Článek
Tím, jestli si lidé myslí, že mají slavné děti protekci, se už Jiřina Anna Jandová nějakou dobu nezabývá. „Nemá to cenu. Určitá skupina lidí v tom vidí obrovskou protekci, pak je tady ale také skupina, kterou se snažím přesvědčovat tvorbou. Svoje písničky převážně skládám, takže je to autorské. S tátou pracuju, zpívám, ale to gros je moje,” říká Jandová.
Josef Vágner je z rozrostlé, úspěšné hudební rodiny. „Myslím, že v momentě, kdy to lidé začnou řešit, tak to znamená, že se dostáváme do jejich povědomí a mají potřebu trávit čas a energii tím, že o nás mluví. A to je vlastně dobře,” vysvětluje Josef Vágner.
Odmala se děti slavných rodičů musejí vypořádávat s velkým tlakem a pozorností. „Už od školkových besídek pozoruju, že všichni vždycky zvedali hlavu a čekali, co to je za holčičku toho Dalibora Jandy,” vypráví Jandová.
Rodiče Josefa Vágnera jsou oba hudebníci, Jiřina Anna má v hudbě angažovaného jenom otce.
„Táta ale nechtěl, abych zpívala. Nejsme hudební rodina. Táta byl první profesionál. A určitě mi podobnou kariéru nedoporučoval. Je z toho vlastně nešťastný dodnes.”
Josefova rodina hudební je, zpívali nebo hráli i tetičky a strýčkové. „Ale můj táta nechtěl, abych začal se zpíváním úplně odmalička. V prvním muzikálu jsem hrál v devíti letech, všechny se mnou ale obíhala mamka. On se toho nechtěl účastnit.”
