Hlavní obsah

Ve velkém se kácí Boubínský prales, tvrdí aktivisté. Lež, oponují lesníci

Foto: Pavel Hubený

Národní přírodní rezervace Boubínský prales leží na ploše zhruba sedmi set hektarů. Původní pralesní komplex, který je nedotknutelný, z toho tvoří přibližně padesát hektarů.

Reklama

Ekologičtí aktivisté tvrdí, že se v Boubínském pralese ve velkém těží dřevo. Lesníci to odmítají. „V bezzásahové části Boubína Lesy ČR nikdy nekácely a kácet nebudou,“ uvedli.

Článek

Hnutí Duha tvrdí, že v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales dochází k rozsáhlé těžbě dřeva. „Kácení nabralo v srpnu velkou intenzitu. Lesy ČR tam kácí tisíce stromů, vznikají mýtiny a proředění lesů. V několika případech intenzita kácení pravděpodobně překročila i omezení stanovená Správou CHKO Šumava,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha. „Lesy ČR část pokácených stromů z rezervace odvážejí, ačkoliv během řízení o udělení výjimky opakovaně tvrdily, ‚že nemají ‚žádný zájem na těžbě a přibližování dřeva‘. Při vyvážení dřeva zajíždí do rezervace těžká technika, poškozuje lesní půdu a někdy i stojící živé stromy. Na skládkách dřeva uvnitř rezervace i v jejím okolí kůrovec z části stromů vylétává, takže zásahy paradoxně spíše napomáhají jeho dalšímu rozšiřování.“

Ponechání lesů divoké přírodě je podle aktivistů cílem ochrany v Boubínském pralese. „Výsledky celé řady výzkumů ukazují, že právě pralesovité zbytky i staré lesy ponechané samovolnému vývoji jsou přírodně velmi cenným stanovištěm,“ dodal mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík. „Obnovují se samy a lépe než na holinách. Přežívají v něm cenné druhy hub, mechorostů, brouků a dalších organismů. Právě kontinuální vývoj divokého lesa se zachovalou a na živiny bohatou lesní půdou, s dostatkem mrtvého dřeva a s velmi rozmanitou strukturou je zárukou, že tyto vzácné druhy mají dostatečnou ochranu. Výzkumy současně ukazují, že ochrana malých segmentů pralesovitých zbytků není efektivní. Mnoho druhů organismů vyžaduje pro své přežití a zachování životaschopné populace dostatečně velkou kompaktní plochu chráněného území.“

Podle něj by bylo vhodné ponechat rezervaci zcela bez zásahu.

Foto: Profimedia.cz

Území vlastního pralesa bylo v 60. letech 20. století oploceno a uchráněno tak před devastací návštěvníky a zvěří.

„Intenzivní kácení na mnoha místech dělá z lesů v národní přírodní rezervaci Boubínský prales doslova ementál a přeměňuje velkou část rezervace v dřevosklad. Z některých míst v boubínské rezervaci pak Lesy ČR dřevo vyvážejí těžkou technikou. S posláním rezervace - ochranou pralesovitých zbytků a divoké přírody - to nemá nic společného,“ dodal Bláha. „Nechápu tuhle snahu Lesů ČR za každou cenu boubínskou rezervaci prokácet, když nezvládají kůrovce v okolních hospodářských lesích, kam by měly nedostatečnou kapacitu těžařů soustředit. A nejde jen o Boubín, plošné kácení a vytváření holin by se mělo zastavit i v dalších chráněných územích, když stejně není dost těžařů a těží se stromy, ze kterých už kůrovec vylétal, a za cenu devastace chráněných lesů se na trh jen valí špatně prodejné dřevo, jehož cena tím dál klesá.“

Lesy ČR považují tvrdá slova ze strany Hnutí Duha za nesmyslná. „Kůrovec už několik let likviduje centrální část jihočeské národní přírodní rezervace Boubínský prales. Lesy České republiky Boubín spravují a v jádru rezervace netěží ani těžit neplánují. Respektují zákony a bezzásahový režim. Kůrovec se ale šíří do okolních lesů, ve kterých se už zasahovat může a opět ze zákona musí. Současně ale Správa národního parku CHKO Šumava svým letošním rozhodnutím veškeré lesnické zásahy zásadně omezila,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Foto: Lesy ČR

Ohrožený porost vzdálený asi 100 metrů od kalamitního jádra rezervace.

Největší problémy s kůrovcem jsou podle ní nyní v zóně lesů národní přírodní rezervace v těsné blízkosti bezzásahové oblasti. V ostatních porostech, které navazují na boubínskou rezervaci a kde lesníci běžně hospodaří, se díky jejich včasným zásahům objem letošního vytěženého kůrovcového dřeva výrazně snížil, a to víc než o 70 procent oproti očekávanému objemu. Vytěžilo se zatím 73,5 tisíce metrů krychlového kůrovcového dřeva. V jádru rezervace se podle Jouklové netěží a nebude s tím, že porosty jsou tam, pokud jde o kůrovce, v kalamitním stavu.

„Kůrovec, který se namnoží v bezzásahové zóně, se nikam neztratí a logicky napadne stromy v okolí. Matematika je v tomto případě neúprosná. Kůrovec se šíří exponenciálně. Z jednoho stromu je napadeno deset dalších. Chceme být připravení a případně zasáhnout, ale nejde o masivní těžbu ani o vytváření holých ploch či ekonomický zisk, ale o obranu lesa před rozšířením kůrovce v dalších lesích. V bezzásahové zóně jsme nikdy nekáceli a kácet nebudeme, ani jsme o to nežádali,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Lesníci z celé země se podle něj po několikaletých zkušenostech s kůrovcovou kalamitou shodují na jediném: Kalamita se dá zastavit nebo zpomalit jen včasným nalezením kůrovcových stromů, jejich těžbou a asanací. „Nezasahovat znamená obětovat les, ve kterém se časem vytvoří obrovské plochy s odumřelými stromy a rozpadlými porosty a kůrovec se bude stále exponenciální řadou šířit dál, až postihne celý lesní ekosystém. Správci CHKO nicméně podmínky zásahů ještě zpřísnili a Lesy ČR samozřejmě podle jejich letošního rozhodnutí postupují. To se potvrzuje i při terénních kontrolách Správy, která neshledala žádné pochybení,“ dodala Jouklová.

Foto: Profimedia.cz

Podíly dřevin ve vlastním pralese se v průběhu posledních staletí pozvolna mění. Došlo k výraznému poklesu podílu jedle a tento úbytek byl nahrazen zvýšenou účastí buku. Dominantní postavení si v pralese udržuje smrk.

„Napadení smrků kůrovcem v okolí jádra boubínské rezervace zatím není v kalamitním rozsahu, ale důležité je se na takovou variantu připravit. Lesníci z Lesů České republiky chtějí kůrovce zastavit s ohledem na přírodu i zákony. Jejich zodpovědný přístup musím jen ocenit,“ okomentoval situaci ministr zemědělství Miroslav Toman (ANO).

Boubínský prales

Boubínský prales je národní přírodní rezervace ležící severovýchodně od obce Zátoň v okrese Prachatice, která byla vyhlášena již v roce 1858. Jedná se tedy o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci. Důvodem ochrany je bukosmrkový porost s vtroušeným klenem, nacházející se v okolí 1362 metrů vysokého vrchu Boubín a tvořící jednu z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě.

Rezervace byla zřízena na popud lesníka Josefa Johna a během let se postupně rozrůstala ze 47 hektarů na současných 685 hektarů. V průběhu let byla část pralesa poničena povětrnostními vlivy, narůstajícím turismem, kůrovcovou kalamitou i přemnoženou zvěří. Proto byla jádrová část pralesa ohraničena plotem, který zamezuje vstupu turistů a zvěře a tím chrání mladou generaci stromků. Na území rezervace se nachází stromy staré 400 až 500 let, mezi nejznámější zástupce patřil Král smrků, jenž byl povalen sněhovou vichřicí v roce 1970.

Reklama

Doporučované