Hlavní obsah

Vakcínu jim vozí až do obýváku. „AstruZenecu berou skoro všichni“

Foto: Tomáš Svoboda

Brněnský očkovací tým jezdí s vakcínou za nepohyblivými lidmi až domů.

Reklama

Za nepohyblivými osmdesátníky v Brně vyráží speciální očkovací tým. Reportér Seznam Zpráv zjišťoval, jak skupina nejohroženějších přijímá vakcínu proti covidu.

Článek

„Prosím vás, dinosauři vymřeli a zůstali ptáci. Třeba vymřeme taky a zůstanou po nás nějaké veverky,“ říká s lišáckým úsměvem 88letý Jindřich Ryšánek. Před dvěma lety ovdověl, z věžáku v centru Brna už skoro nevychází. Ač se kvůli covidu cizím lidem a návštěvám vyhýbá, v úterý rád udělal výjimku.

Rázem má v obýváku ženy, které baví historkami. Tříčlenný očkovací tým, který od minulého týdne rozváží po Brně vakcínu desítkám nepohyblivých seniorů, chvíli před druhou odpoledne dorazil i za ním. „Samozřejmě jsem rád. Vždyť jsem se o vakcínu sám přihlásil. Kdybych mohl chodit, přijdu do očkovacího centra. Ale s těmi mými klouby? Navíc mám občas závratě,“ vypráví usazený v křesle, zatímco jeho dcera, která kvůli očkování přijela z Prahy, naslouchá u dveří. Předtím otce tři měsíce neviděla.

Vedoucí týmu Regina Slámová si poslechne jeho dech, změří mu tlak. „Máte na něco alergii? Berete léky na ředění krve?“ ptá se pacienta. Každé návštěvě také předchází konzultace očkujících s praktikem klienta. Vědí, jakou anamnézou zájemci trpí a jestli pro ně očkování není rizikové.

Kolegyně Alice Hradská v týmu plní roli zdravotní sestry. Po chvíli natáhne do stříkačky dávku vakcíny od firmy AstraZeneca. Právě tou některé země, včetně Rakouska či Německa, starší lidi neočkují. Chybí prý více dat o účinnosti pro starší.

„Je mně to jedno. Samozřejmě jsem slyšel, že to má být jen pro šedesátníky. Ale věřím odborníkům: Když řekli, že to dávat lze, tak to lze. Jsem celý život zvyklý, že když se něco řekne, tak to platí. O tom se nepochybuje,“ odvětí Ryšánek.

Na stole má rozečtenou učebnici algebry. Vyrůstal za války, zprávami o pandemii se přehnaně nestresuje. Přesto si váží, že už vakcínu - narozdíl od mnoha vrstevníků - dostal. „Setkáváme se s úžasně pozitivním přijetím a lidé nám ze srdce děkují. Někdy jsou dlouhodobě izolovaní a nechodí za nimi ani vlastní rodina, nákupy nechává za dveřmi. Tito lidé teď mají pocit, že na ně my mladší myslíme. A zároveň si říkají, že už je jen tak něco neskolí. Života si váží i ve vyšším věku, v očkování často mají navrácení pocitu jistoty,“ popisuje Slámová.

Mobilní tým objíždí nepohyblivé Brňany třikrát týdně v červené fabii. Řídí ji Iva Valentová. Administrátorka zároveň zařizuje termíny návštěv. „Většinou na daný den domlouváme lidi, kteří bydlí poblíž, abychom neztrácely čas přejížděním,“ vysvětluje.

V každé domácnosti se zdrží necelou půlhodinu. Imobilní Brňané starší osmdesáti let si očkování objednávají na telefonním čísle 771 135 452. „Evidujeme nyní necelé tři stovky zájemců,“ doplňuje Slámová.

S kolegyněmi za den stihnou asi deset zájemců, stejný počet dávek natáhnou z jedné ampule. Zároveň musejí zvládat i svou kmenovou zdravotnickou práci. „Běžně jsem jako sestra na ortopedickém zákrokovém sálu. Není to teď sice utlumené úplně, ale mám víc času. Tak jsem si řekla, že budu nějak užitečná,“ říká Alice Hradská, která zájemcům doma píchá vakcíny.

Ráno si potřebné vybavení přichystají v kmenové Poliklinice Zahradníkova. „U krajského koordinátora jsme domluvili 600 dávek. Vakcínu skladujeme v běžné lednici při teplotě od dvou do osmi stupňů Celsia. Dokonce jsme se domluvili s mobilním operátorem, takže lze hlásit případný výkyv teploty esemeskou. Můžeme rychle reagovat,“ popisuje šéf Sdružení zdravotnických zařízení II Brno Dan Zeman. Právě městská příspěvková organizace službu zajišťuje, vakcíny dostala skrze Nemocnici Milosrdných bratří.

Před jedenáctou dopoledne trojice zvoní na řadový domek v Králově Poli. Stanislav Maryška kvůli bolavým nohám nebyl venku už dva roky. S manželkou Věrou žijí skoro šedesát let, poslední rok se ale kvůli covidu odstřihli od okolního světa. „Dcera nahoru chodí každý den, protože nosí taťkovi léky, občas se zastaví vnuk. Ale jinak nikdo,“ shodují se manželé.

Pár věří, že se jeho život po očkování částečně vrátí do starých kolejí. „To víte, že jo. Už se těším. A kterou vakcínu mi dáte, AstraZenecu? Slyšel jsem, že se nemá dávat starým. Strach nemám, ale chci vědět, jak to s ní je,“ říká jasně.

Doktorka mu popisuje vlastnosti jednotlivých vakcín. „Astru díky snadnému skladování můžeme přivézt až k vám v tašce. Všechny typy schvaluje evropská organizace k tomu určená. Důvěřuju odborníkům, co to mají na starosti,“ uklidňuje zájemce Slámová.

Také nejohroženější skupina čelí záplavě často protichůdných informací. Jednu z dalších v úterý přidává na sociální síti Twitter samo Ministerstvo zdravotnictví. Oproti předchozím pochybnostem některých států velebí AstraZenecu. „Dobrá zpráva! Účinnost vakcíny je už po první dávce u osob nad 65 let 94 %. Nová data představil Řídící výbor EU pro nákup vakcín. Pro porovnání, u vakcín od Pfizer je to 85 %,“ vzkazuje zájemcům. Experti přitom resortu namítají, že možná popletl některé údaje. Ani oficiální čísla výrobce o tak vysoké účinnosti nehovoří.

Podle Slámové jsou však senioři za vakcínu rádi a britskému výrobku se doposud víc bránili jen dva lidé.

Maryškovi ani před očkováním nepropadali panice. Stanislav i po osmdesátce doma čte knížky nebo surfuje na internetu. Má tedy dost informací o pandemii. „Nějak se z toho nehroutíme. Co má být, to bude. Co nám zbývá. My jsme si své odžili, ale co ti mladí? Vadilo by nám, kdyby měla vliv na generace, co jsou po nás,“ líčí rozpoložení manželka Věra.

Respekt k nemoci přiznávají. Příbuzní jejich známých s covidem zemřeli. „Určitě to nepodceňujeme. Nosíme roušky. Výraz chřipečka - to byl teda gól,“ říká Stanislav.

Trojice kolem poledne dorazí také za manželi Lobovými do Jundrova. „Těší mě. Kdybych mohl, tak si stoupnu,“ vítá lékařku osmdesátník Rudolf, který je upoutaný na vozík. Jeho manželka právě slaví narozeniny.

Přiznává, že je poslední dobou z pandemie ve stresu. Naměří jí i vyšší tlak než obvykle. „Mám od rána do večera puštěné zprávy v televizi a všechno to slyším. Jestli bude vakcína účinkovat, budu klidnější,“ říká Ludmila.

Když se před časem nechala očkovat proti chřipce, druhý den dostala teploty. Od té doby už k vakcínám důvěru neměla. „Místo vpichu může zrudnout. Patří to k tomu. Vakcína se musí vstřebat. Může se objevit zvýšená teplota, nevolnost, někdy i bolesti kloubů. Pokud by problémy přetrvávaly, ozvěte se praktikovi,“ poučuje Slámová.

Foto: Tomáš Svoboda

Manželé Lobovi.

Tým po vakcinaci u každého počká ještě čtvrt hodiny, aby mohl zasáhnout, pokud by se pacientovi udělalo špatně. Očkovaní podepisují informovaný souhlas a dostávají potvrzení.

V Brně je 20 tisíc lidí starších osmdesáti let. Nepohyblivých je několik stovek. „Na ty jsme cílili,“ vysvětluje ředitel Zeman.

Očkující se vždy ptají, kdy mají očekávat druhou dávku. Oceňují, že už se kvůli ní nemusejí nikam registrovat ani hlásit. „Přeočkování touto vakcínou následuje asi za 4 až 12 týdnů. V poslední době se ukazuje, že účinnost je nejlepší právě až za delší dobu, protože se vytvoří více protilátek. Sami se vám ozveme několik dní předem,“ uklidňuje Slámová lidi.

Zatímco tisíce jejich vrstevníků často prohrávají boj o život na přeplněných JIPkách, tito osmdesátníci vítají naději. „Někdo si může říct: Jsou nemobilní, stejně nikam nechodí. Jenže někteří neviděli rodinu rok. Chtějí zase přivítat vnuka nebo pravnučku. To je pro ně často jediná hlavní radost. Ne jen zbytek života koukat do čtyř stěn,“ říká Zeman.

Reklama

Doporučované