Hlavní obsah

Vandalové zničili na Oravě židovský hřbitov, povalili 60 náhrobků

Foto: Židovský cintorín Námestovo נאמעסטאווא, Seznam Zprávy

Vandalové na slovenském židovském hřibitově zničili desítky náhrobků.

Reklama

Zničené desetileté úsilí na obnovu židovského hřbitova za sebou nechali vandalové na slovenské Oravě. Jedno z témat, kterému se věnuje středeční Středoevropský deník. Dočtete se také o protestech za nezávislost polské justice, které se plánují ve 130 městech, či úspěchu rakouské policie, která zmařila plán teroristického útoku na vídeňské vánoční trhy.

Článek

Bezprecedentní útok na židovský hřbitov

Neznámí pachatelé v severoslovenském městě Námestovo zdemolovali židovský hřbitov na břehu Oravské přehrady. Povalili a rozbili nejméně 60 náhrobků hřbitova, který posledních deset let obnovovali dobrovolníci v rámci sdružení Pamatuj.

„Takový nálet vandalismu, jaký jsme zjistili na židovském hřbitově v Námestově, nebyl ani za 2. světové války,” napsal na sociálních sítích správce hřbitova Karol Kurtulík. „Volali mi známí z Izraele, Švýcarska a dalších částí světa,” cituje ho deník SME.

Podle odhadů je na místě pochovaných asi 3000 lidí, zachovalo se 400 hrobů, ale ne každý měl pomník. Policie devastaci hřbitova vyšetřuje.

Polsko je kvůli soudnictví na nože

S neobvykle silným apelem na titulní stránce vyšel v úterý polský deník Rzeczpospolita. Vyzývá k jednání, dohodě a uklidnění emocí v současné krizi kolem soudnictví. Deník nabízí jako východisko kompromisní návrhy lodžského soudce, které by zmírnily reformy přijaté vládou strany Právo a spravedlnost (PiS).

Foto: Repro Rzeczpospolita

Vydání deníku Rzeczpospolita z 18. prosince 2019.

Krize v polské justici se vyhrotila v posledních týdnech. Polský nejvyšší soud na základě rozsudku Soudního dvora EU rozhodl, že dvě z klíčových institucí, jejichž fungování a personální obsazení změnily reformy prosazené stranou PiS, nejsou nezávislé na vládě.

Strana v protiútoku navrhla tzv. disciplinární zákon, jenž by umožnil trestat nebo odvolávat „neposlušné soudce”, kteří neuznávají či zpochybňují reformované instituce. Vláda ani prezident nešetří ostrými vyjádřeními a znovu mluví o „nadřazené soudcovské kastě”. Proti zákonu se má ve středu protestovat ve 130 polských městech.

Podle kritického posudku parlamentních legislativců by nový zákon porušil zásadu nadřazení evropského práva nad polským a také by znamenal ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců. V rámci legislativního procesu se k návrhu zákonů vyjádřil i nejvyšší soud. Ten ve svém zdrcujícím stanovisku zmínil v dlouhodobém horizontu riziko opuštění Evropské unie.

PŘEHLED STŘEDOEVROPSKÉHO DĚNÍ Z 17. PROSINCE 2019:

Zmařený teroristický útok

Rakušané zabránili teroristickému útoku na vídeňských vánočních trzích. Policie obvinila tři Čečence z plánování bombového útoku. Mělo k němu dojít mezi Vánocemi a Novým rokem na jednom z trhů u vídeňské katedrály sv. Štěpána.

Dva muže ve věku 25 a 31 let policie zadržela, třetí muž už si odpykává trest za to, že se pokusil přidat k teroristické organizaci Islámský stát. Přípravy útoku koordinoval z vězení pomocí nelegálně drženého mobilního telefonu. Podle agentury APA plánovali muži útoky i ve Štrasburku a v Německu a Lucembursku.

Poslanci Spolkového sněmu mají rekordní počet asistentů

Na rekordních 5336 stoupl letos počet státem placených asistentů poslanců Spolkového sněmu. Podle Süddeutsche Zeitung jich asi polovina pracuje přímo v berlínském Bundestagu. Zbytek tráví svou pracovní dobu v poslaneckých kancelářích po celé zemi.

Každý zákonodárce smí na členy svého týmu na náklady státní kasy vydat zhruba čtvrt milionu eur. Po změně volebního zákona v roce 2013 začal růst počet poslanců Spolkového sněmu, kdy se vyrovnává počet tzv. převislých mandátů. Standardně by měla mít dolní komora německého parlamentu 598 členů. Teď jich je ale 709 a po příštích volbách by jich už mohlo být více než 800. Za poslanecké asistenty tak němečtí daňoví poplatníci za rok 2019 vydají 253,7 milionu eur.

Obětí mrazu přibývá

V Maďarsku během listopadu a prosince už umrzlo nebo zemřelo na podchlazení 37 lidí. Dvě třetiny z nich zemřely v nevytápěném bytě nebo domě, zbytek byl bez domova. Počet obětí mrazu se oproti loňsku zvýšil. Sociální centra v Budapešti jsou přeplněná. V parcích a na městských ostrovech žije podle serveru Népszava na 259 lidí.

Reklama

Související témata:

Doporučované