Hlavní obsah

Vánoční svátky jsou pro divoká zvířata v Praze krizová. Záchranná stanice jich ošetřila osmdesát

Pražská záchranná stanice loni ošetřila 4 713 divokých zvířat. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

5. 1. 20:38

Volně žijící živočichové nejvíce trpí při silvestrovských ohňostrojích. Jen kvůli tomu novoročnímu museli ošetřovatelé v pražské záchranné stanici pomoct pěti zvířatům.

Článek

Silvestr je pro volně žijící zvířata nejnebezpečnější částí roku. Do záchranné stanice v Praze se za dva sváteční týdny dostalo osmdesát živočichů.

„Největším nebezpečím jsou pro zvířata ohňostroje, protože je vyděsí natolik, že v panice začnou prchat. Většina z nich navíc ve tmě dobře nevidí, a tak narazí do nějaké překážky nebo vběhnou pod auto,“ vysvětluje hlavní ošetřovatelka pražské záchranné stanice Zuzana Pokorná.

Pracovníci stanice v pražských Jinonicích pomohli třeba zraněným ježkům, netopýrům nebo srncům. Nejčastějšími „pacienty“ jsou ale ptáci, o Vánocích to byly zvláště labutě.

Zvířata o svátcích trápí především ohňostroje. Jen kvůli tomu novoročnímu přibylo v pražské záchranné stanici pět živořichů. Kolik dalších zvířat se zranilo nebo uhynulo, se nedá odhadnout. Ošetřovatelé v záchranné stanici proto podporují návrh primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), aby ohňostroj na přelomu příštího roku vystřídala například tichá světelná show.

Zajímá mě váš názor: Jaký byste ne/chtěli příští novoroční ohňostroj? 🙂 Ten letošní připravovalo ještě minulé vedení,...

Zveřejnil(a) Zdeněk Hřib - primátor Prahy dne Čtvrtek 3. ledna 2019

„Pro zvířata je to obrovský stres, a proto bychom byli rádi, kdyby byla pro volně žijící živočichy zvolena nějaká vhodnější varianta,“ podporuje Hřibův návrh Pokorná.

Národní síť záchranných stanic funguje po celé republice. Největší zátěž ale připadá právě na tu pražskou, ačkoliv zabezpečuje nejmenší území. Loni její pracovníci ošetřili 4 713 zvířat, tedy zhruba pětinu všech přijatých živočichů v celém Česku.

„Každý rok to číslo roste, což bereme pozitivně. Je to pro nás sice větší zátěž, ale odráží to fakt, že se lidé zaprvé o zraněná zvířata starají a zadruhé že o nás vědí. Není to pravděpodobně způsobené tím, že by zraněných zvířat přibývalo,“ myslí si Pokorná.

Ne každé zvíře ale potřebuje pomoc. Pokud třeba mláďata zajíců nebo srnců leží klidně osamocená v trávě, jejich matka bude pravděpodobně nedaleko. Viditelně zraněné nebo nemocné volně žijící živočichy však může člověk zachránit jen tím, že kontaktuje místní záchrannou stanici. Jednotlivá telefonní čísla jsou na stránkách zvirevnouzi.cz nebo v mobilní aplikaci Zvíře v nouzi.

Doporučené