Ve firmě nemá ani jeden přenos covidu. Teď vyzývá ostatní: Udělejte totéž

Zatímco zákonodárci, vláda a hejtmani řeší, zda je kvůli pandemii nutný nouzový stav, a přou se o epidemická opatření, v českých firmách se zdola rodí spontánní proticovidové iniciativy. Naplno se do formování proticovidové fronty „zdola“ pustil spolumajitel textilní firmy Malfini, investor služby Liftago, ústecký komunální politik a aktivista hnutí Lidé PRO Martin Hausenblas.

Hausenblas začal koncem ledna posílat na sociální sítě emotivní videa, v nichž vyzývá lidi, aby se semkli v boji proti covidu a spontánně se pustili do boje s šířením nákazy. Začít je podle něj třeba právě ve firmách, jejichž majitelé v tom mají jedinou šanci odvrátit hrozící ekonomický kolaps.

„V naší firmě Malfini s 350 lidmi nemáme jediný případ komunitního přenosu koronaviru, protože dodržujeme řadu bezpečnostních opatření. Dal jsem veřejný závazek, že zajistím opatření, aby se v mé firmě nešířil virus,“ říká Hausenblas a ke stejnému závazku vyzývá i další byznysmeny. Ti navíc mají o své proticovidové strategii informovat na sociálních sítích pod hashtagem #spoluzrusimecovid, aby tak dál šířili nejen jeho výzvu, ale také osvětu a měnili tím myšlení lidí.

Hausenblas doufá, že když se o bezpečnostních opatřeních bude na sítích mluvit a postaví se za ně osobnosti z byznysu, budou přijatelnější i pro širokou veřejnost. „Může to být cesta k obnovení společenské dohody,“ doufá.

Opatření, která podle Hausenblase výrazně zbrzdila nákazu mezi jeho vlastními zaměstnanci, zveřejnila společnost Malfini na svém firemním webu už před časem. Teď vyzval majitel ve videu na Facebooku a Twitteru své tři kamarády a podnikatele, aby se zachovali stejně.

Svou výzvu poslal jmenovitě na Josefa Průšu, spolumajitele výrobce 3D tiskáren Prusa Research, Jana Berana, manažera potravinářské firmy Nutricia (součást koncernu Danone), a konečně na Martina Ducháčka, bývalého manažera, dnes investora fondů RSJ. Žádá po nich, aby se i oni podělili o zkušenosti se svými proticovidovými strategiemi a oslovili další lidi z branže.

K výzvě se už minulý týden jako první otevřeně přihlásila Nutricia. Její šéf Jan Beran nechtěl pro Seznam tento krok komentovat, protože prý nemá oprávnění mluvit pro média. Strategie firmy je ale dostupná na firemním webu.

Na výzvu reagoval i Ducháček, přestože před časem z výkonného managementu RSJ odešel. „Předal jsem informace o výzvě vedení RSJ, sám už se těmto záležitostem nevěnuji,“ říká. Dodal však, že RSJ má už od jara nastavené procesy, které firmu mají před nákazou co nejlépe zabezpečit. „Najímali jsme na to dokonce externí poradenskou firmu a osvědčilo se nám to,“ podotkl.

Také Prusa Research věnuje bezpečnostním opatřením velkou pozornost. „Iniciativu, k jaké vyzývá Martin, uplatňujeme celý rok. Roušky jsme u nás ve firmě neodkládali dokonce ani v létě. Opatření podle potřeby updatujeme, a až donedávna jsme díky tomu také neevidovali žádný komunitní přenos. To se ale bohužel teď s příchodem britské mutace mění,“ řekl SZ Byznys Josef Průša.

Hausenblasova společnost Malfini svou covidovou strategii podle firemního webu staví především na dodržování tzv. tří R (hygiena rukou, roušky či respirátory a rozestupy). Dále na co největším omezení kontaktů, měření teploty zaměstnancům na některých pracovištích a co nejširším uplatnění práce na home office.

To je ale dnes už na zadržení nákazy málo. „Ta opatření jsou dobrá, ale zejména ve výrobních provozech to nebude stačit bez důsledného testování,“ varuje hlavní epidemiolog pražské nemocnice IKEM Petr Smejkal.

Vlastní programy na covidové testování zaměstnanců ale už dnes aplikuje celá řada firem – včetně zmiňované společnosti Prusa Research, která zaměstnává celkem 600 lidí, z nichž dvě třetiny není možné poslat pracovat domů.

„Testování jsme u nás začali v momentě, kdy začaly být testy komerčně dostupné. Od té doby jsme u nás udělali už 2,5 tisíce testů. A zatímco stát eviduje mezi testovanými dlouhodobě až 30 procent pozitivních, u nás je to jen nepatrný zlomek,“ říká Josef Průša.

Firma zřídila vlastní odběrový box, najala zdravotní sestry na odborné odběry, nakoupila testy. Kromě toho také vlastními silami trasuje zaměstnance s pozitivním výsledkem nebo rizikovými kontakty. „Kdybychom to nechali na státní hygieně, byla by to tragédie,“ prohlásil Průša. Podobně postupuje dnes už celá řada firem, například v automobilovém průmyslu.

„Bylo by výborné, kdyby se o tom i díky internetové výzvě víc mluvilo,“ říká epidemiolog Smejkal. V rámci celé České republiky je podle něj četnost testování stále nízká, pokud by se ale do testů zapojil velký počet firem, může to podle něj způsobit změnu v myšlení lidí. „Pokud chce pan Hausenblas rozjet něco podobného, bylo by to výborné,“ říká.

Podle Hausenblase nic jiného než vlastní, zdola vytvářená proticovidová strategie v Česku už nezabere. „Vláda je v rozkladu,“ říká ústecký podnikatel a politik ve svém posledním videu z konce minulého týdne, v němž reaguje na spory mezi kabinetem, opozicí a hejtmany o nouzový stav a další podobu plošných restrikcí.

Čtvrteční sněmovní hádka o prodloužení nouzového stavu pro něj byla příslovečnou poslední kapkou. „Země je v naprostém chaosu, dál to takto nejde,“ tvrdí. V Česku se podle něj rozpadla společenská dohoda. Vláda ztratila důvěru, takže nařizuje drastická opatření, která část lidí nedodržuje, a proto ani nefungují. Situaci zhoršují nové zákeřnější mutace.

„Náš vlak jede do stanice naprostého rozvratu veřejných financí, nezvládnutá krize nás bude stát stovky tisíc zničených životů a desetitisíce mrtvých. Vláda chce další nouzový stav, aby udržela opatření, která na koronavirus stejně nefungují. Opozice tahá za brzdu, ale její snahy vedou k další destabilizaci. Bude to pro nás všechny ještě dražší a opozice se na tom bude podílet,“ prohlásil Hausenblas, když vysvětloval důvody pro svou veřejnou výzvu.

V rozpadajícím se státě s nefunkční exekutivou je podle něj třeba, aby lidé vzali iniciativu do svých rukou, aby si každý „zametl před vlastním prahem.“ „Vyzývám podnikatele, postarejte se o svou firmu, přijměte odpovědnost, implementujte potřebná opatření,“ volá Hausenblas. „Taková iniciativa může být poslední kmínek, který strhne lavinu,“ doufá.

Také epidemiolog Petr Smejkal souhlasí s tím, že osvěta, do níž by se zapojili podnikatelé, může změnit nepříznivé nastavení veřejného mínění. Podnikatel Josef Průša ale připomíná, že bez angažmá státu se s pandemií bojovat nedá. „Výzva Martina Hausenblase se snaží suplovat stát,“ vysvětluje, v čem vidí limity iniciativy #spoluzrusimecovid.

„Proticovidová opatření jsou snazší ve větších firmách, které mají prostor a rozpočty na vytváření pandemických plánů. Navíc třeba my u nás jsme světoběžníci, vidíme, jak to vypadá v zahraničí a co se proti covidu dělá jinde. Mnohem hůř jsou na tom ale malé firmy s 30 nebo 40 lidmi, které bojují s krizovým poklesem tržeb a mají plno vlastních starostí. Zvlášť když majitelé třeba nemluví anglicky a nedostanou se k informacím zvenčí,“ řekl Josef Průša.