhé místo obsadili s 8,3 procenta Maďaři a za nimi jsou s odstupem jenom jedné destiny Češi.
Nejméně za prostituci, drogy, alkohol a tabák utrácí shodně s 3,2 procenta Nizozemci a Němci, za kterými následují s 3,3 procenta Rakušané.
„Údaje je třeba brát s jistou rezervou, neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích EU či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti,” vysvětluje analytik CZECH FUND Lukáš Kovanda.
Kdo vítězí zvlášť na prostituci, drogy, alkohol a tabák?
Statistici rovněž vyčíslili neřesti jednotlivě. Za prostituci dají podle jejich údajů v Evropské unii nejvíce svých spotřebitelských výdajů Maďaři, konkrétně 0,9 procenta. Češi na ni dají pro srovnání 0,2 procenta.
Na drogy mají nejvyšší výdaje Italové s 1,5 procenta, za kterými jsou Irové s celým jedním procentem. České domácnosti dají na drogy celkem 0,4 procenta.
Výrazný skok Češi ukázali u tabáku, za který utratili v roce 2017 až 4,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V této neřesti je v EU předčily už pouze Lucemburčané s 5,6 procenta.
Na alkohol zvítězili Estonci s 5,2 procenta. Za nimi následují Lotyši (4,9), Litevci (4,0) a Poláci (3,5), přičemž Češi byli na pátém místě s 3,3 procenta. Podle Kovandy zde ovšem figuruje „pověstně levné české pivo”.
„Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU,” dodává Kovanda.
Třeba Slováci tak podle hlavního analytika CZECH FUND utrácí za neřesti výrazně méně než Češi. V konkrétních číslech 5,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. K tomu podle Kovandy přispívá „i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci”.
