Vdává se japonská princezna. Žádná pohádka se ale nekoná

Agentura spravující záležitosti japonské královské rodiny v pátek oznámila, že se 29letá neteř císaře Naruhita, princezna Mako, provdá za svého dlouholetého snoubence. Zpráva, po které by se daly očekávat salvy radosti a pompézní oslavy, však v Japonsku budí emoce opačné. Princezna si bere prostého a navíc neoblíbeného Japonce z lidu.

Svého nastávajícího Kei Komura potkala princezna Mako na vysoké škole. Když ale v roce 2017 oznámili zasnoubení, strhli na sebe lavinu nechtěné mediální pozornosti a rozlítili japonskou společnost, podle které Kei Komuro není dostatečně „dobrý“ na to stát po boku císařovy dcery. Intenzivní tlak si vybral svou daň – princezně byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha, uvedla japonská veřejnoprávní stanice NHK.

Kdo by na královské svatbě očekával kočáry tažené koňmi a salvy z děl, bude zklamán. Žádná oficiální královská sláva se totiž konat nebude. Naopak – princezna Mako se vzdá nároků na královské dědictví a plánuje začít úplně obyčejný život v New Yorku, kde její devětadvacetiletý nastávající pracuje v advokátní kanceláři.

Jen těžko jí toto rozhodnutí vyčítat. Už jen zasnoubení bylo nekonečně pitváno a propíráno v médiích. Negativní reklamě nijak nepomáhala ani princeznina rodina, která do jisté míry rétoriku veřejnosti podporovala.

Zprávy v tisku zhatily i první termín svatby plánovaný na rok 2018. Část Komurova školného měly pokrýt peníze, které rodině dlužila Komurova matka. To vedlo ke vzniku přesvědčení, že je Komuro „zlatokop“.

Na naléhání svého budoucího tchána, korunního prince Akišina, vydal Kei Komuro 28stránkový dokument vysvětlující půjčku a jeho právník později slíbil, že peníze budou vráceny. Škoda napáchaná na jeho pověsti už ale byla nevratná.

Členové japonské rodiny, nejstarší královské linie na světě, mají od konce druhé světové války jen symbolické funkce – zrcadlit slávu, inklinovat k dokonalému vzezření a oplývat diplomatickými výroky. Oproti princi Harrymu a Meghan Markleové princezna Mako a Kei Komuro s velkou pravděpodobností nikdy nevystoupí v pořadu Oprah Winfreyové ani nedostanou produkční smlouvu s Netflixem. Po klepech lačnícímu japonskému bulváru tak nezbývá nic jiného, než se vyžívat i v těch nejmenších detailech.

Poslední mediální skandál rozpoutal obyčejný účes. Fotografové zachytili Komura po příletu do New Yorku s vlasy svázanými do culíku. Okamžitě se dostal na titulní stránky japonských plátků. Na sociálních sítích explodovala bomba komentářů hodnotící jeho nevhodný vzhled a nehodnost královské rodiny.

Unavená vší nechtěnou pozorností a negativními náladami se princezna Mako rozhodla veškerých nástrah královského života vzdát. V tom nejlepším případě japonské zákony nařizují, aby byly ženy s modrou krví hodlající se provdat za prosté muže z lidu vymazány z rodokmenu. Na Chryzantémovém trůnu smí usednout vždy jen mužský následník trůnu – v tomto případě korunní princ nebo jeho syn.

Chryzantémový trůn existuje více než 15 století. Mužského dědice v minulosti zajišťovaly praktiky konkubinátu – po většinu japonské historie aristokratické rodiny dobrovolně poskytovaly své dcery, které císařům na částečný úvazek sloužily jako milenky. Pravděpodobnost, že alespoň jedna z nich porodí syna, tak byla vysoká.

Řešení japonského problému s mužskými následníky trůnu má jednoduché řešení – změnu zákona, který by umožňoval nastoupit na trůn i ženám. To však razantně odmítají nacionalistické strany. Jeden bývalý ministr vlády nazval mužskou linii císařské rodiny „tím nejvzácnějším pokladem japonské rasy“.

Stejné zákony, které zbaví princeznu Mako královské hodnosti, ji také opravňují k oficiálnímu obřadu „na rozloučenou“ a věnu v hodnotě okolo 1,4 miliardy dolarů, které jí mají pomoci v zahájení nového života.

Ne však v případě princezny Mako, která se jako první členka královské rodiny od druhé světové války rozhodla vzdát jak oficiálních poct, tak i štědrého věna.

Namísto toho se pár plánuje vzít v Tokiu a koncem roku se v tichosti přesunout do New Yorku.

Princezna Mako zdaleka není první Japonkou, která se rozhodla pro útěk ze zlaté klece. O život pod drobnohledem nestála například ani císařovna Masako, bývalá diplomatka se vzděláním z Harvardu a Oxfordu, kterou unavovala intenzivní pozornost věnovaná jejím šancím na zplození mužského dědice.

Ačkoli ji japonská společnost považovala za naději na modernizaci monarchie, na druhou stranu tatáž společnost udělala z císařovnina lůna dennodenně probíraný veřejný zájem.

Ve chvíli, kdy si na oficiální událost vzala nižší podpatky, lidé začali diskutovat nad jejím potenciálním těhotenstvím. Analytici trávili dlouhé hodiny přemítáním, zda by královské dítě mohlo zachránit japonskou ekonomiku nebo zvrátit klesající porodnost. Kritiku císařovna schytávala i ve chvílích, kdy byla na oficiálních akcích spatřena se sklenicí vína. Novináři pravidelně přicházeli s odhady data narození jejich potenciálního potomka pokaždé, kdy pár strávil noc v hotelovém císařském apartmá. Pak se ale jednou v paláci konala tisková konference – princezna Masako oznámila potrat a stáhla se z japonského veřejného života.

Princezna Mako bude devátou ženou japonské královské rodiny, která se provdá za obyčejného občana.