Hlavní obsah

Válčí se o identitu. Do boje o Karabach se míchá Rusko i Turecko

Foto: Profimedia.cz

Příměří uzavřela Arménie s Ázerbájdžánem v roce 1994, o Náhorní Karabach ale bojují i nadále.

Reklama

Článek

Na prahu Asie vypukla válka – zakavkazské země Arménie a Ázerbájdžán oprášily letitý konflikt. Od nedělního rána v bojích o Náhorní Karabach padlo podle oficiálních čísel více než sto lidí.

Konflikt napjatě pozoruje mezinárodní společenství a zejména regionální hráči, tedy Turecko a Rusko. Co se v regionu děje a proč boje o Náhorní Karabach propukly zrovna teď?

„Myslím si, že načasování není překvapivé,“ vysvětluje v Checkpointu Arzu Geybullaevaová, ázerbájdžánská novinářka žijící dlouhodobě v tureckém exilu. „Karabach není na denní agendě, pozornost je upřena na Spojené státy před prezidentskými volbami, na Bělorusko a tamní povstání,“ jmenuje novinářka některé z faktorů.

Náhorní Karabach

Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.

V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.

V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.

Foto: Crisis Group, Seznam Zprávy

Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.

Kdo s kým bojuje?

Fakticky jde o boje Ázerbájdžánu a arménských separatistů, které podporuje Arménie. Ázerbájdžánskou stranu otevřeně podporuje Turecko. Do konfliktu se zapojuje i Rusko, které udržuje vztahy s oběma zeměmi. Ty se liší také kulturně – většina Arménů jsou křesťané, většina Ázerbájdžánců muslimové.

„Atmosféra v Ázerbájdžánu je euforická,“ popisuje novinářka Geybullaevaová situaci přímo v zemi. „Lidé aplaudují vládě, aplaudují armádě. Poté, co vláda vyhlásila stanné právo a ministerstvo obrany povolalo vojáky ze zálohy, propuklo nadšení – mladí muži se chystají do první linie, dobrovolníci se přidávají k armádě a jejich rodiny je v tom hlasitě podporují.“

Arméni považují území Náhorního Karabachu za své kulturní dědictví. „Karabach je pro arménskou identitu hodně velká věc. Přistupují k němu jako k něčemu, co do jejich identity neoddiskutovatelně patří,“ popsala uvažování Arménů analytička Asociace pro mezinárodní otázky a odbornice na Rusko, Kavkaz i Střední Asii Tereza Soušková.

Podle Souškové tak ani jedna strana kvůli své identitě nemůže dělat ústupky. „Takže prohra jednoho znamená výhru toho druhého a naopak. V této situaci se oba státy dostaly do slepé uličky,“ dodává expertka.

Poslechněte si oba rozhovory v aktuální epizodě podcastu Checkpoint. Najdete ji v přehrávači nad textem.

Checkpoint

Čtvrthodinka o světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify, v Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám pište na audio@firma.seznam.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Reklama

Doporučované